V Rusku denně volají o pomoc tisíce migrantů. Kvůli násilí jim radí nevycházet

Migranti ze střední Asie jsou v Rusku tradičně cenným zdrojem levné pracovní síly. Jen z Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu v zemi podle oficiálních údajů ministerstva vnitra pracuje asi 10,5 milionu lidí.

Mnoho dalších v zemi zůstává bez oficiálních dokumentů, což značně omezuje jejich práva. Tito lidé zpravidla zastávají hůře placené práce, bývají to taxikáři, řidiči kamionů nebo pracovníci supermarketů. Vydělané peníze posílají svým rodinám, a bývají tak důležitým motorem ekonomického růstu svých domovských zemí.

Diskriminace a špatné zacházení s pracovníky ze střední Asie nejsou v Rusku neobvyklé. Situace se ale ještě zhoršila, když ruské úřady označily za pachatele teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy, při němž zemřelo přes 140 lidí, čtveřici mužů z převážně muslimského Tádžikistánu.

V Rusku se od té doby začaly množit případy bití, vandalismu a rasismu směřované proti středoasijským migrantům.

Mnozí z nich se vzhledem k nynějším okolnostem cítí ohroženi. Právnička a aktivistka za práva migrantů Valentina Čupiková nedávno sdělila stanici CNN, že počet přistěhovalců žádajících telefonicky o právní pomoc prudce vzrostl ze 150 denně před útokem na více než šest tisíc a že „tato čísla se mění každou minutou“.

Napětí dokazují i nenávistné incidenty. Minulý týden byl ve městě Blagověščensk na rusko-čínských hranicích vypálen nákupní pavilon, který patřil středoasijským migrantům. V Kaluze jihozápadně od Moskvy skupina neznámých pachatelů zbila na ulici tři tádžické občany, z nichž jeden byl později hospitalizován.

Kyrgyzstán již vyzval své občany, aby necestovali do Ruska, a velvyslanectví Tádžikistánu v Rusku doporučilo svým občanům v zemi, aby nevycházeli ven a zůstali doma.

Migranti ze střední Asie bývají v Rusku dlouhodobě „často konfrontováni s rozsáhlou xenofobií společnosti, která je považuje za něco jako nižší třídu“, řekl stanici BBC profesor Edward Lemon z Texas A&M University.

Organizace Human Rights Watch ve své výroční zprávě o situaci ve světě píše, že „ruská policie pokračovala v rasovém profilování neslovanských migrantů a etnických menšin a podrobovala je nepodloženým kontrolám totožnosti a zadržování, často dlouhodobému, v nelidských podmínkách. Někteří byli fyzicky napadeni“.

Ruské úřady navíc každoročně pořádají rozsáhlé kampaně proti migrantům a provádějí desítky razií v mešitách nebo podnicích spojených s lidmi ze střední Asie. Loňská kampaň údajně vedla k deportaci více než 15 tisíc migrantů.

Zatímco reakce úřadů na útok v Krasnogorsku je zjevně snahou Kremlu ukázat sílu domácímu publiku – a zároveň odvést pozornost od selhání bezpečnostních složek, které nedokázaly útoku zabránit –, dalším efektem bude pokračující normalizace násilí vůči těm, kteří představují příslovečné „jiné“ – ústřední postavu světonázoru, který podporuje ruskou invazi na Ukrajinu, poznamenala analýza časopisu The Foreign Policy.

„Paradoxně to povede středoasijské migranty, kteří již mají vazby na ISIS–K (Islámský stát – Chorásán, což je odnož teroristů v Afghánistánu, která se přihlásila k útoku v Rusku, pozn. red.), k tomu, aby se více koordinovali. To vytváří větší riziko dalších podobných teroristických útoků. Neobávám se ale většího povstání menšin,“ říká pro Seznam Zprávy analytik z analytického projektu R.Politik, zaměřeného na Rusko, Joshua Kroeker.

Kreml se tak ocitá ve složité situaci i vzhledem k jeho prioritám ve vedení války na Ukrajině. Příslušníci muslimských menšin tvoří významnou část ruských vojáků, kteří bojují a umírají. Migranti ze střední Asie pak z velké části udržují v chodu dodavatelské řetězce i velkou část ruské ekonomiky.

Putinovi skalní příznivci nicméně volají po zavedení tvrdých opatření proti migrantům a populární proválečné blogy na telegramu po útoku překypovaly xenofobií. Krátce po útoku zveřejnil široce sledovaný proválečný bloger Alexandr Ljubimov status, v němž Tádžiky označil za „barbary“ a „nelidi“.

Vladimir Putin se tak snaží napětí alespoň částečně hasit a balancovat mezi oběma pohledy. Necelý týden po útoku vyzval Rusko, aby zůstalo jednotné.

„Nikdy nesmíme zapomenout, že jsme mnohonárodnostní a mnohonáboženská země. Musíme se vždy chovat s úctou k našim bratrům, představitelům jiných náboženství, jako to děláme vždy – k muslimům, židům, ke všem,“ řekl ruský diktátor.

Současně ale vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a ucpalo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení, a dokonce i ruské občanství.

„Myslím, že etnické napětí má velký potenciál vytvořit další výzvy pro režim. Nicméně pochybuji, že bychom mohli vidět například odliv migrantů z Ruska nebo nějaký hlasitější požadavek veřejnosti vůči Kremlu, aby zastal tvrdší postoj,“ poznamenává Kroeker.

„Úřady to považují za velmi velkou a vážnou hrozbu. Proto se nyní vynakládá veškeré úsilí na uklidnění veřejného mínění,“ řekl americkému deníku The New York Times Sergej Markov, proputinovský politický analytik v Moskvě a bývalý poradce Kremlu.

Etnické napětí představovalo pro Putina během jeho téměř čtvrtstoletí trvající vlády neustálou výzvu. Stejně tak se ho ale snažil využít i ve svůj geopolitický prospěch. Putinův nástup k moci byl ovlivněn válkou v převážně muslimském Čečensku, kde se Rusko snažilo brutálně potlačit separatistická a extremistická hnutí.

Pomáhal také podněcovat separatismus například v gruzínských regionech Jižní Osetie a Abcházie, aby rozšířil ruský vliv.