Článek
V posledních letech se stále více Newyorčanů potýká s nezvanými hosty, kteří decimují jejich automobily. Překvapivě se nejedná o zloděje, nýbrž o potkany. Ti se v autech s chutí zabydlují a mohou způsobit závažné a rovněž nákladné škody, píše deník NY Times.
Potkani zabydlující se pod kapotami nejsou pro obyvatele New Yorku žádnou novinkou, během posledních dvou let se však výrazně zvýšil počet řidičů docházejících do autodílen s problémem, jenž souvisí s hlodavci. Z osmadvaceti mechaniků dotazovaných ve městě celých dvacet zaznamenalo nárůst havěti v autech. U některých se počet případů během covidových let zdvojnásobil.
Obyvatelka New Yorku Libby Denault vozila svůj Prius osm let do stejné autodílny v Brooklynu na úpravy a opravy, které vždy vyřídila rychle. Loni v lednu však mechaniky zaskočila rozsvícená kontrolka „zkontrolujte motor“, přestože vozidlo se zdálo v pořádku. „Udělali spoustu testů a nemohli přijít na to, co to je,“ řekla. Nakonec našli zdroj závady: potkana. Prokousal senzorový drát. Pro majitelku to znamenalo 700 dolarů navíc.
„Přijíždějí nová auta, stará auta, mnoho lidí teď přichází s těmito problémy s potkany,“ říká Ozzy Dayan, mechanik z Manhattan Auto Repair ve čtvrti Hell's Kitchen. „Přináší mi to sice spoustu práce, ale je to nechutné,“ dodává.
K problému přispěl zřejmě také trend posledních let, jenž se rozšířil zejména během pandemie. Mnoho obyvatel nejlidnatějšího města USA si během covidových let pořídilo automobil. Mezi léty 2019 a 2021 vzrostly registrace nových automobilů ve městě o 19 procent. A více aut znamená více úkrytů pro potkany.
V New Yorku postavili zeď proti povodním
Během pandemie rovněž vzrostl počet potkanů spatřených ve městě (nebo si na ně alespoň stěžovalo více Newyorčanů). Mezi lety 2020 a 2021 se počet hovorů týkajících se hlodavců na horkou linku 311 zvýšil o více než 8 tisíc, vyplývá z údajů webu NYC Open Data.
Umění přizpůsobit se
Během pandemie se změnilo chování lidí, většina obchodů a restaurací se uzavřela, což znamenalo úbytek potravy pro potkany. Ti byli nuceni se situaci přizpůsobit.
„Potkani jsou schopni se velmi rychle přizpůsobit změnám lidského chování,“ říká Jason Munshi-South, profesor biologie na Fordhamské univerzitě. „Takže když pandemie změnila naše chování, zasáhlo to i hlodavce.“ Potkani, kteří se obvykle drželi blízko svých zdrojů potravy, začali více riskovat a hledat potravu jinde.
Hnízdištěm potkanů se stalo také auto Laury Caliové z Brooklynu. „Byla jsem znechucená, protože jsem opravdu nechápala, co tam dělají,“ říká. „Pak jsem se dozvěděla, že vyhledávají teplo a pokud jste právě zaparkovali, vlezou pod kapotu. Přijde mi opravdu odporné vrátit se do auta a přemýšlet, jestli pod vaší kapotou nebude opět potkaní rodina,“ dodává.
Další příčinou rostoucího počtu potkanů může být podle některých odborníků šíření jídelních přístřešků, které umožňují zákazníkům, kteří se báli či bojí nákazy koronavirem, jíst venku. Zbytky jídla však často přitahují nezvané strávníky. Podle odborníků potkani jen výjimečně cestují za potravou více než jeden městský blok a k přežití jim stačí jen asi 30 gramů jídla denně, uvedla agentura AP.
O problémech Austrálie s hlodavci
Za oblibou hlodavců zabydlovat se v automobilech může být rovněž rozšíření nové izolace pro automobilovou elektroinstalaci na bázi sóji, která hlodavce přitahuje. Podle některých mechaniků je rozsah škod nepředvídatelný. I když je většinou snadné odhalit, že se v autě zabydlel potkan, např. podle výkalů či zbytků jídla, zjistit rozsah škod často vyžaduje rozsáhlý průzkum.
„Někdy je to rychlá oprava, kterou zvládnu za hodinu, někdy je to oprava za tisíc dolarů. Člověk to neví, dokud se k závadě nedostane,“ říká mechanik Charlie Salino.
Profesor Fordhamské univerzity a expert na potkany ve městech Michael H. Parsons uvádí, že nárůst počtu potkanů v autech i jinde je příznakem širších společenských problémů.
„Naše zvyky určují, kolik potkanů je v našem okolí,“ říká. „Rovněž všechny ty vůně linoucí se z pytlů na odpadky, zbytky jídla či drobky – to stačí k tomu, aby se potkani množili,“ dodává.
„Je to o sociální městské hygieně,“ pokračuje Dr. Parsons. „Musíme změnit způsob, jakým přemýšlíme o tom, jak se staráme o naše sousedství, a budeme schopni zbavit se potkanů.“
