Už zase. Trosky čínské rakety zamíří nekontrolovaně k Zemi

Raketa Dlouhý pochod 5B je jednou z největších raket, které se v současnosti v kosmonautice využívají. Číňané ji do vesmíru vyslali už potřetí, naposledy „v neděli za chvění kokosových palem z ostrovní provincie Chaj-nan ve 14:22 pekingského času“, píší čínská média.

Zhruba týden budeme moci spekulovat, kam její trosky zamíří tentokrát. Čína totiž opět doslova spoléhá na taktiku „nějak to dopadne“.

Podle odborníků jsou šance, že trosky zasáhnou obydlenou část Země, nízké, stále však výrazně vyšší, než považují za přijatelné.

Když se v roce 2020 raketa Dlouhý pochod 5B vydala do vesmíru poprvé, trosky rakety dopadly do obydlené oblasti v Pobřeží slonoviny a napáchaly materiální škody, přičemž jen díky náhodě v zasažené oblasti nikdo nebyl.

Minulý rok, při druhém startu, vesmírní experti bili na poplach znovu. Nosná raketa se naštěstí neškodně rozprskla nad Indickým oceánem poblíž Malediv. Ani tak ale Čína kritice neunikla. Ředitel americké NASA Bill Nelson vydal prohlášení, že „Čína nedodržuje zodpovědné standardy týkající se jejího kosmického odpadu“.

Čína kritiku nepřijala. Naopak, mluvčí ministerstva zahraničních věcí Chua Čchun-jing obvinila Spojené státy, že spouští „mnoho povyku pro nic“.

„USA a několik dalších zemí v posledních dnech zveličovaly přistání trosek čínské rakety,“ uvedla Chua.

„Do dnešního dne nebyly hlášeny žádné škody způsobené přistávajícími troskami. Viděla jsem zprávy, že od vypuštění první člověkem vyrobené družice před více než 60 lety nedošlo k jedinému incidentu, kdy by úlomek někoho zasáhl. Američtí odborníci odhadují, že pravděpodobnost takové události je menší než jedna ku miliardě,“ řekla, aniž by zmínila škody v západní Africe.

Nad nezodpovědností Číny zůstává rozum stát také českým odborníkům. Podle nich něco takového nemá v moderní kosmonautice obdoby.

Je to z čínské strany snaha ušetřit, lenost či prostě nedbalost? „Nehrál tam roli stoprocentně jeden aspekt, spíš z každého trochu,“ řekl minulý rok v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na kosmonautiku, šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

„Čína to dle mého názoru bere tak, že u rakety využije veškeré pohonné látky k tomu, aby urychlila náklad. Druhým aspektem je i to, že si Čína mohla říct, že už jí to jednou takto vyšlo,“ připomněl Majer květen roku 2020 a zásah Pobřeží slonoviny. „A to měli ještě docela štěstí, protože jen pár minut před tím trosky prolétaly nad New Yorkem,“ dodal Majer.

„Leností to asi nebude. Tam jde spíš o to, že si Čína nenechala žádné palivo na deorbitaci. Oni veškeré palivo použili k tomu, aby náklad na oběžnou dráhu vynesli,“ popsal pro Seznam Zprávy příčinu loňského nekontrolovaného pádu 30metrové centrální části rakety český popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.

Odvrácení potenciálně katastrofických scénářů by Čínu stálo nemalý obnos. „Samozřejmě by to stálo další peníze. Každé palivo, které nepoužijete na vynesení nákladu, je něco, co neslouží k vašemu primárnímu cíli. Pokud si tam to na deorbitaci necháte, uděláte správnou věc, ale ekonomicky nepatrně proděláte,“ dodal Halousek.

Z čínských prohlášení, která „západní humbuk“ bagatelizují, stojí za zmínku výrok, že je to v podstatě „běžné“, dodal Majer s tím, že Čína působí, jako by si neuvědomovala výjimečnost celé situace.

„V tom prohlášení se tvrdí, že v atmosféře zcela běžně zanikají horní stupně nosných raket. To je naprosto pravdivé tvrzení. Akorát už tam není, že to, co zaniklo z Dlouhého pochodu, v podstatě nebyl horní stupeň, ale centrální,“ řekl odborník a dodal, že 30metrové těleso o 20 tunách bylo jedno z největších, co za poslední desítky let vstoupilo nekontrolovaně do atmosféry.

I letos je Čína v podstatě jedinou zemí, jejíž přístup „ono to nějak dopadne“, se naprosto vymyká snahám jiných vesmírných agentur o zajištění bezpečnosti. „Nemyslím si, že by si v této době nějaký jiný stát záměrně dovolil neprovést deorbitaci u takto velkého objektu,“ uvedl Majer.

Ačkoli je pravděpodobnost zásahu člověka troskami minimální, problém je dle odborníků také v tom, že Čína ke snížení rizika neudělala vůbec nic.

„Tady je potřeba říct, že Čína si s tímhle nedělá nějaké velké starosti. Oni i vedou palebné sektory kosmodromů nad vlastními obydlenými oblastmi. Sice tam nejsou města, ale vesnice ano. A ty případy, kdy do nich spadne první stupeň, jsou běžné,“ dodal k tomu Halousek. Čína ale podle něj v tomto ohledu ani „nemá moc jinou možnost“, protože nemá šanci rakety vysílat nad mořem.

Už minulý rok Majer předvídal, že si Čína z kritiky nic nevezme a „rakety Dlouhý pochod 5B budou opět nekontrolovaně padat“. O víc než rok později je zjevné, že nebyl daleko od pravdy. Ani v případě letošního startu rakety Dlouhý pochod 5B není jasné, jakou oblast na Zemi trosky zasáhnou.

Výkonná raketa byla navržena speciálně pro vynášení částí čínské vesmírné stanice Tchieng-kung. Na stanici tak nově přibude prostor pro spánek astronautů a další přechodová komora pro jejich vstupy do volného prostoru.

Ačkoli neřízené pády zbytků raket nejsou pro Čínu ideální reklamou, vesmír je pro ni stále významným prostorem pro získávání národní prestiže. Jako obzvláště důležité čínská státní média vyzdvihují dokončení vesmírné stanice a její uvedení do provozu.

„V nadcházejících měsících budou lidé na Zemi svědky stavby čínské vesmírné stanice, která bude dokončena rychlostí, která nemá v historii lidstva obdoby,“ píší čínská média.

V propracovanosti vesmírného programu už Čína předběhla Rusko, uvedla Namrata Goswaniová, autorka knihy „Soutěž velmocí o kontrolu zdrojů ve vesmíru“.

„Ve srovnání s ruským vesmírným programem je Čína napřed, pokud jde o její lunární a marsovský program i vojenskou organizaci vesmíru,“ napsala.

„Čína nepodnikla a nepodniká nic, co by ve vesmíru už neudělaly Spojené státy,“ doplnila kolegyni Joan Johnson-Freeseová, profesorka na U.S. Naval War College a bývalá vedoucí katedry národní bezpečnosti. „Dosahuje však technické parity, což USA velmi znepokojuje.“

Čínský vesmírný program přirovnala k želvě, americký k zajíci. „Želva ale v posledních letech značně zrychlila,“ dodala.

Dosud největší člověkem vytvořený objekt, který proletěl atmosférou nekontrolovaně, patřil Američanům a šlo o celou 77tunovou vesmírnou stanici Skylab. „Pád stanice v roce 1979 byl neočekávaný a Američané ho samozřejmě nechtěli. Oni nestihli včas poslat raketoplány, které měly Skylab na oběžné dráze vyzvednout,“ popsal Seznam Zprávám odborník Halousek důvody historického pádu.

„Pak se tedy mohli stejně jako Čína jen dívat, kam stanice spadne,“ dodal vědecký popularizátor s tím, že trosky nakonec dopadly do Austrálie. „Starosta nějaké místní vesnice naúčtoval USA pokutu v hodnotě asi 700 dolarů za znečištění. Tehdy také dokonce americký prezident Carter starostovi zavolal a osobně se omluvil.“

Jen o rok dříve do kanadské Arktidy padla sovětská stanice Kosmos 954.

„Ona byla jen čtyřtunová, takže velikostí a hmotností nepatrná, ale byl tam štěpný reaktor. Jaderný materiál pak kontaminoval půdu v místě dopadu a bylo potřeba provést velký zásah, který Sovětský svaz Kanadě refundoval v hodnotě asi 160 milionů korun,“ řekl Halousek.

Naopak ukázkovou a dobře zvládnutou práci předvedli Rusové v roce 2001 při zániku stanice Mir. „Oni tu ohromnou stanici o asi 125 tunách ovládli řízeným bržděním tak dokonale, že spadla přesně tam, kde se plánovalo,“ dodal pro SZ.