V Portugalsku a Španělsku zabilo vedro za jediný týden přes 1000 lidí

V oblasti budou panovat teploty typické spíš pro Údolí smrti v Kalifornii, což je nejteplejší místo na zemi, psalo se v předpovědi pro Portugalsko a Španělsko na serveru AcuWeather minulý týden. Předpověď se naplnila - ve čtvrtek v Portugalsku naměřili až 47 °C a za jediný den tam podle odhadů zemřelo asi 440 lidí.

Zmiňovaných 47 °C ukázaly teploměry v obci Pinhao na severu státu a šlo o nejvyšší červencovou teplotu v historii země. Dosavadní červencový rekord padl v roce 1995 a je o celých půl stupně nižší. Absolutně nejvyšší teplota naměřená v Portugalsku je 47,3 °C a padla v srpnu 2003. Ve zmiňovaném Údolí smrti mimochodem nyní panují teploty mezi 46 až 49 stupni.

Ve Španělsku bylo o pár stupňů chladněji, teploty se tam pohybovaly kolem 40 °C.

„Dnes ráno zemřel pracovník magistrátu, který včera v důsledku vysokých teplot utrpěl úpal. Upřímnou soustrast jeho rodině,“ zmínil v sobotu na Twitteru jednu konkrétní oběť veder Borja Carabante z městské rady v Madridu.

Šlo o 60letého muže, který pracoval jako uklízeč v madridských ulicích. V pátek odpoledne při směně zkolaboval a kolemjdoucí mu zavolali záchranku. Zdravotnické úřady podle El País uvedly, že mužovo bezvládné tělo mělo po příjezdu záchranářů teplotu 41,6 °C. Zdravotníci ho zchladili přiložením ledu na podpaždí, třísla a za krk a napojili ho na kapačky. Ani tak se jim ale nepodařilo muže přivést zpět k vědomí, intubovali ho a odvezli do nemocnice, kde den poté zemřel.

Případ úmrtí v pracovní době rozvířil ve Španělsku debatu o přenastavení pravidel pro práci venku ve vysokých teplotách.

Radní Carabante už pár hodin po zveřejnění zprávy o úmrtí muže oznámil, že pracovníci v ulicích Madridu dostanou možnost upravit si pracovní dobu tak, aby nemuseli být venku v těch nejteplejších hodinách.

Ve Španělsku vedra mezi 10. a 15. červencem podle tamních úřadů způsobily úmrtí asi 360 lidí. Nejvíc mělo vedro zabíjet v pátek, kdy mu statistiky přisuzují 123 úmrtí.

Ještě horší jsou čísla z Portugalska. Tam mělo podle ministerstva zdravotnictví minulý týden kvůli vedrům zemřít přes 650 lidí, přičemž asi 440 z nich zemřelo během čtvrtka, kdy bylo nejtepleji.

Dohromady tedy v obou zemích za necelý týden zemřelo podle odhadů přes 1000 lidí, většinou seniorů.

Portugalský premiér António Costa kvůli vedrům a požárům na vlastním území zrušil plánovanou cestu do Mosambiku. Červené varování před požáry minulý týden platilo v 16 z 18 portugalských pevninských oblastí. Požáry během pár dní sežehly asi 25 tisíc hektarů, což je podle prohlášení portugalských úřadů citovaného agenturou DPA stejně jako za celý loňský rok.

Při boji s lesními požáry v pátek také zemřel jeden hasič. Šlo o pilota hasicího letadla, které se během pátečního zásahu zřítilo.

„Z meteorologického hlediska čelíme téměř bezprecedentní situaci,“ řekl k tomu šéf španělské civilní ochrany Andre Fernandes.

Požáry souběžně řádí i ve Španělsku, kde rovněž zemřel jeden hasič a tisíce lidí musely být evakuovány. V Francii se evakuace dotkla dokonce 14 tisíc lidí.

V posledních dnech hořelo i v Řecku nebo v Itálii.

Ve Francii plameny zničily i část chráněného přírodního parku Las Batuecas:

Od pondělí mají vedra překračující 40 °C udeřit i ve Francii a Velké Británii.

Pro první z jmenovaných zemí to nebude nic nového. Francie podle světových meteorologů a odborníků exceluje ve zvládání extrémně vysokých teplot. A její varovný systém i plán zahrnující preventivní opatření dává za příklad ostatním zemím i OSN. Velkou roli v tom sehrála historická vlna veder z roku 2003, která z celé Evropy postihla Francii nejhůř a přispěla tam k úmrtí 15 až 19 tisíc lidí.

Při poslední rekordní vlně veder v roce 2019 zemřelo podle úřadů díky varovnému systému a preventivním opatřením asi desetkrát méně lidí (necelých 1500) než v roce 2003. 

Při vysokých teplotách se ve Francii utlumí veřejné akce a shromáždění, veřejnosti se mimo jiné nabídne možnost ochlazení v klimatizovaných centrech či v jinak lidem zapovězených kašnách a v neposlední řadě se klade důraz na klimatizovaní v domovech seniorů.

V neděli meteorologové ve Francii vyhlásili nejvyšší výstrahu před extrémními teplotami pro 15 departmentů.

Úplně jiná situace je ve Velké Británii, kde na teploty kolem 40 °C nejsou vůbec zvyklí. Pokud se vyplní předpovědi a v pondělí nebo v úterý nastanou čtyřicítky či ještě vyšší teploty, padne britský rekord z roku 2019, kdy bylo naměřeno 38,7 °C.

Spojené království se tak v posledních dnech připravovalo na „nejteplejší den v historii“. Toto spojení dominovalo titulkům britských médií a stalo se i předmětem mimořádných schůzí vlády.

Podle britských médií se Británie kromě informační kampaně uchýlila například k zavírání škol, doporučení práce z domova nebo navýšení kapacit sanitek a tísňových linek. Omezená tam bude také vlaková doprava kvůli riziku vykolejení v důsledku deformace rozpálených kolejnic.

„Lidé by měli dbát na sousedské záležitosti a zkontrolovat starší lidi žijící v okolí, jestli jsou v pořádku, jestli mají dost vody a chladí se,“ řekl radiu LBC ministerský náměstek Kit Malthouse.

Na rozdíl od jihu Evropy by vedra přesahující 40 °C v Británii měla trvat jen do středy, na poměry Británie je ale i to extrémní. Oproti dlouhodobému průměru má být na začátku tohoto týdne na ostrovech asi o 10 až 15 stupňů tepleji. Předpověď na úterý se dokonce shodou okolností velmi podobala předpovědi, kterou z modelů vytvořili britští meteorologové pro ilustraci toho, o kolik tepleji bude v roce 2050.

Člověkem způsobené oteplování klimatu zvyšuje frekvenci, dobu trvání i extremitu vln veder.

Další zemí, která pociťuje silné negativní dopady vedra, je Itálie. Kromě požárů má Apeninský poloostrov problém s nedostatkem vody. Hladina řeky Pád podle serveru Politico dosáhla historicky nejnižší úrovně a úřady na severu země zavádí vyhlášky omezující spotřebu vody.

„Každý, kdo bude přistižen u využívání vody na zavlažování veřejných nebo soukromých zahrad, mytí dvorků nebo aut, může dostat pokutu až 500 euro,“ píše Politico.