Článek
Dron, který před týdnem v neděli zasáhl britskou leteckou základnu RAF Akrotiri na Kypru, obsahoval ruský vojenský navigační systém Kometa B, píše britský deník The Times. Jde o první známý důkaz, že ruské vybavení je součástí íránských dronů.
Bezpilotní stroj dopadl na základnu. Několik dalších dronů, které na ostrov mířily, se podařilo zachytit, jak později informoval mluvčí kyperské vlády Konstantinos Letymbiotis. Útok si nevyžádal oběti a nezpůsobil příliš rozsáhlé škody.
Podle britské vojenské rozvědky byl dron, který dopadl na základnu, vybaven navigačním systémem Kometa B ruské výroby. Stejný typ zařízení byl poprvé zaznamenán v dronech, jež zachytila v prosinci ukrajinská protivzdušná obrana. Součástky nalezené na Kypru zamířily k dalšímu zkoumání do Velké Británie.
Kdo za útokem stojí, dosud nebylo oficiálně potvrzeno. Podle vysoce postavených kyperských představitelů a britských úřadů dron s největší pravděpodobností vypálila libanonská militantní skupina Hizballáh podporovaná Íránem.
Zjištění vyvolalo obavy z rostoucí role Moskvy ve válce na Blízkém východě. Podle některých zpráv Rusko předává Íránu zpravodajské informace, které mohou pomoci při útocích na americké síly v regionu, včetně údajů o pohybu válečných lodí a letadel, upozornila například agentura AP nebo deník The New York Times.
Britské vojenské základny na Kypru.
Americký prezident Donald Trump význam těchto informací zlehčil. Na palubě Air Force One uvedl, že i kdyby Írán nějaké informace dostával, podle posledního vývoje mu příliš nepomáhají.
Náčelník britského generálního štábu Richard Knighton podle The Times uvedl, že nepochybuje o předávání ruských zpravodajských informací Íránu. Podle něj spolupráce obou zemí zvyšuje schopnosti jejich ozbrojených sil a představuje větší bezpečnostní riziko.
Británie mezitím posiluje svou vojenskou přítomnost v regionu. Ministerstvo obrany oznámilo, že země již nasadila stíhačky Typhoon, letouny F-35, systémy protivzdušné obrany a další vojáky na Kypru.
V reakci na incident a na íránská prohlášení poslalo své lodě ke Kypru hned několik evropských zemí, včetně Británie, Francie, Německa nebo Řecka.
Opozice však britskou vládu kritizuje za pomalou reakci. Lídryně konzervativců Kemi Badenochová obvinila premiéra Keira Starmera z nerozhodnosti. Podle bývalého ministra obrany Granta Shappse vláda reagovala příliš pomalu.
Už dříve kyperský prezident Níkos Christodúlídés vzkázal, že „region momentálně čelí bezprecedentní krizi“. Dal přitom jasně najevo, že se distancuje od války. „Naše země se nijak nezapojuje a nemá v úmyslu se účastnit žádné vojenské operace,“ řekl.
Kyperská vláda pak tu britskou nařkla z toho, že špatnou komunikací přispěla k útoku na základnu Akrotiri. Nevyloučila přitom, že by mohla jednat o další budoucnosti základen, upozornil server Politico.
Šáhid-136.
