Článek
V Izraeli se množí petice vyzývající izraelskou vládu, aby zajistila návrat rukojmích z Pásma Gazy, kteří jsou v zajetí už přes rok a půl, a to i za cenu okamžitého zastavení války s tamním teroristickým hnutím Hamás. Dopis vládě s tímto apelem, který jako první minulý týden zveřejnila tisícovka izraelských pilotů v záloze a ve výslužbě, podpořily už tisíce Izraelců, včetně dalších rezervistů armády i bývalých členů a několika exšéfů tajné služby Mossad, kteří viní vládu z upřednostňování politických cílů před záchranou rukojmích. Informovaly o tom dnes server The Times o Israel (ToI) a deník Haarec. Další dopis se stejnou výzvou vládě nově podepsaly i dvě stovky už propuštěných rukojmích a jejich příbuzných.
„Válka slouží hlavně politickým zájmům (vlády) a její pokračování přinese smrt rukojmím, izraelským vojákům a nevinným civilistům. Jak už se prokázalo v minulosti, jen jednání a dohoda může přivést rukojmí domů,“ citoval Haarec z petice asi 3500 akademiků z vysokých škol, která byla zveřejněna v pondělí. Týž den podobné výzvy k jednání s Hamásem o propuštění rukojmích a ukončení války zveřejnily podle serveru ToI tisíce zaměstnanců ze školství či bývalých úředníků ministerstva zahraničí.
V neděli vyzvalo vládu premiéra Benjamina Netanjahua k příměří a jednání o propuštění rukojmích z Gazy také asi 200 armádních lékařů v záloze i na 250 bývalých členů tajné služby Mossad včetně tří jejích bývalých šéfů.
Jako první přišla s podobným veřejným dopisem vládě minulý čtvrtek tisícovka izraelských pilotů ve výslužbě a v záloze, kteří apelovali na vládu, aby upřednostnila jednání o návratu rukojmích před bojem s Hamásem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že prioritou je záchrana unesených, ale podle kritiků je jeho hlavním cílem zničit Hamás, což mnozí považují za nereálné.
Netanjahu přitom čelí dlouhodobě i kritice za to, že jeho vláda nedokázala ochránit občany Izraele a zabránit teroristickému útoku Hamásu ze 7. října 2023, jímž začala tato válka v Pásmu Gazy. Palestinští ozbrojenci tehdy zabili v izraelském pohraničí na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob unesli. Více než dvě třetiny z nich propustili během dvou příměří výměnou za Palestince z izraelských vězení. V Pásmu Gazy zůstává ještě 59 rukojmích, z toho naživu je ale podle Izraele 24 osob.
První klid zbraní v této válce, v níž podle úřadů z Gazy zemřelo přes 50 000 Palestinců, většinou rovněž civilistů, dojednaly Egypt, Katar a Spojené státy koncem listopadu 2023. Druhé příměří se jim podařilo vyjednat až letos v lednu; trvalo dva měsíce, než izraelská armáda 18. března obnovila letecké útoky a pak i pozemní operaci v Pásmu Gazy. Už 2. března také izraelská vláda přestala na toto palestinské území pouštět humanitární pomoc a od té doby se tam žádné nové dodávky jídla ani zdravotnické pomoci nedostaly.
Proti porušení příměří demonstrovaly od té doby tisíce Izraelců. V neděli večer stovky lidí protestovaly před domem Rona Dermera, ministra pro strategické záležitosti a blízkého Netanjahuova spolupracovníka, pověřeného jednáním se zprostředkovateli o dohodě s Hamásem. Dermer nahradil ve vedení izraelského vyjednávacího týmu šéfa tajné služby Ronena Bara, jehož Netanjahu v bezprecedentním kroku v březnu odvolal z vedení tajné služby Šin Bet. Příbuzní rukojmích viní Dermera, že jednání záměrně zdržuje, aby armáda mohla pokračovat ve snaze zničit Hamás.
Zástupce Hamásu Táhir Nunu v pondělí agentuře AFP řekl, že palestinské hnutí je připraveno propustit všechny zadržované za „seriózní“ dohodu o výměně za palestinské vězně, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a obnovení humanitární pomoci.
