Už posedmé baťka Lukašenko. Před volbami poslal do ulic samopaly

„Ve vězení jsem viděl a zažil věci, kvůli kterým mě dodnes pronásledují noční můry. Jediné, co jsem po propuštění chtěl, bylo být se svou rodinou. Ale ani po tom pekle, co jsem zažil, není můj život ani zdánlivě normální. Je to nová úroveň pekla,“ říká Bělorus Michas.

Za mřížemi strávil tři roky. Důvodem byla účast na protestech proti režimu, „urážka“ Alexandra Lukašenka a odpor při zatýkání. I po propuštění ale represe pokračují, svěřil se televizi Belsat, která mu kvůli jeho ochraně změnila jméno.

Týká se ho nový institut tzv. preventivního dohledu. Znamená to, že mezi osmou večer a šestou ráno musí pobývat doma, nesmí chodit na hromadné akce ani do obchodů, kde se prodává alkohol. Zároveň ho režimní aparát kdykoli může zkontrolovat, prohledat a hrozí mu nový žalář.

Kontroly zesílily s tím, jak se v Bělorusku blíží inscenované „prezidentské volby“, které připadají na neděli 26. ledna. Už předem je jasné, že se po nich diktátor Lukašenko opět prohlásí hlavou státu, jíž de facto zůstal i po zfalšování voleb v roce 2020 a potlačení prodemokratické revoluce.

Michas popsal, že před volbami chodí kontroly i třikrát denně, a to včetně nočních „návštěv“. Přestal kvůli tomu spát. „Je to nesnesitelné. Na preventivních pohovorech mi pořád vymývají mozek ohledně extremismu a důležitosti voleb. Říkají: Ty přece víš, koho volit,“ líčí politický vězeň.

Běloruská svobodná média, která kvůli represím režimu fungují jako exilová, popisují i další nátlak lukašenkovského systému. Milice a bezpečnostní složky začaly v týdnech před „volbami“ kontrolovat pronajímané byty po celé zemi – v Minsku, kolem metropole i v Mohylevě a Mozyru.

Od nájemců chtějí vidět smlouvy a dotazují se jich, co budou ve volební neděli dělat. Soustředí se hlavně na lidi se špatným „kádrovým profilem“, tedy ty, které režim už dříve zadržel nebo je sledoval.

Předvolební mobilizaci režimu dokládá i nedávný zákaz prodeje pyrotechniky. Běloruská vláda se zřejmě poučila z protestů v gruzínském Tbilisi, kde proevropští demonstranti stříleli pyrotechniku směrem k budově parlamentu.

Ministerstvo vnitra také oznámilo posílení policejních hlídek s automatickými zbraněmi. Lidem se také dává k podpisu oficiální úřední „varování“ před pokusem o „uchopení státní moci“.

Běloruský diktátor kromě biče sází i na cukr. Těsně před volebním týdnem podepsal dekret o desetiprocentním zvýšení penzí. Navštívil také továrnu na náklaďáky a autobusy MAZ a vyhlásil novou „pětiletku kvality“. Ta má, režimním jazykem, zvýšit kvalitu života občanů i konkurenceschopnost běloruské ekonomiky a zdokonalit společenské vztahy.

Lukašenko ve svém programu slibuje například přeměnu zemědělství na high-tech a konkurenceschopný průmysl a zároveň z něj udělat prestižní zaměstnání. Chce prý také „pokračovat v nelítostném boji proti korupci“.

V té souvislosti připomeňme, že se před několika lety běloruští kyberpartyzáni a investigativní novináři dostali k údajům o životě Lukašenkovy rodiny.

Data z let 2011 až 2019 zahrnovala důkazy o výletech do Francie za žabími stehýnky v restauracích s michelinskými hvězdami, za lyžováním na sjezdovkách v Rakousku, za teplem a sluncem do Itálie nebo tryskáčem do katarského Dauhá. Cena výletů přitom zdaleka neodpovídala přiznaným příjmům „rodinného účetnictví“.

Ačkoli na volebních lístcích bude Lukašenko se čtveřicí dalších kandidátů, vítěz je předem jasný. Server Zerkalo upozorňuje, že všichni skuteční odpůrci Alexandra Lukašenka jsou po roce 2020 ve vězení, v exilu nebo na svobodě, ovšem s trestním záznamem, což jim neumožňuje účastnit se voleb.

„Všechny čtyři kandidáty, kteří budou na hlasovacích lístcích vedle Lukašenka, určila vláda. Nejenže Lukašenka nekritizují, ale podporují ho, a dokonce za něj agitují ve vlastních volebních stáncích,“ řekl Seznam Zprávám novinář běloruské sekce Rádia Svoboda Dźmitry Hurnievič.

Opozice, která musela před represemi po potlačené prodemokratické revoluci v roce 2020 utéct do zahraničí, apeluje na západní státy, aby volby znovu neuznaly.

„To, čemu v demokratickém světě říkáte volby, nemá s touto událostí v Bělorusku nic společného. Protože to je spíše něco jako rituál pro diktátory, když se znovu jmenují,“ řekla tento týden exilová lídryně Svjatlana Cichanouská, která se v roce 2020 postavila Lukašenkovi ve zfalšovaných volbách.

O „volbách“ jako o Lukašenkově „speciální operaci“ pak napsal Seznam Zprávám další čelný představitel opozice Pavel Latuška.

„Jak to můžeme nazývat volbami, když režim vězní tisíce politických vězňů, včetně bývalých prezidentských kandidátů? Všechny nezávislé strany a nevládní organizace byly zlikvidovány, lidé v zemi žijí ve strachu a teroru, každý den dochází k zatýkání a udělování trestů vězení,“ podotýká politik.

Opakování protestů z roku 2020 není podle představitelů opozice kvůli tvrdému režimu a represím možné. „Nemůžeme vyzývat Bělorusy, aby vyšli do ulic, protože by to pro ně znamenalo sebevraždu. Lukašenko už sešikoval 13 speciálních jednotek a vytvoří další dvě s jediným cílem – potlačit jakékoliv protesty,“ napsal k tématu Latuška.

„Rusko také prohlásilo, že je připraveno poslat do Běloruska vojáky, pokud by v zemi došlo k nepokojům,“ podotýká dál.

Novinář Hurnievič pro Seznam Zprávy popsal, že režim nutí lidi jít k volbám. „Vláda pokaždé mobilizuje bezpečnostní i administrativní aparát, aby lidi dotlačila do volebních místností, a nutí je hlasovat v předčasném hlasování. Volby začaly už v pondělí a je to tak, že když tam jde vedoucí pracovník, s ním jde i jeho 50 podřízených. Ale ani to nefunguje,“ míní novinář.

V noci se pak podle svědectví volební urny otevírají a dosypávají se tam hlasy.

O nátlaku mluví i Kryścina Šyjanoková, ředitelka zastoupení Kanceláře demokratických sil Běloruska v ČR. „Stejné věci se dějí v případě státních zaměstnanců, především lidí v akademické sféře, učitelů a lékařů. Režim je vydírá výhrůžkou ztráty práce,“ vysvětluje.

O volbách mluví Šyjanoková jako o „speciální volební operaci“. Zastoupení běloruské opozice v ČR v té souvislosti usiluje o to, aby zahraniční výbory české Sněmovny a Senátu v usneseních výsledky „voleb“ odmítly. Šyjanoková také vyzývá k tomu, aby Praha přijala strategii o spolupráci s běloruskými demokratickými silami.

Volbami už se ve svém usnesení zabýval v listopadu sněmovní zahraniční výbor. „Konání prezidentských voleb, které byly vyhlášeny na 26. ledna 2025 v Běloruské republice, za současných podmínek, kdy jsou stále nespravedlivě uvězněni kandidáti z předchozích prezidentských voleb konaných 9. srpna 2020, je neakceptovatelné a výsledky těchto voleb nebude možné považovat za legitimní,“ stojí v usnesení.

Poslanci vyzvali režim k propuštění politických vězňů včetně vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého. Podle lidskoprávního centra Vjasna je teď v Bělorusku za mřížemi 1256 politických vězňů.

Lukašenko v poslední době udělil milost desítkám politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Režim zároveň rozjel novou vlnu zatýkání a tresty padají třeba i za lajk na sociálních sítích nebo za vtip o diktatuře.

Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která je členkou neformální platformy Přátel svobodného Běloruska, Seznam Zprávám řekla, že připravuje návrh usnesení reagující na průběh voleb. „Je naší povinností podporovat běloruskou opozici. Věřím, že i navzdory komplikované situaci na Ukrajině dojdou jednou Bělorusové ke svobodě,“ uvedla politička.

České Ministerstvo zahraničních věcí Seznam Zprávám napsalo, že se k „takzvaným volbám v Bělorusku“ vyjádří v neděli či nejpozději v pondělí na unijní Radě pro zahraniční věci, která se bude tématem zabývat. V Bruselu by měla být i Svjatlana Cichanouská.

Podle informací Rádia Svoboda mají výtky k navrhovanému společnému unijnímu stanovisku Maďarsko a Slovensko.

Novinář Dźmitry Hurnievič ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy podotýká, že deklarativní reakce EU nic nezmění. „Kdyby Západ chtěl skutečně na Lukašenka zatlačit, mohl by na jeden dva dny nebo na týden zavřít hranice, čímž by se zastavil čínský dovoz do Evropy přes Bělorusko. To ale nikdo udělat nechce kvůli vztahům s Čínou,“ myslí si.

U nedělních „voleb“ budou chybět pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Organizace uvedla, že pozvání z Minsku přišlo natolik pozdě, že již není možné sledovat předcházející důležité fáze volebního procesu.