Článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí navrhl, aby Kreml dál jednal se západními státy o řešení ukrajinské krize a tuto myšlenku potom podpořil i prezident Vladimir Putin. V úterý ráno se pak část ruských vojsk rozmístěných u hranic s Ukrajinou začala vracet do svých posádek. Politici po celém světě si nyní zákonitě kladou otázku, zda se tím Putin vzdal možnosti vojenské invaze a co vlastně sleduje.
Bližší náhled do způsobu uvažování kremelského vládce nabídl známý poslanec Státní dumy a člen vedení proputinovské strany Jednotné Rusko Alexandr Chinštejn. Ten zdůraznil, že Rusko pouze pokračuje ve své doktríně „obrany národních zájmů“, kterou před patnácti lety naformuloval Putin na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Tento projev ruského prezidenta z února 2007 je chápán jako tvrdé vymezení Moskvy proti Západu a ohlášení nové, agresivnější politiky Moskvy, která vystřídala období vstřícných vztahů mezi Západem a Ruskem po skončení studené války.
Putin se v mnichovském projevu vymezil proti tomu, aby Spojené státy diktovaly světový řád z pozice jediné supervelmoci, zkritizoval rozšiřování NATO a vyhlásil, že Rusko bude bránit své zájmy.
„Dnešní zahraniční politika Ruska pokračuje přímo v této logice a čím je důslednější a efektivnější, tím více vyvolává celkem pochopitelný odpor,“ řekl Chinštejn v diskusním pořadu státní televizní stanice Rossija 1.
Chinštejn je bývalý prominentní novinář, který proslul dobrými kontakty na bezpečnostní složky. V posledních letech v médiích tlumočí politiku Kremlu, od Putina dostal několik ocenění. Občas na sebe také upozorní kontroverzními návrhy, jako například koncem prosince, kdy se vyslovil pro odebírání státního občanství opozičním politikům. V současnosti Chinštejn vede poslanecký výbor Dumy pro informační politiku a technologie.
V pondělní televizní diskusi Chinštejn zdůraznil, jak si Rusko za Putina vydobylo své nynější postavení. Před třiceti lety, po rozpadu Sovětského svazu bylo na mezinárodní scéně v pozici žebráka, který se krčil v koutě. „Dnes už je úplně jiná situace,“ dodal.
Optikou ruské velmocenské politiky také poslanec obhajoval vstřícný přístup k dalším jednáním o Ukrajině. Odmítl radikální výzvy, aby Kreml nepřijímal zahraniční politiky, kteří se v posledních týdnech snažili přimět Putina k mírovému řešení, a parafrázoval slova dlouholetého sovětského ministra zahraničí Andreje Gromyka, který si častým vetováním v Radě bezpečnosti OSN vysloužil přezdívku „pan Ne“.
„Je lepší sto dnů rozhovorů než jedna hodina války. Proto je třeba pokračovat v té samé linii. Přijíždějí k nám, protože jsme silní, protože si nás považují, protože došlo k přehodnocení ze strany veřejnosti, a to je nejdůležitější,“ dodal ruský poslanec.
V Kremlu se v posledních týdnech vystřídalo několik významných politiků. Minulý týden jednal s Putinem francouzský prezident Emmanuel Macron, v úterý navštívil Moskvu německý kancléř Olaf Scholz. V sobotu s ruským prezidentem hodinu telefonoval jeho americký protějšek Joe Biden.