Na Ukrajině padl generálmajor ruského letectva ve výslužbě

Ukrajinská armáda ve své nejnovější zprávě uvádí, že nejméně 14 civilistů bylo zabito a dalších 15 zraněno při dnešních útocích ruských sil v Luhanské a Doněcké oblasti. BBC nicméně uvedla, že nemůže tato čísla nezávisle ověřit.

Ukrajinská armáda ve svém příspěvku na Facebooku uvedla, že ruské jednotky při posledním útoku na regiony použily letadla, několik raketometů, dělostřelectvo, tanky, minomety a rakety.

Není to ani týden, co město Mariupol po téměř třech měsících bojů obsadily ruské jednotky. Nyní ruské ministerstvo obrany oznámilo, že otevře humanitární námořní koridor, který umožní zahraničním lodím, které tam uvázly, přístav opustit, píše BBC.

„Bude zorganizován humanitární koridor o délce 185 kilometrů a šířce necelých 5 kilometrů směrem k Černému moři,“ uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax. Ruské námořnictvo podle něj odminovalo tamní vody. V této fázi ale není jasné, kolik lodí je v Mariupolu ani komu patří, píše BBC.

Polsko poslalo na Ukrajinu „velmi velké množství“ tanků, řekl polský prezident Andrzej Duda. Během Světového ekonomického fóra v Davosu Duda řekl, že transfer snížil obranné schopnosti Polska.

„Počítáme s podporou komunity, kterou je NATO, a počítáme s podporou USA a také Německa,“ řekl prezident. Polský premiér Mateusz Morawiecki v dubnu poprvé připustil, že Polsko poslalo tanky na Ukrajinu. Zprávy z médií naznačují, že Polsko Ukrajině dodalo tanky T-72 ze sovětské éry.

Ukrajinci sbírají těla mrtvých ruských vojáků roztroušená v troskách ještě nedávno okupovaných vesnic a městeček a používají všechno od DNA po tetování, aby je identifikovali. Doufají, že mrtvé vymění za válečné zajatce v ruském zajetí, napsala agentura Reuters.

Dobrovolníci v Charkovské oblasti na severovýchodě země, odkud se ruské jednotky stáhly v uplynulých týdnech, pomohli armádě shromáždit v osvobozených vesnicích více než šest desítek těl. Uložili je do chladírenského železničního vagonu.

Těla se někdy používají k výměně za zajatce a jindy k výměně za mrtvé Ukrajince, řekl agentuře Reuters Anton Ivannykov z ukrajinských ozbrojených sil, který tyto aktivity koordinuje. Těla vojáků s vysokou hodností mohou být pro případnou výměnu mimořádně cenná.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se vzdal nominace do dozorčí rady ruského energetického koncernu Gazprom. Bývalý politik Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) na sociální síti LinkedIn napsal, že tak učinil už před delší dobou a že své rozhodnutí sdělil firmě. Pravost příspěvku si agentura DPA nechala potvrdit v okolí exkancléře.

Ruský energetický gigant Schrödera do dozorčí rady nominoval na začátku února. Valná hromada podniku je plánována na 30. červen.

Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, se už vzdal členství v dozorčí radě jiného ruského energetického koncernu Rosněfť. Ropná společnost minulý pátek oznámila, že Schröder své působení ve funkci neprodlouží.

Maďarská vláda kvůli válce na Ukrajině vyhlašuje nouzový stav, který začne platit o půlnoci, oznámil podle maďarských médií konzervativní premiér Viktor Orbán. Dodal, že o prvních opatřeních, která jeho kabinet podnikne, bude informovat ve středu. Orbánova vláda mohla dosud vládnout pomocí dekretu díky nouzovému stavu zavedenému v souvislosti s pandemií covidu-19, ten měl ale vypršet s koncem tohoto měsíce.

Maďarský parlament ovládaný Orbánovou stranou Fidesz dnes schválil změnu ústavy, na jejímž základě vznikla nová kategorie pro nouzový stav. Vláda ho nyní může vyhlásit, když je některá ze sousedních zemí zasažená ozbrojeným konfliktem, je ve válce nebo ji postihne humanitární katastrofa. Pro příslušnou změnu ústavy hlasovalo 136 poslanců ze 199. S Maďarskem sousedí Ukrajina, kterou před třemi měsíci vojensky napadlo Rusko.

Ukrajina se nakonec stane součástí Evropské unie, řekl dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle agentury Reuters se výrokem snažil ujistit Kyjev, že Francií navrhované vytvoření nového mezinárodního útvaru pro sbližování EU a aspirujících členů nebude znamenat, že se uchazeči o vstup ve skutečnosti k bloku nikdy nepřipojí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno navrhl vytvoření „evropské politické komunity“, což by byla nová struktura, která by například umožnila bližší spolupráci se zeměmi, jež se ucházejí o vstup do EU. Některé členské státy nicméně přijaly nápad s opatrností vzhledem k nejasnostem ohledně řady jeho detailů a Kyjev vyjádřil obavy, že tato struktura bude využita jako alternativa k plnohodnotnému členství v EU.

„Jsem přesvědčen, že Ukrajina bude součástí Evropské unie,“ řekl dnes Beaune novinářům. „Víme, že to zabere nějaký čas a během tohoto období si nemůžeme dovolit jednoduše čekat. Musíme živit evropskou naději,“ dodal ministr, který tento týden řekl, že vstup Ukrajiny do bloku by mohl trvat 15 až 20 let. Dnes poznamenal, že Macronem navržená struktura nebude alternativou k plnému členství.

Nad Ukrajinou byl podle médií sestřelen letoun s generálmajorem ruských vzdušných sil ve výslužbě Kanamatem Botaševem, který zahynul. O úmrtí informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na tři bývalé Botaševovy podřízené, kteří si přáli zůstat v anonymitě.

Botašev je nejvýše postavený příslušník ruského letectva, jehož smrt na Ukrajině vyšla najevo. Do svého odchodu do výslužby velel leteckému pluku. Osobní účast vysoce postaveného Botaševa v bojích může svědčit buď o tom, že Moskva staví armádní piloty před složité úkoly, nebo o skutečnosti, že se jí nedostává vysoce kvalifikovaných specialistů, uvedla BBC.

Generální štáb ukrajinské armády v neděli informoval o sestřelení ruského bitevníku Su-25 nad Luhanskou oblastí s tím, že pilot se nestihl katapultovat. Jeden z bývalých Botaševových kolegů potvrdil, že generálmajor plnil na Ukrajině úkoly právě na palubě tohoto letounu. Krátce před úmrtím oslavil generálmajor 63. narozeniny.

Ve východoukrajinském Charkově dnes po téměř tříměsíční pauze vynucené ruskými útoky obnovilo provoz metro. Jeho stanice během ruské ofenzivy sloužily jako protiletecký kryt. Informovala o tom agentura AFP.

Vedení města požádalo lidi, kteří se od začátku invaze uchýlili do stanic, aby do neděle odešli. Nabídlo jim dočasné ubytování. Mnohé domy ve městě byly zničeny nebo stojí v oblastech, kde stále není bezpečno. V zavřených stanicích zůstává ještě asi sto lidí. Obyvatelé Charkova mohou metro nadále používat jako kryt v době leteckých poplachů, zdůraznila místní média.

„Metro jsme se rozhodli uvést do provozu, protože musíme nastartovat ekonomiku,“ řekl novinářům starosta města Ihor Terechov.

Proruští separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) na chystaný soudní proces se zajatými ukrajinskými obránci mariupolských oceláren Azovstal pozvou zástupce různých zemí, včetně těch západních. Dnes to podle agentury Interfax řekl lídr DNR Denis Pušilin.

Uvedl, že na ustanovení tribunálu pracuje úřad generálního prokurátora DNR „za pomoci příslušných orgánů Ruské federace“. Podle Pušilina by se procesu mělo zúčastnit co nejvíce představitelů z různých zemí. „Řada zemí už předběžně vyjádřila souhlas s účastí na mezinárodním tribunálu,“ řekl. O které státy jde, ale neuvedl.

Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl poslední baštou ukrajinské obrany strategicky položeného přístavního města. Moskva jeho dobytí oznámila v pátek, ukrajinští vojáci podle ní kapitulovali a 1 900 jich je v ruském zajetí. Britské zpravodajské služby počet zajatců odhadují na 1 700.

Oznámil to španělský premiér Pedro Sánchez na tiskové konferenci v Davosu, kde se koná Světové ekonomické fórum. Summit se ve španělské metropoli koná od 28. do 30. června.

Tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajině volá řada států Evropské unie po snazším zabavování majetku ruských oligarchů, který by měl pokrýt část škod. Ministři financí unijních zemí dnes projednali výzvu skupiny pobaltských států a Slovenska, podle nichž by ruské peníze měly hradit „podstatnou část“ poválečné obnovy Ukrajiny.

Praha podle českého ministra Zbyňka Stanjury konfiskace majetku podporuje, musí však stát na pevném právním základě. Evropská komise se ve středu chystá představit pravidla, která by měla členským zemím usnadnit zabavování majetků lidí či firem obcházejících unijní sankce.

Někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger by bez váhání Rusku obětoval nejen Ukrajinu, ale i Polsko nebo Litvu, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Reagoval tím na Kissingerův proslov na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, ve kterém bývalý šéf americké diplomacie naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území.

„Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem,“ řekl Kissinger. Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem jsou nyní pozastavená.

Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.

Německo podle polského prezidenta Andrzeje Dudy porušilo dané slovo, když polské armádě nedodalo tanky z vlastních zásob místo těch, které Varšava poslala na Ukrajinu. Německý resort obrany minulý týden v dopisu vedení Spolkového sněmu potvrdil, že Berlín daruje Česku 15 tanků Leopard jako náhradu za tanky T-72, které česká strana poskytla ukrajinské armádě.

„Dali jsme Ukrajině k dispozici velké množství tanků, a tím jsme oslabili svůj vlastní vojenský potenciál,“ řekl Duda v rozhovoru pro televizi deníku Die Welt na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Polský rozhlas před časem uvedl, že Polsko na Ukrajinu poslalo více než 200 tanků T-72.

Polská armáda má ve své výzbroji i německé tanky Leopard. „Německo nám opravdu slíbilo, že nám dodá tyto tanky,“ řekl Duda. „A oni (vláda v Berlíně – pozn. ČTK) tento slib nedodrželi. A řeknu to otevřeně: jsme kvůli tomu velmi zklamaní,“ uvedl polský prezident.

Moskva zakázala vstup na ruské území 154 členům britské Sněmovny lordů v odvetě za dřívější obdobný krok Británie, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ministerstvo uvedlo, že osoby na zveřejněném seznamu se bezprostředně podílely na vypracování protiruských sankcí přijatých Londýnem nebo šířily protiruské nálady.

„V reakci na rozhodnutí britské vlády z března přidat téměř všechny členy Rady federace Federálního shromáždění (senátu) na sankční seznam se na základě principu vzájemnosti zavádějí osobní omezení vůči 154 členům Sněmovny lordů britského parlamentu,“ uvedlo ruské ministerstvo. Dodalo, že práce nad rozšiřováním ruského sankčního seznamu bude pokračovat.

Sněmovna lordů je horní komorou britského parlamentu. Má téměř 800 členů.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes telefonoval se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a hovořil s ním mimo jiné o možnostech, jak dostat ukrajinské obilí na mezinárodní trh, a zmírnit tak hrozící světovou potravinovou krizi. V prohlášení to dnes uvedla americká diplomacie. Kuleba na Twitteru po telefonátu poděkoval USA za skálopevnou podporu ve válce s Ruskem.

Blinken s Kulebou podle americké diplomacie navázali na své poslední setkání z 15. května v Berlíně. „Ministr (Blinken) poznamenal, že globální potravinová krize, která je důsledkem brutální války (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina, vyžaduje celosvětovou reakci a hovořili o možnostech toho, jak vyvážet ukrajinské obilí na mezinárodní trhy,“ stojí v americkém prohlášení.

V troskách výškového bytového domu v ukrajinském přístavním městě Mariupol byla podle ukrajinského představitele objevena těla více než 200 lidí.

Poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko uvedl, že dělníci našli těla při kopání sklepení pod zřícenou budovou. „Ve sklepě pod bloky ve vysokém stupni rozkladu bylo nalezeno asi 200 mrtvých těl. Kvůli odmítnutí místních sesbírat a zabalit těla mrtvých ruské ministerstvo pro mimořádné situace opustilo pracoviště,“ uvedl Andrjuščenko.

Anton Geraščenk, poradce ukrajinského ministerstva vnitra, uvedl, že ruské síly se snažily přinutit místní obyvatele, aby těla ze suterénu vynesli. Když odmítli, hrob jednoduše opustili, řekl Geraščenk.

Aktivní fáze války na Ukrajině skončí do konce roku s obratem v srpnu, kdy počet zbraní dodaných napadené zemi dosáhne významné úrovně, uvedl náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Ukrajinska pravda také řekl, že Ukrajina chce do konce roku přinejmenším zatlačit ruské jednotky a vstoupit na Ruskem anektovaný Krym.

Větší dodávky zbraní a vojenského vybavení od západních spojenců se podle Budanova k ukrajinským vojákům dostanou zhruba v srpnu kvůli prodlevě nutné mimo jiné pro jejich přepravu a distribuci. „Od srpna budou u vojenských jednotek a budou aktivně používány v bojích. Proto v tu chvíle začne obrat, protože nyní máme katastrofální nedostatek zbraní,“ řekl Budanov, podle kterého se pak aktivní fázi války podaří ukončit do konce roku.

Ruské síly podle ukrajinských představitelů a Doněcké lidové republiky ovládly město Svitlodarsk v Bachmutském okrese ukrajinské Doněcké oblasti, regionu na východě Ukrajiny ovládaném povstalci, kterou tvoří proruští separatisté.

Ruská armáda vstoupila do města dnes ráno, řekl ukrajinské rozhlasové stanici šéf ukrajinské vojenské správy města Sergej Goško. „V současné době vyvěšují svůj hadr na administrativní budovu,“ řekl Goško s odkazem na ruskou vlajku. Před začátkem války měl Svitlodarsk 11 000 obyvatel.

Rusko zřejmě pokračuje v krádežích ukrajinského obilí, napsal dnes server CNN s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Fotografie ukazují dvě ruské obchodní lodě v přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově, do kterých se nakládá obilí.

Z „postupné krádeže“ obilí Rusko obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ačkoliv nelze s jistotou určit, komu naložené plodiny na lodích patří, CNN připomíná, že Krymský poloostrov produkuje jen málo obilí – na rozdíl od zemědělsky bohatých ukrajinských oblastí ležících severně od Krymu, z nichž Rusko nyní část okupuje.

Nové snímky Maxar Technologies z 19. a 21. května ukazují plavidla – Matros Pozynič a Matros Koška – v loděnici patrně vedle sil s obilím, ze kterých do otevřeného nákladního prostoru proudí náklad. Obě lodě už ze Sevastopolu vypluly. Podle monitorovací on-line služby MarineTraffic se Matros Pozynič plaví Egejským mořem a jeho cílem má být libanonský Bejrút. Matros Koška je stále v Černém moři.