V klecích za hranice. Na ostrově Hispaniola dochází k tvrdým deportacím

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na hranici mezi Haiti a Dominikánskou republikou se v těchto dnech objevují zvláštní kolony nákladních vozů určených pro hospodářská zvířata. Vezou ale lidský náklad: Haiťany. Ve vozech s mřížemi jsou mladí, staří, děti i těhotné ženy.

Vláda v Santo Domingu tak zahájila radikální odsun přistěhovalců, kteří do země přišli z Haiti. O drsných praktikách píše americký list The New York Times.

Z daleko bohatší Dominikánské republiky měly úřady od října vyexpedovat přes 70 tisíc Haiťanů. Cílem je posílat přes hranice v průměru deset tisíc lidí týdně.

„Obyvatelé Dominikánské republiky mají obecně pocit, že poskytujeme (Haiťanům) větší sociální služby, než za jaké je naše země zodpovědná,“ řekl NYT ministr zahraničí Roberto Álvarez.

Dodal, že se Dominikánská republika není schopna sama o lidi přicházející ze sousední země postarat. Vyčetl přitom mezinárodnímu společenství nezájem a nečinnost.

Álvarez je přesvědčen, že jim nezbyla jiná možnost, než začít vracet Haiťany zpátky, aby úřady ulevily přetíženému zdravotnímu systému a rovněž státnímu rozpočtu.

Poskytl statistiky. Podle něj úřady zjistily, že letos v říjnu například podíl dětí narozených haitským matkám v Dominikánské republice činil čtyřicet procent, přičemž v roce 2019 jen 24 procent. A do dominikánských škol se zapsalo téměř 150 tisíc haitských dětí, což úřady stojí 430 milionů dolarů, podotkl Álvarez.

Podle vládních údajů aktuálně v Dominikánské republice žije přes půl milionu Haiťanů. Tato statistika je ale z roku 2017. Od té doby se mohl tento počet zdvojnásobit, píše NYT.

Země jsou přitom populačně stejně silné. V obou žije téměř 12 milionů lidí, ale v drasticky rozdílných podmínkách. Haiti je už několik let terorizováno kriminálními gangy. Obyvatelům chybějí potraviny, pitná voda a základní potřeby.

Podle haitského profesora Roberta Fattona, který vyučuje v USA na Virginské univerzitě, je v současnosti na hranici hladomoru zhruba šest milionů Haiťanů, tedy polovina populace. Stovky tisíc přitom kvůli násilí přišly o střechu nad hlavou.

„Situace je nejhorší, co jsem kdy viděl. Hlášky o tom, že je Haiti peklem na zemi, nejsou přehnané. Tato země peklem na zemi skutečně je,“ řekl profesor Seznam Zprávám.

Připomněl, že si Haiti v poslední době k tomu prošlo i celou řadou přírodních katastrof v podobně zemětřesení, hurikánů a povodní. Zemi rovněž zasáhla devastující epidemie cholery. Jsou to ale především desítky gangů, které využily politických půtek a nefunkčnosti federální vlády a v zemi de facto převzaly moc.

„Každý den jsem ze svého hotelu slyšel střelbu, křik a viděl hořící domy,“ popsal Seznam Zprávám svou nedávnou zkušenost z hlavního města Port-Au-Prince Diego Darin, který pracuje pro organizaci International Crisis Group, jež sleduje rizikové oblasti.

Dominikánská republika na druhé straně nabízí obrázek stabilní a do jisté míry prosperující země, kam za skvostnými plážemi a tyrkysovou mořskou vodou jezdí davy turistů.

„Nedávno jsem nad Hispaniolou přelétal a už z výšky vidíte dramatický rozdíl. Haiti hnědé, zničené. Dominikánská republika bujně zelená,“ přidává další postřeh Robert Fatton.

Za mnohé hovoří i údaje ohledně hrubého domácího produktu: Dominikánská republika za rok 2023 vykázala HDP v objemu 122 miliard dolarů, zatímco Haiti jen 20 miliard.

Profesor Fatton upozorňuje, že vládcem Haiti je v současnosti Jimmy Chérizier vystupující pod přezdívkou Barbecue. Tento 47letý muž šéfuje gangu s označením G9. Kdysi přitom pracoval jako policista, než prý došel „probuzení“.

Podle něj politici využívali gangy a jiné bandy k vyřizování svých účtů. Posílali je na své politické rivaly či na své konkurenty v byznysu. Chérizier se proto rozhodl přejít na stranu kriminálníků a vyhlásil politikům válku. Jeho gang, kam má patřit až devět kriminálních band, je ale obviňován z vydírání, znásilňování, žhářství a masových vražd převážně v chudinských čtvrtích.

Podle nedávné zprávy OSN vinou gangů jen letos zahynulo nejméně 2500 lidí. Jiné odhady mluví až o pěti tisících obětí. Banda G9 se přitom na těchto vraždách podílela.

Robert Fatton popisuje Chériziera jako krutého vraha, dává mu ale za pravdu v souvislosti se zkorumpovanými politiky. „Politiku na Haiti nazývám pupkatou. Snažíte se získat vlivný politický post jen proto, abyste se mohli obohatit,“ řekl Seznam Zprávám.

Je tak logické, že davy Haiťanů chtějí ze své zničené, zkorumpované a především velmi nebezpečné země utéct a přes hranice se dostat na druhou stranu do „ráje“.

Mnozí z těch, kteří to dokázali, ale nyní zažívají tvrdé vystřízlivění. Dominikánská republika je ve výše popsaných vozech vrací zpět. A podle organizací hájících lidská práva často brutálním způsobem.

„Haitští imigranti přicházejí na hranici zmlácení a mnoho dalších hlásilo, že byli slovně napadáni,“ uvedla pro NYT Laura d'Elsa, koordinátorka ochrany Mezinárodní organizace pro migraci při OSN. Tato agentura pomáhá provozovat podél hranice uprchlické tábory a útulky.

„Proč dochází k tak masivnímu týrání?“ zeptala se. „Je to nesmírně šokující pohled. Nikdy jsem nic tak extrémního neviděla,“ dodala koordinátorka OSN.

Policejní razie se přitom podle řady svědectví zaměřily především na lidi tmavé pleti. V nákladních vozech tak údajně končí i ti, kteří se narodili v Dominikánské republice. NYT přinesl například příběh 17letého mladíka jménem José Alberto de los Santos. Vypráví, že ho migrační agenti zadrželi minulý měsíc během jeho pracovní doby v obchodě s pneumatikami ve městě Higüey, zhruba 50 kilometrů západně od dominikánského letoviska Punta Cana.

„Řekl jsem jim, že jsem Dominikánec,“ řekl José Alberto perfektní španělštinou. „Chtěli po mně doklady a já jim řekl, že je nemám.“ To agentům stačilo jako důkaz, že mají před sebou nelegálního imigranta, a odeslali ho na hranice.

José Alberto se tam ocitl v zóně, kde se vyhoštění a uprchlíci dožadují pomoci humanitárních organizací. Podle prohlášení členů dominikánské vlády se ale zdá, že jejich další kroky budou muset vést zpět do „pekelného“ Haiti.