V předpokoji války. Řeku Dněstr hlídá ruský voják, Češi pomáhají seniorům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ocitnout se v blízkosti ruského vojáka po všem, čeho se armáda řízená z Kremlu dopouští na Ukrajině, je mrazivý zážitek. Navzdory tomu, že muž v maskáčích s ruskou trikoloru na rameni „jen“ hlídá most přes řeku Dněstr a silnici, jež ubíhá do Podněstří.

Jsme na dohled od proruského separatistického území Moldavska nedaleko hranic s Ukrajinou. Na území kandidátské země Evropské unie, ale zároveň v předpokoji války, jež dnes Rusko vede proti svým bývalým sovětským „koloniím“ - ať už vojensky nebo přes manipulaci s dodávkami plynu.

Projedeme dál, kolem tanku a další těžké techniky. Jsou překryté zelenou plachtou a za zeleným pletivem. Teď se k boji nechystají.

Pro projíždějící mrazivý dotek reality, který trvá vteřiny. Pro Moldavsko je to ale trvalá, každodenní hrozba, s níž musí počítat neustále. Na levém břehu Dněstru, který moldavská prozápadní vláda nemá pod kontrolou, pobývá odhadem 1500 ruských vojáků coby trvalá výhrůžka Kišiněvu.

Vesnice Dorotcaia má ostré boje v živé paměti. Při vjezdu nelze přehlédnout pomník s krucifixem, který - viděno českýma očima - vlastně září novotou. „Všem, kteří padli v tragických událostech v roce 1992“, píše se na bílém podstavci kříže tak nějak neutrálně - rumunsky - jak se mluví v Moldavsku - i rusky.

Zmíněné tragické události jsou válka, která v Podněstří vzplála na jaře před třiceti lety, když vznikalo samostatné Moldavsko. A Dorotcaia je poslední vesnice, kterou Kišiněv uhájil. Za silnicí už je samozvaný stát, který je v podstatě sovětským skanzenem, a v němž si Rusko udržuje svůj vliv. A také muniční sklad, který na pocitu bezpečí nikomu, kdo nechce Moskvu poslouchat, nepřidává.

Když Rusové zaútočili na Ukrajinu, v celé Evropě panovaly obavy, že Moldavsko je další na řadě – právě přes Podněstří.

Na tomto křehkém území je výrazná česká stopa. V podzimně zbarvené aleji stojí nevelký domek s názvem Hippocrates. Před ním posedávají staří lidé, hlavně babičky se starosvětskými šátky na hlavě. Jde o zdravotně sociální zařízení, které je placené z peněz českých daňových poplatníků prostřednictvím rozvojové pomoci.

Senioři si sem, tak trochu na konec světa, mohou přijít na kávu a popovídat, ale i pro lékařskou pomoc, například na rehabilitace.

Celkově na zajištění kvality a dostupnosti zdravotně sociálních služeb český stát Moldavsku přispěje podle vládních dokumentů v letech 2019 až 2022 16 milionů korun. České peníze jdou v zemi také na čističky vod, podporu farmářů či na telemedicínu.

Česká pomoc má za cíl nejen pomoci lidem, ale zároveň přispívat ke křehké stabilitě. Místo navštívila v rámci své cesty do Moldavska v půlce října i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Moldavsko má na vlastním území ruské okupační jednotky. Z naší novodobé historie sami až příliš dobře známe obdobnou situaci. Je proto naší morální povinností v humanitárních a rozvojových projektech pokračovat a podporovat nejen prozápadní směřování Moldavska, ale současně též jeho územní celistvost,“ uvedla ke své návštěvě Podněstří.

Česká diplomacie, pod kterou rozvojová pomoc spadá, neobjevila Moldavsko až během konfliktu. Je to dlouhodobě prioritní země české finanční podpory. Teď, s živým válečným konfliktem na Ukrajině, bude i pro širší veřejnost srozumitelné proč.

„Moldavská republika je důležitým partnerem České republiky v bezprostředním sousedství Evropské unie, zemí čelící mimo jiné dopadům tzv. zamrzlého konfliktu na vlastním území, složitému bezpečnostnímu vývoji ve východní Evropě, migraci a složitému ekonomickému i sociálnímu vývoji,“ vysvětluje Ministerstvo zahraničních věcí svou orientaci na Moldavsko.

Situace v Podněstří je zatím relativně klidná. Nejčernější scénáře „podněsterské“ fronty válečného konfliktu na východě Evropy se zatím nenaplnily. Koncem dubna exploze vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří, ale situace se dále nevyostřila. Moldavská prozápadní prezidentka Maia Sanduová incident označila za provokaci „proválečné frakce“ v Podněstří.

„Každá eskalace v Podněstří či v Oděse je pro nás hrozbou. Máme válku sedmdesát kilometrů od našich hranic. Všem musí být jasné, že nejsme v bezpečí,“ řekla v Moldavsku Seznam Zprávám šéfka zahraničního výboru místního parlamentu Doina Ghermanová.

Akutnější hrozba se ale nyní zdá být tamní stoprocentní závislost na ruském plynu. Už začátkem října Gazprom snížil dodávky suroviny do země. Zemi i tamní prozápadní vládu čeká těžká zima. Už nyní čelí rozsáhlým protestům vyvolaným zejména vysokými cenami energií. A to ještě nezačala topná sezona.