Hlavní obsah

V Italských Alpách bojují proti covidu přírodně. Počty nakažených stoupají

Foto: Profimedia.cz

Usedlosti v alpském údolí, které leží provincii Bolzano na severu Itálie (ilustrační obrázek).

Bolzano je největším italským ohniskem covidu-19 a provincií s nejnižší mírou očkování v zemi. Lidé se zde raději než na vakcíny spoléhají na čerstvý vzduch a bylinky. Nedůvěra v očkování v tomto regionu panuje už po dvě století.

Článek

„Když někdo kašle, děláme cibulové obklady, tělové krémy z tymiánu a myrty a pijeme hodně čaje,“ uvádí pro The Times Sabine Durnwalderová, která žije na farmě v malebném údolí poblíž hranic s Rakouskem. „Vím, jak se chránit,“ dodává neočkovaná Italka.

Provincie Bolzano, která leží na severu Itálie na hranici s Rakouskem, se tradičně pyšnila tím nejzdravějším, nejzdatnějším a nejaktivnějším obyvatelstvem v celé Itálii. Teď hlásí nejvyšší počty nakažených covidem-19 v zemi.

Podle odborníků za masivním šířením nákazy stojí zejména silné propojení místní společnosti s přírodou a historicky zabudovaná kultura alternativní medicíny. Svůj podíl mají podle nich také úzké vazby na sousední Rakousko, které se potýká s nízkou proočkovaností v oblastech, kde se daří politické krajní pravici.

Velká část populace Bolzana se staví k očkování velmi odmítavě a Bolzano je tak jednou z nejméně proočkovaných italských oblastí.

Milovníci přírody a nadšenci do alternativní medicíny přispívají podle zdravotnických odborníků k nízké míře očkování v provincii Bolzano ještě silněji než krajně pravicoví populisté, kteří šíří konspirační teorie o vakcínách. To oni jsou středobodem skepticismu vůči vakcínám, který stojí za šířením nákazy a přeplňováním nemocnic, tvrdí odborníci.

„Hlavním důvodem je jejich víra v přírodu,“ uvedl pro The New York Times lékař Patrick Franzoni, který v Bolzanu vede očkovací kampaň. „Nechápou, že jim to nepomůže proti covidu,“ vysvětluje. Provincie Bolzano se „pyšní“ vůbec nejnižší spotřebou farmaceutických výrobků v Itálii a zároveň nejnižší mírou očkování proti tetanu, chřipce a hepatitidě B.

Provincie sousedící s Rakouskem dosud naočkovala proti covidu-19 přibližně 70 % své populace. Má nejvyšší počet nakažených covidem-19 na 100 tisíc obyvatel v celé Itálii i nejvyšší podíl lůžek na jednotkách intenzivní péče obsazených covidovými pacienty. Nikdo z těch, co leží v nemocnici, nebyl očkovaný, uvedl doktor Franzoni.

Podle Franzoniho problém tkví také v tom, že lidé často přijíždějí do nemocnic příliš pozdě, když už je infekce v pokročilém stádiu. Nejedná se přitom o nový fenomén. Na to, že místní lidé otálejí s příchodem do nemocnice, si lékaři stěžují už dlouhou dobu. Čekají i několik týdnů, než si zavolají záchranku, vysvětlují doktoři s tím, že výsledkem jsou pozdní diagnózy nemocí.

Ve snaze omezit šíření viru v regionu zavedla italská vláda minulý týden přísnější opatření pro neočkované. Mnozí obyvatelé Bolzana se proti tomu ovšem vymezují. Mezi nimi majitel obchodu s bylinkami a biopotravinami a zároveň trenér triatlonu Massimo Galletti. „Pro lidi, kteří tady žijí, by rozhodnutí neočkovat se, nemělo přinášet restrikce. Jsme jiní. Žijeme rozdílný život,“ vysvětluje Galletti s tím, že vláda si vůbec neuvědomuje, kolik tráví místní obyvatelé venku a kolik mají prostoru.

Server Politico upozorňuje na to, že neochota přijímat nařízení z Říma je v semi-autonomním Bolzanu historicky daná. Váhavý postoj k očkování má přitom své kořeny už v počátcích 19. století, kdy Napoleon oblast dobyl a připojil ji k Bavorsku, které požadovalo, aby se všichni obyvatelé očkovali proti neštovicím. Proti jejich požadavků se tehdy vzbouřili tyrolští partyzáni.

Oblast Jižního Tyrolska se s nízkou očkovaností potýkala už před pandemií covidu-19. V roce 2014 zde bylo očkováno proti spalničkám pouze 68 % dětí. Jihotyrolská lidová strana, která stojí v čele provincie od roku 1948, zaujímá k vakcínám často nejednoznačné postavení a v loňském roce se vymezovala proti plošným lockdownům s odvoláním na nezávislost svého území.

Německy mluvící obyvatelé jsou neposlušnější

Ne všichni obyvatelé Bolzana se ovšem ke koronavirové problematice staví stejně. Německy mluvící obyvatelé, kteří tvoří 70 % populace, se podle serveru Politico proti restrikcím vymezují hlasitěji, než italsky mluvící obyvatelé. Ti jsou údajně během pandemie „poslušnější“. Zatímco v německých školách bylo celkem 20 % neočkovaných učitelů, v italských školách počet neočkovaných tvořil pouze 3 % sboru.

Jedním u důvodů může být nižší důvěra německy mluvících obyvatel v italské zdravotnické orgány. Květnový průzkum odhalil, že jim věří pouze 44 % německy mluvící populace. U italsky mluvících obyvatel se přitom vedly o poznání lépe. Důvěru v ně má až 70 % z nich.

S výsledky průzkumu se ztotožňuje i Clara Mayer Kaibitschová, která provozuje v provincii Bolzano agroturistiku a restauraci. Podle ní je většina odmítačů očkování v jejím okolí německy mluvící. „Někteří proto, že jsou proti tomu, aby jim někdo říkal, co mají dělat, někteří věří v přirozenou imunitu a v to, že tělo je silné a dokáže si vyřešit své vlastní problémy,“ komentuje Kaibitschová.

„Lidé, kteří žijí na farmách a zůstávají venku na mrazu mají tužší kořínek a nikdy se ani nenastydnou,“ věří například Angelo Dapunt, bývalý maratonský běžec a majitel obchodu s oblečení ve městě Toblach, které leží v provincii Bolzano.

Ne všichni místní obyvatelé, ale jeho víru v sílu přírody sdílí. Mnozí z nich věří, že je před nákazou ochrání věda a obávají se, že si jejich sousedi zahrávají s ohněm. „Lidi jsou tady přesvědčeni, že žijí v ráji na zemi se super čistým vzduchem a že nemohou onemocnět,“ kritizuje přehnanou víru v přírodu čtyřiasedmdesátiletá Adriana Ziliottová. „Jenže mohou,“ dodává.

Doporučované