Článek
V prvním kole prezidentských voleb v Brazílii zvítězil v neděli levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva, který porazil stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Nezískal ale většinu hlasů, takže se 30. října uskuteční druhé kolo hlasování. Podle tiskových agentur to v pondělí oznámil brazilský volební úřad TSE.
Lula da Silva si zatím připisuje 48,4 procenta hlasů, jeho největší soupeř Bolsonaro, jenž zkraje sčítání vedl, má nyní 43,2 procenta, sdělil volební úřad po sečtení více než 99,96 procenta hlasů.
Brazilská fotbalová hvězda podpořila Bolsonara a sklidila kritiku
Neymar Jr. veřejně podpořil současného prezidenta Jaira Bolsonara, jehož vládu provází mnoho kontroverzí. Původní obyvatelé dokonce Bolsonara žalují u Mezinárodního trestního tribunálu.
Exprezident Lula je stále jedním z nejoblíbenějších levicových lídrů Latinské Ameriky. Velkou popularitu mu za jeho vlády vynesly zejména sociální programy, kterými dostal miliony Brazilců z bídy. Pověst mu ale v předchozích letech poškodilo několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil rok a půl ve vězení. Všechny verdikty vůči němu nicméně posléze zrušil nejvyšší soud.
Za vlády současného prezidenta Bolsonara se dramaticky zrychlilo tempo odlesňování amazonského pralesa. Mnozí mu vyčítají i laxní přístup k šíření covidu-19, velký počet vojáků ve vládních funkcích či velký nárůst prodeje zbraní, který usnadnil řadou dekretů.
Prezident čelí kritice za to, že zavírá oči před farmáři a dřevorubci, kteří v regionu pokračují v kácení a rozšiřování zemědělské půdy. Podle brazilského výzkumného institutu pro ochranu amazonské oblasti (Imazon) zaznamenal amazonský prales na území Brazílie za rok 2021 nejvyšší úbytek za posledních deset let. Amazonie se rozkládá na území několika států, ze šedesáti procent je však v Brazílii.
Průběh hlasování
Podle volebních úřadů se hlasování obešlo bez větších problémů. Policie dočasně zadržela zhruba 130 lidí za porušení volebních zákonů. Většinou se jednalo o nepovolenou politickou agitaci u volebních místností či o podezření z kupčení s hlasy.
Zhruba 1 300 elektronických uren, což je 0,29 procenta všech instalovaných zařízení, musely volební komise nechat vyměnit. V prvních hodinách hlasování přišli volit i dva favorité voleb Lula a Bolsonaro.
Vysoký zájem o volby podle agentury EFE zaznamenaly i volební okrsky v zahraničí. Dlouhé fronty se tvořily před místnostmi v Portugalsku, kde žije na 200 000 brazilských občanů, a v Berlíně voliči museli čekat na hlasování až tři hodiny.
V Lisabonu se stal také jeden z dosud nejvážnějších incidentů, kdy jeden z voličů použil dvakrát elektronickou hlasovací urnu. Podle deníku El País bude v Brazílii stíhán za porušení volebního zákona.
Atmosféra mezi voliči, kteří čekali v Lisabonu, byla podle agentury Reuters napjatá a příznivci různých kandidátů se hádali. Na situaci musela dohlédnout portugalská policie.
Podobně jako v případě Trumpa v roce 2020 se někteří obávají, že Bolsonaro případnou prohru ve volbách odmítne přijmout. V období před volbami řekl, že z prezidentské kanceláře ho může dostat jen Bůh, píše BBC.
