Článek
Podle lidskoprávních organizací se počet poprav v Íránu zvýšil o 75 %. Násilný režim pak v minulém roce o život připravil nejméně 582 lidí. Podle norské Iran Human Rights (IHR) a francouzské Společně proti trestu smrti (ECPM) jde o nejvyšší počet od roku 2015. Jejich zpráva vychází jak z oficiálních oznámení, tak ze zdrojů uvnitř Íránu.
Většina popravených byla odsouzena za vraždu nebo obvinění z drogové trestné činnosti. V prosinci ale byli oběšeni i dva účastnící ženských protestů. Dvaadvacetiletý Mohsen Shekari a třiadvacetiletý Majidreza Rahnavard byli obviněni z „nepřátelství proti Bohu“. K tomu se měli údajně i přiznat, informovala BBC. Podle zprávy se jedná o „ukázkový proces“ založený na přiznáních získaných mučením.
Podle íránské justiční tiskové agentury Mizan byli 7. ledna letošního roku v souvislosti s protesty oběšeni další dva íránští mladí muži - Mohammad Mehdi Karami, mistr v karate, a Seyed Mohammad Hosseini, dobrovolný trenér dětí. Byli odsouzeni za zabití příslušníka polovojenských sil Basídž v Karadži 3. listopadu, připomíná CNN. Zpráva o lidských právech uvádí, že byli obviněni z „korupce na zemi“.
Lidskoprávní organizace pak tvrdí, že se režim islámské republiky pomocí poprav a procesu s demonstranty snaží do společnosti zasít strach. Samotné nepokoje a masivní protesty zachvátily zemi po smrti dvaadvacetileté Kurdky Mahsá Amíníové, která byla v září zadržena mravnostní policií za údajně „nevhodné“ nošení hidžábu.
„Íránské úřady ukázaly, jak zásadní význam má trest smrti pro vyvolání strachu ve společnosti, aby se udržely u moci,“ uvádí se ve zprávě.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí otevřeně pochválil jednotky Basídž za jejich roli při potlačování protestů a protestující označil za „výtržníky“ a „hrdlořezy“ podporované zahraničními silami. Šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volker Turk však zásahy kritizoval s tím, že Írán se dostává do „plnohodnotné krize lidských práv“.
Výroční zpráva IHR a ECPM o trestu smrti v Íránu uvádí, že pouze 71 z poprav, které v loňském roce zaznamenaly, bylo oznámeno z oficiálních zdrojů. Zbytek byly „neohlášené“ nebo „tajné“ popravy, o nichž informovaly jiné než státní zdroje, jako jsou například očití svědci, rodinní příslušníci, právníci nebo pracující ve věznicích, dodává zpráva.
Podle zprávy bylo 288 (49 %) popravených odsouzeno za vraždu, což je nejvyšší počet za posledních 15 let. Bylo mezi nimi 13 žen a tři osoby, které údajně spáchaly trestné činy v dětství. Dalších 256 osob (44 %), včetně tří žen, bylo popraveno poté, co byly odsouzeny za obvinění související s drogami, což je více než 126 osob v roce 2021 a desetkrát více než v roce 2020.
Popravčí mašinerie
Zpráva upozorňuje, že výrazné snížení počtu poprav v souvislosti s drogami, k němuž došlo v důsledku novely protidrogového zákona z roku 2017, „se v praxi zcela obrátilo“, a lituje „nedostatečné reakce“ ze strany OSN.
Nárůst se časově shoduje právě se začátkem květnových protestů učitelů a další začala měsíc po smrti Mahsá Amíníové, poukazují IHR a ECPM.
Ředitel IHR Mahmúd Amírí-Moghaddám naznačil pro AFP, že v Íránu mohlo být zavražděno ještě více lidí, nebýt „mezinárodních reakcí na rozsudky smrti nad protestujícími“, které „ztížily islámské republice pokračovat“ v zabíjení.
„Za účelem šíření strachu mezi lidmi úřady zintenzivnily popravy za nepolitická obvinění. Jedná se o levné oběti popravčí mašinerie islámské republiky,“ uvedl Amírí-Moghaddám. „Aby se tato mašinerie zastavila, musí mezinárodní společenství a občanská společnost v Íránu i mimo něj projevit stejnou reakci na každou popravu.“
Ve zprávě obě právnické skupiny vyzvaly mezinárodní společenství, aby „zvýšilo úsilí na podporu požadavků íránského lidu na dodržování jeho základních lidských práv a zrušení trestu smrti“.
