Naplno se ukázalo, že v Evropě se otepluje nejrychleji na světě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Že byl rok 2024 nejteplejší v historii měření v globálním měřítku, víme bezpečně už několik měsíců, nově publikovaná zpráva evropského programu Copernicus ale ukazuje, že to platí i pro Evropu, a podrobně rozebírá, jak se to projevilo.

„Tato zpráva zdůrazňuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a zažívá vážné dopady extrémního počasí a změny klimatu,“ řekla k tomu Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO), která na zprávě s unijním programem Copernicus spolupracovala.

„Každý další zlomek stupně zvýšení teploty je důležitý, protože zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky a planetu. Přizpůsobení je nutností,“ podotkla.

Copernicus už dřív oznámil, že průměrná teplota v Evropě loni činila rekordních 10,69 °C, což je o 0,28 °C víc než rekord z roku 2020. A o 1,47 °C víc než průměr z období 1991 až 2020. 

Nyní navíc Copernicus zveřejnil celou řadu dalších dat a statistik o stavu klimatu na kontinentu.

Mezi ně například patří zjištění, že loni v červenci byla v jihovýchodní Evropě zaznamenána dosud nejdelší vlna veder, která trvala 13 dní v kuse a postihla 55 % regionu.

Za celé léto byl v jihovýchodní Evropě zaznamenán také rekordní počet dní se „silnou tepelnou zátěží“ (66) a rekordní počet tropických nocí (23).

Jak se počet dní s tepelným stresem a počet tropických nocí vyvíjí v průměru v celé Evropě během let, ukazuje následující grafika.

Zpráva k tomu dodává, že emisemi skleníkových plynů způsobená změna klimatu v Evropě působí i zrcadlově na chladné extrémy, kterých ubývá.

Podíl evropského území, kde bylo zaznamenáno méně než 90 mrazivých dní za rok, dosáhl rekordních 69 %, přičemž dlouhodobý průměr činí 50 %. Kromě toho byl podle zprávy v Evropě loni zaznamenán i rekordně nízký počet dní se silným chladovým stresem.

V přehledu teplot, srážek, ale třeba i anomálií v trvání slunečního svitu se podle zprávy loni ukázal velký kontrast mezi západní a východní částí Evropy. Zatímco na východě Evropy panovalo převážně horké, suché a slunečné počasí, na západě Evropy bylo častěji oblačno a velmi vlhko.

Zpráva zahrnuje i přehled evropských povodňových událostí. Dohromady bylo v Evropě povodněmi poškozeno asi 413 tisíc lidí a nejméně 335 jich přišlo o život. Celkově byly povodně v Evropě loni nejrozsáhlejší od roku 2013.

Obecně se nedá říct, že i toto je dopad klimatické změny. Například povodně způsobené tlakovou níží Boris, které postihly i Česko, ale byly podle atribuční studie kvůli klimatické změně o 10 % intenzivnější a pravděpodobnost, že k něčemu takovému dojde, byla dvojnásobná.

Další část zprávy informuje o pokračování v úbytku evropských ledovců, jejichž rychlost tání je dlouhodobě nejvyšší z celého světa.

Meziroční rekordní úbytek loni vědci zaznamenali u ledovců ve Skandinávii a na Špicberkách, kde průměrný úbytek tloušťky činil 1,8 a 2,7 metru. Rekordu již třetí rok v řadě dosáhla i průměrná teplota na Špicberkách, což jen potvrdilo status těchto ostrovů jakožto jednoho z nejrychleji se oteplujících míst na celé planetě.

Pro celou Arktidu byl loňský rok podle zprávy třetím nejteplejším v historii záznamů.

Copernicus a WMO ve svém hodnocení roku 2024 v Evropě nezapomínají ani na pozitivní zprávy v podobě důkazů, že na kontinentu pokračují snahy o mitigaci klimatické změny i o adaptaci na její projevy.

Mezi pozitivní mitigační signály dlouhodobě jistě patří klesající roční produkce emisí CO2 a dalších skleníkových plynů, která trvá už dlouhé roky.

Kompletní data přesného vývoje emisí v Evropě v roce 2024 ale zatím nejsou k dispozici. Samotná zpráva proto poukazuje například na pokračující nárůst podílu obnovitelných zdrojů na celkové produkci elektřiny a na pokrok evropských měst ve snaze přizpůsobit se novým teplotním podmínkám.

Z obnovitelných zdrojů v roce 2024 pocházelo rekordních 45 % elektřiny v Evropě, čímž byl překonán předchozí rekord 43 % z roku 2023. Počet zemí EU, kde obnovitelné zdroje předčily fosilní paliva ve výrobě elektřiny, se podle letošní analýzy think tanku Ember od roku 2019 téměř zdvojnásobil – z 12 na 20.

Svůj klimatický adaptační plán mělo v roce 2024 podle zprávy už 51 % evropských měst, zatímco ještě v roce 2018 jej mělo jen 26 %.

„Tento vývoj ukazuje, že pokračující úsilí může výrazně posílit schopnost reagovat na klimatické výzvy. Extrémní počasí totiž stále více ohrožuje městskou zástavbu, infrastrukturu a služby, na kterých obyvatelé závisí,“ stojí v tiskové zprávě představující dokument, na němž pracovala přibližně stovka vědců.