Hlavní obsah

„Už nebylo návratu.“ Čečenka se živým vysíláním ubránila únosu vlastní rodinou

Foto: Profimedia.cz

Lija Zaurbeková před útěkem z Ruska na snímku z videa, ve kterém žádala o pomoc.

Lija Zaurbeková v květnu utekla z Ruska, protože se obávala, že se stane obětí takzvané vraždy ze cti rukama Čečenců. Ze zajetí má strach i v zahraničí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Pochopila jsem, že pokud se jim dostanu do rukou, bude to konec. Rozhodla jsem se, že se místo toho prostě zabiju. Nedovolila bych jim to,“ vzpomínala v rozhovoru pro britský list The Guardian na své poslední chvíle v rodném Rusku devatenáctiletá Lija Zaurbeková, která je čečenského původu.

Šlo o vůbec první rozhovor, který z blíže nespecifikovaného místa poskytla po svém útěku ze země.

Myšlenky na sebevraždu se jí honily hlavou, zatímco na policejní stanici v Moskvě prosila o ochranu před svým otcem, který se spolu s dalšími čečenskými muži utábořil před budovou a vyzýval ji, aby se vrátila domů.

Ještě před tím ji skupina pronásledovatelů vystopovala v bytě, kde se po svém nedávném útěku z domova ukrývala.

Z policejní stanice mladá Čečenka nahrála sérii veřejných vzkazů, ve kterých varovala, že pokud se davu venku podaří odvézt ji zpět do Čečenska, může to být naposledy, co o ní někdo uslyší. Videa se rychle rozšířila po internetu a její příběh zaujal velkou část Ruska.

„Měla jsem strach. Pochopila jsem, že jsem překročila bod, odkud není návratu. Nechtěla jsem zmizet v tichosti,“ vysvětlila své počínání Lija. Věří, že veřejný ohlas vyvolaný nahranými videy, jí takzvaně koupil čas a vyvinul tlak na policisty, aby zabránili jejímu únosu.

Vzkazy ovšem přitáhly také pozornost čečenského režimu a blízký spolupracovník tamního lídra Ramzana Kadyrova, již přislíbil, že osobně zasáhne a dívku spojí s její rodinou.

Přestože se tak Lije 17. května v noci podařilo z Ruska uniknout, i nadále ji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stejně jako jiné Čečence v zahraničí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pronásleduje strach ze zajetí a nuceného návratu domů.

Čečenská realita

Čečensko je autonomní republikou na jihu Ruské federace, jeho obyvatelstvo je převážně muslimské. Co se týče vlády, zmiňovanému Kadyrovovi dal Kreml v regionu v podstatě volnou ruku výměnou za zpacifikování kdysi vzpurné republiky prostřednictvím represí a značných investic z Moskvy.

V průběhu let jsou Kadyrovovy bezpečnostní služby stále důraznější; unášejí ženy a kritiky režimu a vyvolávají obavy, že mohou volně operovat i daleko za hranicemi kavkazské republiky. Sám Kadyrov je pak obviňován z porušování práv, mučení i vražd rivalů a útoků na jejich rodinné příslušníky.

Z dostupných informací se zdá, že v regionu si procházejí peklem hlavně ženy. Ostatně sama Lija, jejíž dětství spadá do doby, kdy se Kadyrov ujímal moci, podle vlastních slov zažívala roky „fyzického a psychického násilí, naprosté kontroly a omezování svobody“ z rukou vlastních rodičů.

To se nezměnilo ani, když se v 16 letech spolu s matkou přestěhovaly do Moskvy. Tam nemohla vycházet z domu bez svolení.

Pohřešovaná Čečenka

Mladá Čečenka odmítla uzavřít domluvený sňatek. Uprchla z domova do Petrohradu, ale policie ji deportovala zpět. Podle lidskoprávních aktivistů se žena stala obětí vraždy „ze cti“.

„Když jsem vyrůstala v Čečensku, můj okruh přátel žil podobně uzavřeným životem, což mě vedlo k přesvědčení, že jiná cesta neexistuje. V Moskvě jsem si ale uvědomila, že můj život není normální,“ uvedla Lija. „Celé roky se mnou zacházeli jako s věcí, aniž by brali ohled na to, co vlastně chci.“

Když se slehne zem

Čečenských žen, které se pokusily uniknout z hluboce sexistického prostředí plného utlačování stejně jako Lija, je ale mnohem více. Ne všechny ovšem měly takové štěstí a jakmile později padly do rukou Čečenců, v podstatě zmizely.

Seznam Zprávy o jednom takovém případu informovaly již dříve. V roce 2022 totiž z domova utekla tehdy šestadvacetiletá Seda Sulejmanovová, aby se vyhnula domluvené svatbě a mohla žít se svým přítelem v Petrohradu. Policie ji ovšem loni v srpnu odvlekla zpátky do Čečenska.

Lidskoprávní skupina SK SOS působící na severním Kavkazu pak začátkem tohoto roku přišla s domněnkou, že se žena stala obětí takzvané vraždy „ze cti“, tedy zabití, které má zbavit rodinu domnělého ponížení.

Pohřešovaná je ale například i dvacetiletá Selima Ismailová, která zmizela z moskevského letiště v momentě, kdy chtěla opustit zemi.

Podcast Mediální cirkus s novinářkou Procházkovou

Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam deset let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů, hlavně na Kavkaze.

„Stovky žen v Čečensku se zoufale snaží uniknout domácímu násilí,“ cituje The Guardian ruského dobrovolníka, který pomáhá čečenským ženám při útěku z regionu. „Většina z nich se vyhýbá kontaktování organizací na ochranu lidských práv, takže často ani nevíme, kdy je chytí.“

„Pokud by se jim podařilo Liju Zaurbekovou unést, mohli by ji v Čečensku snadno zabít,“ dodal s tím, že taková prohlášení určitě nejsou přehnaná.

V minulosti se objevily také zprávy o čečenských homosexuálních ženách, které byly uneseny, zdrogovány a uvězněny v takzvaných konverzních klinikách, kde má docházet k jejich „nápravě“.

Doporučované