V Číně vysychá řeka důležitá pro celý svět. Střílení do mraků nepomáhá

Továrny přerušují provoz, úroda přichází vniveč, přepravní lodě zmenšují náklady, miliony lidí ohrožuje nedostatek vody a výpadky elektřiny. To je jen část výčtu důsledků rekordně nízkých hladin řek, extrémního sucha a vysokých teplot. Výjevy, které zažívá i Evropa, jsou o to extrémnější v nejlidnatější země světa.

Čína kvůli lesním požárům, vysychajícím řekám a úrodě v ohrožení vydala letošní první výstrahu před extrémním suchem. Už druhý měsíc Čínské národní meteorologické centrum varuje před vysokými teplotami.

Delší vlnu veder Čína nepamatuje od roku 1961, kdy se o teplotách začaly vést údaje, píše Národní klimatické centrum ve svém prohlášení. Zároveň uvedlo, že je vlna „nejsilnější“ v historii a varovalo, že se může zhoršovat. Například v okrese Pej-pej severně od centra velkoměsta Čchung-čching meteorologové varují před teplotami dosahujícími 45 stupňů Celsia.

Pro vedro a nedostatek elektřiny úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan, kde žije přibližně 84 milionů lidí a která je klíčovým výrobním centrem, nařídily uzavření všech továren.

Provoz nejméně na týden přerušila Toyota nebo Foxconn. Provincie S'-čchuan je závislá na vodní energii, ze které získává až 80 procent elektřiny. Jenže životně důležitá řeka Jang-c'-ťiang, nejdelší v Asii, částečně vyschla.

Jang-c'-ťiang je třetí největší řeka světa, která poskytuje pitnou vodu více než 400 milionům Číňanů. Jde o klíčovou vodní trasu nejen pro čínskou ekonomiku, ale i pro globální dodavatelský řetězec.

Během letošního léta její hladina klesla na rekordně nízkou úroveň a místy zcela vyschly celé úseky i desítky přítoků. Kvůli polovičnímu průtoku vody se musely uzavřít přepravní trasy na středním a dolním toku řeky, uvádí SCMP.

Ministerstvo vodních zdrojů ve středu uvedlo, že sucho v celém povodí řeky Jang-c'-ťiang „nepříznivě ovlivňuje zajištění pitné vody pro venkovské obyvatele a hospodářská zvířata a růst plodin“.

Ve středočínské provincii Ťiang-si v povodí Jang-c’-ťiang leží také důležité jezero Pcho-jang - to se nyní zmenšilo na čtvrtinu velikosti obvyklé v tomto ročním období, uvedla státní tisková agentura Sin-chua. Vyschlo až 66 řek ve 34 okresech jihozápadního regionu Čchung-čching, uvedla v pátek státní televize CCTV.

V Čchung-čchingu hladina vody klesla tak nízko, že odhalila 600 let zatopené buddhistické sochy.

Velké sucho v červnu postihlo nejméně 4,2 miliony lidí v provincii Chu-pej. Více než 150 000 lidí má potíže s přístupem k pitné vodě. Sucho a teplo poškodilo téměř 400 000 hektarů úrody.

Na vodních plochách jsou často závislé celé obce a veškeré hospodářství. Vláda tak musí sahat po fondech a pomocných balíčcích, což stojí nemalé peníze. Ministerstvo financí uvedlo, že již nechalo přemístit některá hospodářská zvířata do jiných regionů a vydalo 300 milionů jüanů (44,30 milionu dolarů) na pomoc při katastrofě.

Na scénu opět nastoupily také snahy počasí ovládnout. Stejně jako v případě důležitých politických událostí, kterým by slušelo azurové nebe, do vzduchu vzlétla letadla snažící se vyvolat déšť. Programy na úpravu počasí zahájilo hned několik regionů v okolí Jang-c’-ťiang. Vzhledem k řídké oblačnosti se však operace s úspěchem nesetkává všude.

Koncept setí mraků existuje již po celá desetiletí. Jeho princip spočívá ve vstřikování malého množství jodidu stříbrného do mraků, které díky vlastní vlhkosti kolem nových částic zkondenzují, ztěžknou a následně se promění ve srážky.

Výsev mraků se praktikuje od 40. let 20. století a Čína se chlubí největším programem modifikace počasí na světě. Už v roce 2008, před zahájením letních olympijských her v Pekingu, země za pomocí principu setí mraků redukovala smog a řídila průtrže mračen. Za typicky azurové nebe doprovázející klíčové politické schůzky v hlavním městě vděčí Čína právě těmto modifikátorům počasí a odstavení provozu nedalekých továren.

Do setí mraků investovaly i další země, včetně Spojených států. Čínské nadšení do technologie vyvolává obavy zejména v sousední Indii, jejíž zemědělství je silně závislé na monzunu, už tak čím dál méně spolehlivém v důsledku změn klimatu.

Část Indů se obává, že moc nad počasím může pro Číňany znamenat výhody v potenciálních budoucích konfliktech. Ačkoli se na první dobrou zdá, že je primárním cílem ovládání počasí čistě zájem o vláhu domácí půdy, odborníci varují, že má potenciál ovlivnit i dění za hranicemi Číny.

Jang-c'-ťiang je jen jednou z mnoha řek a jezer na severní polokouli, které vysychají a zmenšují se v důsledku neutuchajících veder a nedostatku srážek.

Historické „megasucho“ v povodí americké řeky Colorado přimělo federální úřady vydat varování před nedostatkem vody a výpadkům elektřiny ve státech, jako jsou Nevada, Arizona a Kalifornie.

Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru bylo prvních šest měsíců roku 2022 šestým nejteplejším prvním pololetím v historii.

Neobvykle horkým a suchým počasím trpí i Evropa. Hladina kriticky klesla například na řece Rýn, hlavní dopravní tepně, na kterou spoléhá průmysl v celém Německu, Švýcarsku a Nizozemsku. Nákladní lodě musely snížit svůj náklad, což vedlo ke zvýšení nákladů na dopravu a zpoždění v dodavatelském řetězci.

„Řeka Rýn, která protéká od švýcarských Alp až po Severní moře, je důležitou přepravní cestou pro mnoho produktů od obilí přes chemikálie až po uhlí,“ uvedla Evropská kosmická agentura. „Při poklesu hladiny vody musí nákladní lodě plout se sníženým zatížením, aby nenarazily na mělčinu.“

Kvůli poklesu hladiny řeky Pád zasáhlo silné sucho v Itálii zejména zemědělství.

Existuje mnoho různých typů sucha, například zemědělské nebo hydrologické. Tyto události nelze vždy jednoznačně spojovat se změnou klimatu, jejich dopady jsou ale stále zřetelnější. Například v alpských oblastech s táním ledovců oteplovací efekt ještě zesiluje, protože obnažená tmavší vyprahlá hornina sluneční teplo spíše pohlcuje, než aby ho odrážela.

„Sucho není snadné definovat a ne každé sucho je stejné,“ řekla dle Financial Times Liz Bentleyová, výkonná ředitelka britské Královské meteorologické společnosti. „Měnící se klima pravděpodobně přinese větší proměnlivost srážek a vyšší teploty, což znamená, že hospodaření s vodou se může stát větší výzvou.“

Podle zprávy vědeckého orgánu OSN se svět již oteplil o přibližně 1,1 °C ve srovnání s předindustriální dobou a ještě nějakou dobu se bude oteplovat, i kdyby každá země už zítra dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Prohlédněte si snímky toho, jak sucho poznamenalo nejen čínský veletok.

Čínské úřady opakovaně připisují sucho a vlnu veder klimatické krizi. Chen Lijuan, hlavní prognostik národního klimatického centra země, minulý týden popsal kombinovanou vlnu veder a sucha jako „tlakový hrnec“.

„Musíme čelit skutečnosti, že podobné vlny veder se budou v budoucnu objevovat často… stane se to novým normálem,“ řekl Chen.

Extrémní povětrnostní podmínky jsou ještě umocněny spalováním fosilních paliv.

Bezprostřední dopad na dodávky elektřiny ohrožuje dodržování závazků v oblasti změny klimatu, které Peking přijal. Minulý týden vicepremiér Chan Čeng uvedl, že vláda opět podpoří uhelné elektrárny. Čína přitom platí za největšího světového producenta emisí.

Minulý rok se čínský prezident Si Ťin-pching zavázal, že bude používání uhlí „přísně kontrolovat“ a od roku 2026 Čína začne snižovat jeho spotřebu. Cílem je dosáhnout maxima emisí oxidu uhličitého, který otepluje klima, ještě před rokem 2030.

Ekologové se však obávají, že energetická krize vyžene emise na mnohem vyšší úroveň, než bylo původně v plánu.

Čínská státní média proto obviňují Evropu z klimatického pokrytectví - k „návratu k uhlí“ dle nich dochází i v Evropě kvůli přerušení dodávek ropy a plynu v důsledku války na Ukrajině. Čína prý přechod na čistou energii nijak nebrzdí.

Nepopírá však, že její spotřeba uhlí poroste ještě další tři roky. Ačkoli se očekává, že obnovitelné zdroje budou v letech 2021–2025 tvořit polovinu nárůstu kapacity, stále to znamená více než 250 GW vyprodukovaných v nových elektrárnách na fosilní paliva.

Čína také od loňského roku zvýšila roční produkci uhlí o 490 milionů tun, což by stačilo na pokrytí poptávky Německa a Ruska dohromady, uvedl tento měsíc čínský úřad pro bezpečnost uhelných dolů a označil uhlí za „stále nejdůležitější zdroj energie v zemi“.