Už nemluví o rukojmích, ale o území. Izrael zabírá další části Gazy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Izrael se rozhodl rozšířit bojové operace v Pásmu Gazy s cílem zabrat rozsáhlá území a začlenit je do „bezpečnostních zón“. Ve středu ráno to oznámil ministr obrany Jisrael Kac s tím, že operace bude zahrnovat i rozsáhlé evakuace obyvatel Gazy z bojových zón. Izrael tvrdí, že chce dané oblasti vyčistit od teroristů.

Mluvčí izraelské armády už v pondělí vyzval obyvatele města Rafah k evakuaci, přesunout se mají na sever Gazy. Odborníci i mezinárodní organizace označují nucené evakuace za etnické čistky.

Fórum rukojmích a jejich rodin, které dlouhodobě usiluje o osvobození Izraelců unesených během teroristického útoku 7. října 2023, reagovalo následujícím prohlášením: „Byli jsme zděšení, když jsme se ráno probudili a přečetli si prohlášení ministra obrany o rozšíření vojenských operací v Gaze a zabrání rozsáhlých území,“ píší rodiny rukojmích a apelují na vládu i administrativu Donalda Trumpa, že osvobození všech zbývajících zajatců musí být prioritou číslo jedna.

Prohlášení Kace následovalo krátce po nočních útocích, při nichž izraelské síly zabily 17 Palestinců. Informovala o tom televize CNN s odvoláním na Násirovu a Evropskou nemocnici v Chán Júnisu, kam byla těla převezena. 13 z nich včetně žen a dětí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se skrývalo v obytném domě poté, co bylo vysídleno z Rafahu.

Dalších 16 lidí přišlo o život při úderu na zdravotnickou kliniku Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Džabáliji na severu Pásma Gazy.

Právě do Rafahu se vrátilo mnoho rodin během dvouměsíčního příměří, které začalo v lednu. 22. března ale izraelská armáda začala na město opět útočit: „Vybombardovali dům přímo před námi,“ citoval list The Washington Post dvaačtyřicetiletou Sanaa Abú Tahovou, která uprchla z trosek svého domu v saúdské čtvrti Rafahu. „Tři lidé v naší ulici byli zabiti. … Střelba nepřestala,“ vzpomínala.

Kromě teroristů Hamásu a civilistů umírají během izraelské ofenzivy i zdravotníci. V neděli našli pracovníci Palestinského Červeného kříže, síly civilní obrany a OSN v hromadném hrobě v Rafahu těla svých kolegů. Osm z nich tvořili zdravotníci, šest pracovníci civilní obrany a jeden zaměstnanec OSN. „Byli zabití ve svých uniformách. Řídili jasně označená vozidla na cestě za záchranou životů,“ napsal na síti X Jonathan Whittall, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

Izraelská armáda tvrdí, že její síly zahájily palbu na vozidla poté, co „podezřele postupovala směrem k jednotkám“, a zneškodnila řadu teroristů Hamásu a Islámského džihádu. Prvotní vyšetřování nicméně zjistilo, že některá vozidla byla sanitky, uvedla izraelská armáda. Žádné důkazy o tom, že by v konvoji byli ozbrojenci, nepřinesla. Ani neodpověděla na dotaz, proč byli zabití pohřbeni v hromadném hrobě.

Britský ministr zahraničí David Lammy řekl, že Gaza je nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky a že ti, kteří nesou zodpovědnost za smrt výše zmíněných, musí být potrestáni.

Z Pásma Gazy přicházejí i informace o kritickém nedostatku potravin. „Nemám peníze ani na základní jídlo. A i kdybych měl, na tržištích není,“ citoval server Ynetnews Mahmúda Umara, obyvatele západní části města Gaza.

OSN označila ve středu izraelské tvrzení, že je v Gaze dostatek jídla i humanitární pomoci za „směšné“. „Nezavíráme pekárny pro legraci. Pokud není mouka a plyn na vaření, nemůžete otevřít,“ řekl Stéphane Dujarric ze Světového potravinového programu (WFP).

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli prohlásil, že hned jak armáda odzbrojí Hamás, začne Izrael naplňovat plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, jímž je „dobrovolné“ vysídlení více než dvou milionů obyvatel Gazy. Poté, co plán odborníky označovaný za etnickou čistku odmítlo Jordánsko i Egypt, jednal Izrael o přesídlení Gazanů s několika africkými státy včetně občanskou válkou zmítaného Súdánu nebo Somálska.

Netanjahu, který se má ve středu sejít s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, čelí kromě dosavadních justičních kauz i nové aféře Katargate. Podle vyšetřovatelů měl on i jeho spolupracovníci brát peníze z Kataru a vytvářet o něm pozitivní mínění jako o zprostředkovateli jednání o příměří.

Politik, na něhož vydal zatykač Mezinárodní trestní soud, se snaží bránit i proti masivním protestům izraelské veřejnosti. Deník Haarec informoval o tom, že v Bílém domě lobbuje Netanjahuova spojenkyně Caroline Glicková za to, aby USA uvalily na organizátory protivládních protestů sankce. Argumentuje tím, že skupiny protestujících rebelují proti demokraticky zvolené vládě.