V Gaze se opět válčí. Netanjahu díky tomu posiluje svou vládu

Příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, které bylo spojené s propuštěním izraelských rukojmích, trvalo od 19. ledna do 17. března. Od úterního rána se v palestinské enklávě opět válčí, izraelské nálety posvětila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, klíčového spojence Izraele.

Na následujících řádcích Seznam Zprávy přehledně shrnují, co a proč se na místě děje.

V úterý po půlnoci nařídil premiér Benjamin Netanjahu spolu s ministrem obrany Jisraelem Kacem obnovení náletů v Pásmu Gazy. Výsledkem je nejméně 400 mrtvých Palestinců, alespoň o tom hovoří údaje palestinského ministerstva zdravotnictví. To sice ovládá teroristické hnutí Hamás, jeho informace jsou ale obvykle relevantním zdrojem a citují ho mimo jiné i izraelská média.

Více než dvě desítky stíhaček izraelské armády začaly podle britské stanice BBC bombardovat Gazu, Chán Júnis a Rafah před úsvitem, kdy Palestinci usedali k jídlu –⁠⁠ muslimové v současné době slaví postní měsíc ramadán.

Při náletech byl zabit mimo jiné Mahmúd Abu Wafah, náměstek ministra vnitra v Gaze a nejvyšší bezpečnostní představitel Hamásu. Kromě něj ale také mnoho civilistů včetně dětí, jejichž snímky a příběhy se hojně objevovaly na sociálních sítích.

Žena v nemocnici Šífa v severní Gaze oplakávala členy své rodiny, které zabily izraelské bomby padající na nedalekou školu Tabijín. „Šestnáct lidí bylo zabito, 16 lidí…,“ plakala Umm Házim Džanadová během rozhovoru pro americkou stanici CNN.

Žena líčila, že právě připravovala jídlo pro své děti o ramadánu, když „najednou rakety dopadly“ na školu, kde děti spaly. „Přísahám, že všichni jsou děti, všichni jsou civilisté a nemají nic společného s Hamásem nebo džihádem,“ citovala ji CNN. Mezi zabitými byly děti ve věku dva, tři a pět let, dodala Džanadová.

Izrael obnovení války v Gaze vysvětlil tím, že hnutí Hamás odmítlo propustit další rukojmí. Stejně argumentoval Brian Hughes, mluvčí americké Rady národní bezpečnosti. Obnovení války v Gaze ostatně Izraelci konzultovali s Bílým domem a jednali s jeho souhlasem. Členové současné administrativy se totiž podíleli i na dohodě o příměří.

Až do začátku března trvala první fáze příměří, které obě strany dodržely –⁠⁠ zatímco Izrael se zavázal k zastavení palby, Hamás propustil více než tři desítky živých rukojmí, mezi nimiž byly všechny zbývající ženy a děti včetně vojákyň. Podle dohody uzavřené v lednu měla následovat druhá fáze, během níž by se dostala na svobodu všechna zbývající rukojmí –⁠⁠ a Izrael by se stáhl z Pásma Gazy, kde by nastalo trvalé příměří.

K druhé fázi ale nikdy nedošlo –⁠⁠ vláda Benjamina Netanjahua se netajila tím, že s její realizací nepočítá a snažila se pouze vyjednat prodloužení první fáze. Ministr financí Becalel Smotrič jasně řekl, že jeho strana odejde z vlády, pokud by Izrael přistoupil k druhé fázi –⁠⁠ tím by vláda ztratila většinu v Knesetu a následovaly by předčasné volby.

„Vojáci v předních liniích a unesení v Gaze jsou jen karty v Netanjahuově hře o přežití – premiér využívá životy našich občanů a vojáků, protože se třese strachem z nás – z veřejného protestu proti vyhození hlavy Šin bet,“ napsal v reakci na obnovení bojů opoziční politik Jair Golan, který zasedal ve vládě Naftaliho Bennetta.

Právě kvůli plánovanému odvolání Ronena Bara, šéfa izraelské tajné služby Šin bet, jež oznámil Netanjahu o víkendu, se chystají v Izraeli mohutné demonstrace.

Netanjahuova kancelář ve svém prohlášení o nočních úderech uvedla, že Izrael bude „zasahovat proti Hamásu se zvyšující se vojenskou silou“ a bude i nadále usilovat o dosažení izraelských válečných cílů –⁠⁠ zničení vojenských schopností teroristické skupiny a návrat všech zbývajících 59 rukojmí.

Příbuzní unesených Izraelců se ale domnívají, že obnovení války rukojmím nepomůže, právě naopak. „Obnovení bojů si vyžádá cenu životů dalších rukojmí. Musíme zastavit boje a okamžitě se vrátit k jednacímu stolu, abychom dosáhli dohody o návratu všech zbývajících rukojmí,“ píše se v prohlášení rodin, které přišly při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 o své nejbližší. Bývalý izraelský ministr obrany Moše Jaalon označil akce Izraele v Pásmu Gazy za „válečný zločin“.

Před Knesetem v Jeruzalémě se v době psaní tohoto textu začali scházet odpůrci Netanjahuovy vlády, kteří přišli protestovat proti obnovení války i chystanému odvolání šéfa tajné služby Šin bet. Jeho lidé totiž vyšetřují jednoho z poradců premiéra kvůli jeho údajným kontaktům na Katar.

Pokračování soudního procesu se samotným Netanjahuem plánované na úterý bylo kvůli obnovení války v Gaze odloženo.

Ministr zahraničí Gideon Saar šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové podle agentury AFP řekl, že neměli jinou možnost než obnovit vojenskou akci proti Hamásu, mají-li přivést domů rukojmí. „Izrael přijal návrhy zvláštního vyslance amerického prezidenta Steva Witkoffa na prodloužení příměří, ale Hamás je dvakrát odmítl,“ řekl Saar podle izraelského zápisu z rozhovoru. Zdůraznil také, že se židovský stát nevzdá žádného ze svých válečných cílů.

Návrat do vlády ohlásila strana Židovská síla, kterou vede extremista a židovský ultranacionalista Itamar Ben Gvir. Ten kabinet opustil v souvislosti se začátkem příměří v Gaze a teď přivítal obnovení války. Netanjahuuova koalice díky němu snadněji obhájí v Knesetu zákon o rozpočtu, proti němuž bude hlasovat celá opozice.

Bez Ben Gvira by to bylo obtížné, protože vláda má pouze o jednoho poslance víc než opozice. Ben Gvir si pro návrat do vlády stanovil splnění jedné ze tří podmínek: naplnění Trumpova plánu na vyhnání Palestinců z Gazy, úplné zastavení humanitární pomoci do Gazy a obnovení války.

„Ben Gvir ve skutečnosti nikdy neopustil ministerstvo národní bezpečnosti a nadále kontroloval policii prostřednictvím svých mužů,“ napsal Josh Breiner, reportér listu Haarec specializující se na policii.

Z Blízkého východu i Evropy přicházejí na nové masakry v Gaze zděšené reakce.„To, co se nyní děje v Gaze, by mělo v mezinárodním společenství vyvolat hrůzu, rozhořčení a odsouzení. Izraelská operace v Gaze nemá žádný jiný vojenský cíl než způsobovat utrpení civilnímu obyvatelstvu, dokud Hamás nekapituluje, což se nestane. Toto je slepá ulička, ve které se nachází vláda, která odmítá jakoukoli politickou vizi,” napsal bývalý francouzský velvyslanec v Izraeli Gérard Araud.

Odsouzení a výzvy k návratu k příměří zazněly například z Belgie, Švýcarska či Malty, jejíž premiér Robert Abela psal na síti X o „barbarských útocích“.

Britská vláda pak v pondělí vůbec poprvé od začátku války prohlásila, že Izrael porušuje blokádou pomoci do Gazy mezinárodní právo. Výrok zazněl přímo od ministra zahraničí Davida Lammyho, informovala televize Sky News. Mluvčí britského premiéra nicméně později výrok zjemnil s tím, že akce Izraele „riskují porušení mezinárodního práva“.

Za krok izraelské vlády se naopak plně postavila administrativa Donalda Trumpa. Český premiér Petr Fiala ani ministr zahraničí Jan Lipavský se k obnovení bojů v Gaze nevyjádřili.

Při teroristickém útoku 7. října 2023 zavraždili bojovníci Hamásu na 1200 lidí a unesli asi 250 dalších. Z rukojmí Hamásu a dalších skupin nyní zbývá v Gaze 59 lidí, naživu je z toho zřejmě 24 lidí, dalších 34 je po smrti. Posledním rukojmím je voják Hadar Goldin zabitý v roce 2014, jehož tělo od té doby Hamás drží, informovala stanice CNN.