Článek
Norské hlavní město Oslo odhalilo sochu mrožice, která byla oblíbenou atrakcí, ale poté byla z obav o bezpečnost veřejnosti utracena.
„Takto se lidé chovají k divoké přírodě, ale také k lidem. Takto jsme se k Freye chovali my. A tak sochu nazvu Za naše hříchy,“ řekla tvůrkyně sochy Astri Tonoianová.
Peníze na sochu byly získány prostřednictvím internetové kampaně, jak uvedl web Deutsche Welle. Na zhotovení sochy se vybralo 270 000 norských korun (více než půl milionu Kč).
„Začal jsem s tím, protože jsem rozzuřený ze způsobu, jakým norské ředitelství pro rybolov tuto situaci řešilo,“ řekl organizátor kampaně Erik Holm agentuře AFP. Socha má podle něj sloužit jako připomínka toho, že rozhodnutí úřadů mohou být někdy v rozporu se zdravým rozumem a že je třeba víc přemýšlet o soužití člověka s přírodou.
Norské ředitelství pro rybolov se Freyu rozhodlo utratit loni v srpnu, „pro její vlastní dobro a v obavách, že představuje hrozbu pro veřejnost, která si nedodržuje požadovaný odstup“. Utracení zvířete vyvolalo kritiku v celé severské zemi. Zejména mezi ochránci přírody, kteří tvrdili, že by bylo vhodnější zvíře uspat a přemístit na jiné místo.
Z Norska
Přes několik sérií vyhošťování ruských „diplomatů“ jich v evropských zemích nadále zůstává mnoho. Naznačuje to i nejnovější zjištění investigativních novinářů ze severských států.
Místní úřady opakovaně argumentovaly tím, že lidé ignorovali varování, aby se ke zvířeti příliš nepřibližovali, čímž ohrožovali mrožici i sebe. Veřejnost nereagovala ani na opakované výzvy, aby se od mrožice drželi dál.
Norské ministerstvo rybolovu také v rámci společenské kritiky zveřejnilo fotografii velké skupiny lidí, včetně dětí, kteří stáli na dosah od zvířete. Obličeje byly na fotografii z důvodu ochrany soukromí rozmazány.
Generální ředitel pro rybolov Frank Bakke-Jensen na tiskové konferenci uvedl, že rozhodnutí utratit zvíře bylo přijato „na základě přetrvávajícího ohrožení bezpečnosti lidí“.
„Díky pozorování v uplynulém týdnu se jasně ukázalo, že veřejnost nerespektuje aktuální doporučení dodržovat od mrože dostatečný odstup. Ředitelství proto dospělo k závěru, že možnost potenciálního nebezpečí pro lidi byla vysoká a že nebyla zachována dostatečná ochrana zvířete,“ uvedl tehdy Bakke-Jensen.
Na lidi mroži obvykle neútočí, ale k několika vzácným případům již došlo. BBC připomněla, že v roce 2016 zabil mrož v čínském parku divokých zvířat turistu a ošetřovatele zoo. Turista si údajně s tímto tvorem pořizoval selfie, načež ho zvíře popadlo a stáhlo pod vodu. Ošetřovatel se ho vydal zachránit, ale byl rovněž stažen pod hladinu.
