Článek
Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev se po skončení nynějšího sedmiletého mandátu v roce 2026 bude moci ještě dvakrát ucházet o funkci hlavy státu. Umožní to změny v ústavě, které schválili uzbečtí voliči v nedělním referendu. Mirzijojev by tak mohl zůstat u moci až do roku 2040.
Soubor ústavních změn, které zahrnují také vyšší sociální a právní ochranu občanů, byl podle předběžných výsledků schválen více než 90 procenty hlasů.
Pětašedesátiletý Mirzijojev otevřel ekonomiku bývalé sovětské republiky, výrazně zlepšil vztahy se Západem a omezil pravomoci bezpečnostních služeb, jejichž dominance v předchozích desetiletích proměnila zemi s 35 miliony obyvatel v policejní stát, napsala agentura Reuters.
Západní partneři Taškentu sice rozšíření prezidentských pravomocí nepodpoří, Uzbekistán však příliš neriskuje, protože Západ potřebuje podporu bývalých sovětských republik k zesílení izolace Ruska.
Na spolupráci Uzbekistánem se chce více zaměřit také Česko. Koncem dubna zemi navštívil během své středoasijské mise premiér Petr Fiala, na programu měl i jednání s prezidentem Mirzijojevem.
Za Mirzijojevova předchůdce Islama Karimova byl Uzbekistán jednou z nejvíce represivních zemí v regionu. Mirzijojev, který převzal vládu po Karimovově smrti v roce 2016, vychvaluje ústavní změny jako důkaz, že prvořadé budou svobody a lidská práva.
Referendum bylo původně plánováno na loňský rok, ale bylo odloženo kvůli nepokojům v autonomní republice Karakalpakstán, připomněla agentura AP.
Když bylo oznámeno, že ústavní změny měly zahrnovat zrušení práva Karakalpakstánu na hlasování o odtržení od Uzbekistánu, vypukly v tomto chudém regionu, který tvoří asi třetinu rozlohy Uzbekistánu, masové nepokoje a střety s policií. Právo na hlasování o samostatnosti nakonec v ústavě zůstalo.
