V Mnichově se na závěr mluvilo i o dodávkách střel Taurus na Ukrajinu

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

„Tuto konferenci jsme zahájili nesmírně smutně, smrtí Alexeje Navalného,“ uvedl v neděli na závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference její šéf Christoph Heusgen.

„Přeci jen jsem na tom ale našel něco pozitivního, v odhodlání v projevu ukrajinského prezidenta Zelenského. Vidím to v síle mnoha Ukrajinců, které tu máme, z občanské společnosti i parlamentu. Sílu nacházím také v odhodlání transatlantického společenství,“ dodal.

Válka na Ukrajině byla pochopitelně jedním z hlavních témat, která letošní setkání státníků, diplomatů a expertů z celého světa provázela. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během sobotního vystoupení vyzval zahraniční spojence, aby se nebáli porážky režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v neděli Mnichově prohlásila, že Dánsko se rozhodlo převést na Ukrajinu veškeré své skladové dělostřelectvo (více zde).

Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová pak v reakci na úmrtí Navalného řekla, že by dodala Ukrajině vše, co na obranu proti ruské agresi potřebuje. Včetně střel s plochou dráhou letu, o které Kyjev usiluje, ale Německo se na jejich vyslání na Ukrajinu zatím neshodlo.

„Já bych řekla a mí (liberální) kolegové by nyní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekli, že Ukrajině dodáme vše, co potřebuje, a to včetně střel Taurus. To je můj a náš názor,“ citovala ji agentura ČTK.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už jen to, že Německo takovou možnost zvažuje, označil za úspěch.

Debatovalo se také o válce na Blízkém východě, kterou odstartoval teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás 7. října.

V Mnichově v neděli vystoupil palestinský premiér Muhammad Ištajja a vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. „Musíme pokročit v řešení dvou států. Musíme přejít od debat k uznání nezávislého palestinského státu,“ vzkázal s tím, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s radikálním hnutím Hamás.

Na pódiu se po Ištajjovi vystřídali jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí a někdejší izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová.

Safádí uvedl, že hlavním palestinským problémem není Hamás, ale izraelská okupace, a dokud Palestinci nebudou mít právo na stát, „nemůžeme mít všichni mír“. Livniová oponovala, že v palestinském Pásmu Gazy žádná okupace nebyla, protože se odtud izraelské síly v roce 2005 stáhly a věřily, že Palestinci toho využijí, ale moci se chopil Hamás.

Americký politolog Ian Bremmer z organizace Eurasia Group na platformě X na sklonku konference poznamenal, že jedním z hlavních poznatků, které si z Mnichova odnesl, je, že „Izrael se dostal do mnohem větší mezinárodní izolace - včetně izolace od přátel a spojenců - než si myslí“.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který na konferenci taktéž vystoupil, vzkázal, že pokud chce hrát Evropská unie v případě konfliktu na Blízkém východě geopolitickou roli, musí být jednotnější, tak jako byla v případě války na Ukrajině.

Stejně jako mnozí další státníci, například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, Borrell v Mnichově hovořil také o posílení evropské obranyschopnosti. „Musíme zvážit různé scénáře toho, do jaké míry se budou USA podílet na evropské bezpečnosti,“ varoval.

Bývalý americký prezident, který by mohl znovu uspět v boji o křeslo, naznačil, že by americké vojáky neposlal na obranu členských států NATO, které neinvestují ročně do obrany 2 % hrubého domácího produktu, k čemuž se v rámci Aliance zavázaly.

Německý kancléř Olaf Scholz během sobotního projevu řekl, že Evropané se musí především sami postarat o svou bezpečnost, a slíbil, že Německo splní závazek členů NATO vydávat na obranu ročně dvě procenta HDP.