V kyjevském klášteře zazněla modlitba za matičku Rus, přišla razie

Pravoslavný klášter Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě představuje po staletí poutní místo. V úterý se ovšem stal cílem razie ukrajinské kontrarozvědky SBU, policie i ukrajinské národní gardy. Jeden z kněžích měl při tamní bohoslužbě vyjádřit podporu Rusku – v kostele před několika dny zazněla píseň o „matičce Rusi“.

Pátrání, motivované podezřením bezpečnostních služeb na možné ruské tajné operace v lávře, poukázalo na hluboké rozpory v pravoslavné církvi na Ukrajině, které se vyostřily v důsledku ruské invaze, popsala pozadí událostí agentura AP.

Cílem operace bylo zamezit využívání kláštera pro ruské cíle a jednotky měly kontrolovat, zda klášter neslouží jako úkryt diverzantů či ruských zbraní. SBU uvedla, že prohlídka byla součástí ochrany obyvatel před provokacemi a teroristickými činy. Podobná akce podle AP proběhla také v Rovenské oblasti, asi 200 kilometrů západně od Kyjeva.

Ukrajinská církev je historicky rozdělená na část, která vyhlásila nezávislost na Moskvě, a na část historicky podřízenou moskevskému patriarchátu, od kterého se osamostatnila až na konci května. Mnoho historických kostelů a klášterů zůstalo v náboženské praxi i politické loajalitě věrných Rusku, vysvětlil deník The Guardian.

Skandál Kyjevskopečerské lávry okolo modlitby za matičku Rus měl rozšířit kněz z „konkurenční“ církve. Reagovalo ovšem i ukrajinské ministerstvo kultury a tajná služba SBU, když vzápětí ohlásily, že prověří možné „glorifikování počínání nepřítele“.

„Ti, kteří ve válce rozpoutané Ruskem proti Ukrajině čekají na ‚probuzení matičky Rusi‘, by měli pochopit, že to poškozuje bezpečnost a zájmy Ukrajiny a našich občanů. A my takové projevy nedopustíme,“ řekl tehdy šéf SBU Vasyl Maliuk. Kontrarozvědka poté zahájila trestní řízení, protože podle ní v kostele „zazněla propaganda oslavující ‚ruský svět‘“.

Klášter často čelil kritice kvůli šíření sovětských mýtů a imperiálních stereotypů, které podporovaly moskevský patriarchát, napsala ukrajinská agentura Unian. Klášter rovněž zůstával dlouho napojený na moskevskou větev, až v březnu začali jeho představitelé uvažovat o odpojení.

Nakonec vyhlásila církev samostatnost koncem května a nešetřila kritikou vůči moskevskému patriarchovi Kirillovi, který stojí pevně při ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi a vyjadřuje podporu invazi na Ukrajinu.

Razie se setkala s kritikou v Kremlu. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov obvinil ukrajinské úřady z „vedení války proti ruské pravoslavné církvi“ a úterní akci označil za součást větších akcí Kyjeva. Nejvyšší duchovní ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill úterní prohlídku odsoudil jako „akt zastrašování“.

K pravoslaví se hlásí asi 60 procent ze 41 milionů Ukrajinců. Patriarcha Kirill a jeho bezmezná loajalita Kremlu však změnila jejich postoj k závislosti na moskevské církvi. Po roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym začal patriarcha podporu u věřících na Ukrajině ztrácet.

Mezi nimi pak zesílilo volání po odtržení se od Moskvy, ke kterému došlo později v roce 2018. Duchovní hlava pravoslavného křesťanství, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj souhlasil se vznikem nezávislé (autokefální) ukrajinské pravoslavné církve. Část ovšem zůstala na Moskvu až do letošního května navázaná.

Snaha o distancování se od ruské pravoslavné církve je zřejmá. Stovky ukrajinských kněží na začátku dubna podepsaly otevřený dopis, v němž vyzvaly církevní soud k tomu, aby se zabýval postoji patriarchy Kirilla ke konfliktu.

Ukrajinská pravoslavná církev počátkem listopadu oznámila, že poprvé umožní svým obcím slavit Vánoce 25. prosince. Ukrajinci po staletí Vánoce slavili 7. ledna, tedy v den, kdy se podle juliánského kalendáře narodil Ježíš. Přesun na prosincový termín byl vnímán jako součást větší celonárodní snahy o demontáž symbolů Ruska, dědictví Sovětského svazu a komunismu, popsal The Guardian.