Hlavní obsah

V Kolumbii míří před soud exprezident. Bude to poprvé v historii země

Foto: Sebastian Barros, Shutterstock.com

Bývalý kolumbijský prezident Álvaro Uribe na snímku z roku 2019.

Někdejší hlava státu Álvaro Uribe je podezřelý z toho, že se snažil ovlivnit svědky, aby nebyl obviněn z někdejších vazeb na polovojenské pravicové skupiny.

Článek

Kolumbijský exprezident Álvaro Uribe stane před soudem, kde bude čelit obvinění z uplácení svědků a podvodu. Rozhodla o tom generální prokuratura s tím, že pro takové obvinění má dostatek důkazů. Oficiální obžalobu zatím nevznesla, ale očekává se, že tak učiní. Podle místních médií tak poprvé v historii země stane před soudem bývalá hlava státu.

Uribeho kauza se vleče již několik let a týká se podezření, že se snažil ovlivnit svědky, aby nebyl obviněn z někdejších vazeb na polovojenské pravicové skupiny. Uribe obvinění odmítá, ale v roce 2020 se kvůli vyšetřování vzdal funkce senátora. V případě odsouzení mu hrozí až osm let vězení, napsala dnes agentura AFP.

Nyní jednasedmdesátiletý Uribe, který byl prezidentem Kolumbie v letech 2002 až 2010, v roce 2012 tvrdil, že se ho levicový politik Iván Cepeda snaží falešnými důkazy obvinit z dřívějšího napojení na pravicové polovojenské skupiny. Soud ale pak v roce 2018 dospěl k závěru, že Cepeda nejednal nezákonně, a naopak nařídil zahájit vyšetřování Uribeho. Ten je podezřelý z toho, že se snažil ovlivnit členy polovojenských jednotek z Antioquie, aby se neprokázaly jeho vazby na ně. Uribe byl ve druhé polovině 90. let v Antioquii guvernérem.

V roce 2020 dostal Uribe dokonce domácí vězení, z něhož byl ale po dvou měsících propuštěn. I nyní má být souzen na svobodě, uvedla místní média.

Uribe jako prezident proslul mimo jiné tvrdým postupem vůči levicovým gerilám a později také kritizoval mírovou dohodu, kterou jeho nástupce v úřadu prezidenta Juan Manuel Santos v roce 2016 uzavřel s levicovou gerilou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

V předchozích letech vyšlo najevo, že někteří armádní důstojníci v dobách boje s gerilami naléhali na vojáky, aby „vykazovali větší počty zabitých povstalců“. Kvůli tomu se také stávalo, že někteří vojáci zabíjeli nevinné civilisty, které pak vydávali za povstalce. Podle zvláštního tribunálu pro zločiny z dob konfliktu vládních jednotek a levicové gerily zabili vojáci jen mezi lety 2002 a 2008 na 6400 civilistů, které pak vydávali za povstalce zabité v boji. Podle tribunálu takto zemřely tisíce zejména mladých mužů, většina právě za Uribeho vlády.

Související témata:

Doporučované