Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Posledních osm let bylo horkých. Světová meteorologická organizace je z hlediska globálního průměru zařadila mezi osm nejteplejších v historii měření. Na vině jsou emisemi způsobené klimatické změny. Absolutní rekord nicméně nepadl od roku 2016. A to i přesto, že dopad skleníkového efektu nadále sílil.
Jak je to možné? Z velké části za to může takzvaná jižní oscilace, která v roce 2016 přinesla ideální podmínky pro vysokou globální teplotu, a v posledních letech ji naopak ochlazovala.
„Kvůli momentálně už tři roky trvajícímu chladnému jevu La Niña byl rok 2022 ‚jen‘ pátým až šestým nejteplejším. Tento chladný účinek ale brzy skončí a z dlouhodobého hlediska trend rostoucích teplot nezmění,“ vysvětlovala ve svém lednovém shrnutí WMO důvod, proč nemohl být loňský rok tím nejteplejším vůbec.
La Niña skončil pouhé tři měsíce poté. Oficiální konec chladné fáze takzvané jižní oscilace vyhlásil kvůli pozorování růstu teplot ve východních částech Pacifiku americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) ve čtvrtek 9. března.
Co jsou El Niño, La Niña a jižní oscilace?
- Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je ohřev vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. La Niña je opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje.
- Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ, kterým se říká pasáty. Pokud jsou slabší než normálně, jde o El Niño, pokud silnější, nastane La Niña.
- Označení jevů pochází ze španělštiny. El Niño znamená chlapeček a La Niña holčička. Má pocházet z Peru, kde si jevů rybáři všímali už před stovkami let.
- Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR popisuje El Niño a La Niña jako dvě stránky jednoho jevu. Tomu se říká El Niño – jižní oscilace (ENSO). Setkat se můžete i s označením čistě jižní oscilace, čímž se podle Hutha odkazuje spíš na atmosférický jev, zatímco El Niño odkazuje na oceánský jev. Obě roviny jsou ale velmi propojené, a proto se ne vždy rozlišují.
Momentálně jsme tedy v začátku období neutrálních podmínek. Po něm bude následovat fáze La Niña, která by vzhledem ke stále se prohlubujícím vlivům používání fosilních paliv mohla přinést rekordní teploty.
„Dá se očekávat, že globální teplota bude vyšší. Když se ke skutečnosti, že končí La Niña a nastupuje El Niño, přičte dlouhodobý trend pozvolného oteplování, je velká pravděpodobnost, že příští roky se zařadí mezi ty úplně nejteplejší,“ řekl k tomu Seznam Zprávám Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Co se děje při jevech El Niño a La Niña?
Začátek neutrálního období znamená, že větry zvané pasáty v tropickém pásmu Pacifiku zeslábly na „normální“ úroveň, což způsobuje menší přesun teplé vody na západ, a tedy i celkově teplejší vody na východě Pacifiku:
Takto období neutrálních podmínek znázorňuje britská meteorologická služba Met Office. Bílé šipky ukazují směr foukání pasátů.
Jev La Niña se vyznačuje silnými pasáty, což způsobuje zatlačení teplé vody dál do západního Pacifiku. To s sebou nese celou řadu lokálních změn v počasí a ochlazující vliv na globální teplotu:
Při jevu La Niña jsou pasáty silnější než obvykle, což teplou vodu posouvá dál na západ.
Při opačném jevu (chcete-li opačné fázi jižní oscilace) zvaném El Niño jsou pasáty ještě slabší než při neutrálním období, či dokonce foukají opačným směrem. Teplá voda se tak dostává dál k pobřeží Jižní Ameriky. Opět to má celou řadu různých dopadů na počasí různících se podle lokality. Vliv na globální teplotu je oteplující:
Při jevu El Niño slabé pasáty pustí teplou vodu až k Jižní Americe.
Skončila neobyčejně dlouhá fáze La Niña
Neutrální období nyní přichází po neobyčejně dlouhé době. Tři roky trvajícího jevu La Niña byly naposledy zaznamenány mezi lety 1998 až 2001. Dohromady bylo tříleté trvání tohoto jevu zaznamenáno jen třikrát od začátku měření v roce 1950.
Kromě ochlazování globální teploty se jevu La Niña v posledních letech přičítala zásluha i na rekordně aktivní hurikánové sezoně v roce 2020 a třetí nejaktivnější v roce 2021. Jev se měl také podepsat i na rekordních srážkách a záplavách v Austrálii v loňském roce.
Jak bude cyklus pokračovat, se přesně nedá předpovědět. Očekává se, že normální podmínky by měly trvat nejméně do léta. Pak je jistá šance, že přijde El Niño. Například australský meteorologický úřad (BOM) podle BBC odhaduje pravděpodobnost příchodu teplého jevu už letos na konci léta na 50 %.
Čerstvá zpráva o klimatu
„Klimatická bomba tiká,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres při představení souhrnu ze šesté hodnotící zprávy IPCC. Pro dosažení cílů Pařížské dohody je podle ní třeba snížit emise CO2 o 48 % a metanu o 33 % do roku 2030.
Co přinese El Niño?
Pokud je El Niño silný, může podle BBC „přispět“ až k oteplení globální teploty o 0,2 °C.
Podle nejčernějších odhadů by další El Niño mohl přinést nejen nový nejteplejší rok v historii, ale i první rok, kdy bude průměrná globální teplota o víc než 1,5 °C teplejší ve srovnání s předindustriální érou. Tedy symbolickou hranicí, kterou by oteplování nemělo výrazněji přesáhnout podle Pařížské dohody.
Pařížská klimatická dohoda
Pařížská konference o změně klimatu se odehrála v prosinci 2015.
Do jednání o nové celosvětové právně závazné dohodě o změně klimatu se zapojily delegace z přibližně 150 zemí.
Celosvětová dohoda byla stvrzena 12. prosince a říká, že cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 °C.
Tohle se ale velmi pravděpodobně může týkat až roku 2024. El Niño totiž obyčejně trvá zhruba rok, a pokud přijde letos v pozdním létě či ještě později, naplno se jeho vliv do průměrných ročních teplot pravděpodobně promítne až v příštím roce.
Nejde ale jen o symbolické milníky a vyšší globální teplotu. El Niño je pod drobnohledem meteorologů zejména kvůli lokálním vlivům. Mezi ně patří například silnější vlny veder v Austrálii a vyšší riziko požárů, slabší monzuny v Indii a jihovýchodní Asii, sucho v Amazonii, povodně v některých jihoamerických zemích a mnoho dalších.
Pozitivním vlivem jevu by měl být menší počet hurikánů v Atlantiku.
Fotky z vysušené Provence: Zmizela řeka, zásoby podzemních vod jsou mizivé
„Tento efekt funguje na velmi dlouhé vzdálenosti, takže se dotýká i východního kraje USA i Kanady, části Afriky i Asie. Díky tomu, že má velkou setrvačnost, je v oblastech, které ovlivňuje, klíčovým faktorem dlouhodobých předpovědí počasí,“ řekl k tomu Huth. „Když pominu Antarktidu, tak jediný kontinent, kde nemá El Niño velký odraz, je Evropa. Je to ostatně jeden z hlavních důvodů, proč naše dlouhodobé předpovědi počasí nejsou tak úspěšné,“ dodal odborník.
Zatím není úplně jasné, jaký je vztah jižní oscilace s klimatickou změnou. Podle studie publikované loni v Nature Comunications klimatická změna má potenciál zvyšovat pravděpodobnost silnějších fází jevu El Niño. Znatelně a měřitelně by se to mělo projevit do roku 2030.
