Hlavní obsah

Masové hroby odhalují nové důkazy o ruských zvěrstvech na Ukrajině

Foto: Profimedia.cz

Masové hroby ve městě Izjum. Vyšetřovatelé zde exhumovali přes 400 obětí. Většina hrobů byla označena jen obyčejnými dřevěnými kříži, minimum jménem.

Vyšetřovatelé nyní zkoumají více než dvě desítky míst, která měla sloužit jako mučírny. Mezi nalezenými oběťmi je více než 200 žen a 19 dětí.

Článek

Ukrajinské jednotky od začátku září znovu dobyly téměř 500 měst a vesnic v rámci rozsáhlého protiútoku. Po téměř sedmiměsíční okupaci se jim podařilo vytlačit ruské jednotky už z většiny Charkovské oblasti. Právě tam teď vyšetřovatelé střádají důkazy o tom, co se během té doby dělo místním lidem.

„Ukrajinská policie nalezla na osvobozeném území 534 těl civilistů, mezi nimi více než 200 žen a 19 dětí,“ uvedl na čtvrtečním brífinku Serhij Bolvinov, vedoucí vyšetřovacího oddělení oblastní policie v Charkově.

Většina těl byla nalezena na hromadném pohřebišti v Izjumu. Hroby byly označeny pouze jednoduchými dřevěnými kříži a čísly, jen málo z nich jménem. Pouze na jednom z větších hrobů byla zpráva, že obsahuje těla 17 ukrajinských vojáků.

„Ostatky vykazovaly velmi často známky násilné smrti,“ uvedl pro web Ukrajinska Pravda Oleh Syněhubov, gubernátor Charkovské oblasti. „Několik z nich mělo svázané ruce za zády, jedna osoba byla pohřbena s provazem kolem krku. Je zřejmé, že tito lidé byli mučeni a popraveni. Mezi pohřbenými jsou i děti.“

„Pohřbívali těla v pytlích, bez rakví, bez ničeho. Zpočátku jsem sem nesměl. Rusové řekli, že je to zaminované, a požádali nás, abychom počkali. A v lese jich bylo hodně, takže jsem se sem bál jít,“ popsal pro agenturu Reuters jeden z místních Volodymyr Kolesnyk.

Video:

Záběry provizorního pohřebiště, kde se našlo 440 hrobů, zveřejnila stanice Nastojaščeje vremja.

Mučírny, kam se podíváš

Mimo masová pohřebiště objevila policie jen v Charkovské oblasti dvě desítky míst, která podle prvních poznatků zřejmě sloužila jako mučírny. Vyšetřovatelé nyní shromažďují dokumenty, důkazy a výpovědi svědků, včetně bývalých vězňů, aby mohli přesně určit, co se na místech stalo.

Ruské jednotky zřídily takové prostory pro zadržování civilistů a válečných zajatců podle Bolvinova téměř ve všech osadách, které okupovaly.

„Nejčastějšími technikami mučení byly elektrické šoky a surové bití holemi a jinými předměty. Jsou známy případy vytrhávání nehtů a používání plynových masek k omezení dýchání,“  uvedl Bolvinov.

Ženy, které byly uvězněny v jedné z mučíren, pravidelně znásilňovali ruští vojáci, uvedla podle AP ukrajinská rozvědka.

V jedné z donedávna okupovaných vesnic Pisky-Radkivski si skupina asi deseti ruských vojáků včetně velitele zřídila velitelství v soukromém domě, který pak využívali rovněž jako mučírnu. „Máme svědky, kteří slyšeli ze sklepa křik a prosby o pomoc. Někdy po výkřicích místní obyvatelé slyšeli výstřely, po kterých výkřiky utichly,“ řekl Bolvinov.

Ruští vojáci zde měli zajatce také pohřbívat zaživa (více jsme psali zde).

Většinu obětí měli Rusové zadržet za porušování nočního zákazu vycházení, nebo je označili za podezřelé z napomáhání ukrajinské armádě; například pozorováním cílů pro příští ukrajinské dělostřelecké útoky.

Jedním z nich byl i starší muž z Izjumu. Ruští vojáci muže odvezli na místo, které podle dosavadních poznatků sloužilo jako mučírna. Podle svědecké výpovědi důchodce udeřili trubkou, čímž mu zlomili ruku. Pod kůži v oblasti lopatek mu vtlačili kovové špice z jízdního kola. „Po dvou hodinách mučení ztratil muž bolestí vědomí,“ řekl Bolvinov.

K tématu

„Mlátili mě holemi, rukama a kopali do mě. Típali o mě cigarety. Střelili mě do nohou,“ popsal 38letý voják Mykola Mosjakyn. Rusové ho podle jeho vyprávění zajali u něho na chalupě. Trápili ho také tak, že ho hodili do jámy se stojatou vodou, spoutali mu ruce a pověsili za pouta.

Rusko dlouhodobě popírá, že by se na Ukrajině dopouštělo válečných zločinů nebo že by se ruští vojáci zaměřovali i na civilisty. Obvinění ohledně masových hrobů v Izjumu označil Kreml za lživá.

Špatná humanitární situace v osvobozených oblastech

Organizace spojených národů odhaduje, že v osvobozených částech Charkovské oblasti potřebuje humanitární pomoc asi 140 tisíc lidí. Většina nemá přístup k pravidelné dodávce potravin, vody, elektřiny nebo plynu. Na místě chybí rovněž lékařská péče, řekl v pátek mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) světové organizace.

Mluvčí OCHA také uvedl, že tržiště a obchody jsou na mnoha místech zničené nebo zavřené. K některým lidem se zatím pomoc dostane jen těžko.

V Kupjansku, kde zbyly asi 4 tisíce obyvatel, se stále bojuje. Lidé žijící ve východní části města opouštějí kryty, jen pokud si musejí obstarat jídlo nebo když se chtějí dostat do evakuačních autobusů.

Doporučované