Článek
Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně. Ve středu o tom rozhodl Nejvyšší soud Spojeného království. Verdikt představuje neúspěch pro skotské nacionalisty v čele se Skotskou národní stranou (SNP) skotské premiérky Nicoly Sturgeonové.
Publicista a akademik Jan Čulík, který vyučuje bohemistiku na University of Glasgow ve Skotsku, pro Seznam Zprávy zdůraznil, že Skotům momentálně upírá právo znovu opakovat referendum o nezávislosti vláda, kterou nikdo nezvolil. Odkazuje tak na časté střídání vlád v Londýně v posledních měsících.
Rozhodnutí britského nejvyššího soudu ho ale nepřekvapilo. Skotsko teď podle něj prakticky nemá jinou cestu k nezávislosti než ústupek ze strany londýnského kabinetu. A ten je velmi nepravděpodobný.
Jak Skoti rozhodnutí britského nejvyššího soudu vnímají?
Skotsko je o hodně jiný národ než Anglie. To se prokázalo například při referendu o brexitu, protože Angličani mají takovou tu mytologii, že jsou něco extra, že třeba za druhé světové války zvítězili jako jediní, na Spojené státy a Rusko se tam přitom zapomíná.
Skoti tohle nemají, jsou daleko evropštější.
Přečtěte si
Hlavním argumentem pro rozhodnutí britského nejvyššího soudu bylo, že by referendum o nezávislosti Skotska bez souhlasu vlády Spojeného království mělo „značné politické důsledky pro unii mezi Skotskem a Anglií“.
Paradoxem je, že londýnská vláda, která Skotům upírá právo znovu opakovat referendum, je nevolená. Volby vyhrál v Británii v prosinci 2019 Boris Johnson a od té doby vládne třetí premiér s třetí vládou a úplně jiným volebním programem.
Překvapilo vás rozhodnutí britského nejvyššího soudu?
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, že Sturgeonová nemá právo uspořádat referendum, pokud to neschválí Londýn, je zcela nepřekvapivé. Referendum se bude moci konat, až londýnská vláda usoudí, že se bude moci konat. Londýnské vlády to ovšem dlouhodobě odmítají.
Je tu jeden zajímavý problém ohledně obou těch referend, která se v poslední době ve Velké Británii konala, o brexitu i o skotské nezávislosti. Všeobecné volby se konají každé 4 roky nebo 5 let, takže mohou zohlednit nebo zohlední měnící se názory voličů. U obou těchto referend londýnská vláda nyní tvrdí, že bylo jednou rozhodnuto a už se k tomu nelze vrátit.
Jenže podle průzkumů veřejného mínění většina Skotů nezávislost chce. A většina Angličanů, ačkoli to není úplně zásadní většina, je proti brexitu a chce návrat do Evropské unie. Je to docela zajímavý ústavní problém.
Změnil se zásadně přístup Skotů k nezávislosti po brexitu?
Ne nijak drasticky. Je tady jeden problém, který je opravdu asi docela zásadní, a týká se to také toho referenda o brexitu. Právníci říkají, že referendum o brexitu byl podvod na voliče a v podstatě to platí i na to skotské.
Podle mě právníci říkají, že když se dělá naprosto zásadní ústavní změna, jako byl odchod Británie z Evropské unie, tak výsledek toho referenda musí být „supermajoritní“ (tzv. kvalifikovaná většina – pozn. red.), to znamená, že se pro změnu se musí vyslovit alespoň 60 procent voličů.
U referenda o brexitu původně říkali, že na něm vlastně nezáleží a že bude jenom konzultativní. Poté, co brexit těsnou většinou prošel, najednou začali říkat, že to vlastně musí splnit.
V tom případě ale vznikl opravdu průšvih, protože máte rozdělený národ, takřka 50 procent Angličanů je šíleně zhrzených. Já to vidím na twitteru, jak ten brexit nenávidí. Tohle by podle mě mělo platit i v případě referenda o odchodu Skotska z Británie.
Hovořilo se také o tom konzultativním referendu v případě Skotska?
Nemluví se o něm dodnes. Myslím si, že pro Skoty by to navíc byl velký problém, 60 procent jich pro nezávislost není. Já myslím, že je to momentálně něco přes 50 procent, ale samozřejmě se to od brexitu ještě zvýšilo. Skotsko je proevropské a hlasovalo drtivou většinou proti odchodu z Evropské unie.
Angličani také při referendu o nezávislosti v roce 2014 varovali Skoty, že pokud se odpojí, vypadnou z EU. Nakonec je to naopak a Skoti teď mají argument, že je zbytek Velké Británie ze struktur Evropské unie vyčlenil proti jejich vůli.
Nový britský premiér
Kritici namítají, že dosazení Rishiho Sunaka na pozici britského premiéra nemá s větší otevřeností a tolerancí nic společného. Jmenování politiků z etnických menšin má podle nich pouze za cíl „zakrýt rasistickou politiku strany“.
Sunak v sobotu navštívil Ukrajinu. S prezidentem Zelenským hovořili o globální bezpečnostní situaci a vzájemných vztazích. Sunak také oznámil, že Británie poskytne Ukrajině balík protivzdušné obrany.
Britové mají ve vládě absolutně nekompetentní lidi, kteří se chovají podobně jako u nás za komunismu. Musel jste lhát, že socialismus zvítězí, abyste měl ministerskou funkci a oni lžou, že brexit je dokonalý. To je další věc, která může navýšit skotskou podporu nezávislosti.
Co momentálně Skoty a Angličany nejvíce rozděluje?
Hlavní problém pro současnou vládu je ten, že od padesátých let ve Skotsku konzervativci nezvítězili ve volbách. Skotsko tradičně hlasovalo pro labouristy, v posledních letech se tady hlasuje velkou většinou pro skotské nacionalisty.
Ono je zajímavé, že si říkají skotští nacionalisté, ale přitom jsou velmi inkluzivní a v podstatě je to takový mírný socialismus. Například v Anglii, myslím, platíte za lékařský recept asi 10 liber, což je teda 300 korun za jedinou položku. Ve Skotsku neplatíte nic.
Sturgeonová prostě prohlásila, že od nynějška budou jakékoliv volby ve Skotsku považovány za referendum o nezávislosti. Londýn samozřejmě řekl, že nebudou. Nevím, jakým právem to ona říká, ale historicky se vždycky říkalo, že Spojené království je dobrovolný svazek jednotlivých národů. A ona teď říká, že se ukazuje, že to dobrovolný svazek jednotlivých národů holt není. Těžko se s tím dá polemizovat.
Jaká je tedy teď možnost dosažení nezávislosti?
V případě, že na to britská vláda nepřistoupí, se toho docílí asi jen těžko. Zajímavou otázkou je, jestli to povede k větší zuřivosti Skotů a jestli se výrazně zvýší podpora pro nezávislost.
Skotský boj za nezávislost
- Britský nejvyšší soud ve středu dopoledne rozhodl, že skotský parlament nemůže uspořádat referendum o nezávislosti bez souhlasu britského parlamentu.
- Klíčovým argumentem soudu bylo, že referendum by mělo „důležité politické důsledky pro unii mezi Skotskem a Anglií a parlament Spojeného království“.
- Závěru bylo dosaženo mnohem dříve, než se očekávalo.
- Skotové nezávislost na Spojeném království v prvním referendu v roce 2014 odmítli. 55 procent skotských voličů se tehdy rozhodlo zůstat součástí Spojeného království.
Je tady mimochodem stále docela zásadní problém s hranicí mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Skotsko má samozřejmě daleko větší interní obchodní vztahy s Anglií, než má s Evropskou unií.
Samozřejmě tady nepůsobí žádní teroristé jako v Severním Irsku, takže by asi nikdo nebombardoval celní úřady, které by na té hranici musely vzniknout. Ale je to problém, který by bylo dost těžké vyřešit.
Dokážete si představit, že by se stalo něco jako třeba v Katalánsku, kde prostě to referendum vyhlásili, aniž by uposlechli španělskou vládu?
Sturgeonová řekla, že výsledek toho soudního rozhodnutí bude její strana respektovat. Cameron tehdy v roce 2014 referendum Skotům dovolil, takže i tenkrát byla situace v Británii tolerantnější. Ten katalánský případ Skoti ale bedlivě sledují. Myslím, že dokonce poskytli azyl jedné katalánské poslankyni (Clara Ponsatiová – pozn. red.), která utekla ze Španělska, a odmítli ji vydat k trestnímu stíhání.
Myslím si, že oni prostě nepůjdou tou cestou, že by uspořádali vzdorovité referendum jen tak, aby jenom ukázali, jak lidé nezávislost podporují. Stejně by to nikam nevedlo, protože by nebylo dostatečně legitimní.
