Článek
Představitelé Severoatlantické aliance a Velké Británie varovali, že v armádních skladech západních států dochází munice, která by mohla zamířit na Ukrajinu.
Podle admirála Roba Bauera, nejvyššího vojenského představitele NATO, „je už vidět dno ‚pytle‘ s municí“, napsal britský server BBC.
Bauer vyzval západní vlády a zástupce zbrojařského průmyslu, aby zvýšili produkci a uspokojili poptávku jak na Ukrajině, tak doma. Kyjev spotřebuje každý den, kdy se brání ruské agresi, tisíce nábojů a většina z nich pochází právě ze zásob zemí Severoatlantické aliance.
Podle admirála mělo mnoho členských států Aliance už před válkou poloprázdné sklady. Stála za tím myšlenka politiků, že konvenční válka v Evropě není možná. Loňský vpád Ruska na Ukrajinu ale ukázal opak.
Britský ministr obrany James Heappey vyzval členské státy NATO, aby začaly na svou obranu dávat minimálně dvě procenta HDP a doplnily své sklady. „Nemůžeme přestat (s podporou) jen proto, že se naše zásoby zdají menší,“ prohlásil s tím, že je nutné pomoci Ukrajině tak, aby mohla dál bojovat. „Pokud přestaneme, automaticky to nebude znamenat, že přestane Putin.“
Také švédský ministr obrany Pol Jonson podle svých slov vnímá, že je čas dávat více na svou obranu a oživit svůj obranný průmysl. „Pro Evropu je důležité, aby mohla skrze svůj obranný průmysl Ukrajinu dále podporovat,“ řekl pro BBC.
Britové dosud Ukrajině poskytli přes 300 tisíc dělostřeleckých granátů. A zavázali se, že do konce roku dodají další desítky tisíc. Spojené státy, které poskytly Ukrajině největší pomoc, za stejný časový úsek dodaly na frontu přes dva miliony dělostřeleckých nábojů.
Česko plánuje dál pomáhat
K zemím, které Kyjevu pomáhají, patří od začátku také Česko. I nám se ale tenčí zásoby, jak nedávno připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Myslím, že ještě pořád něco našeho tam v budoucnu jsme schopni poslat,“ řekla. Hovoří se o tom, že s dodávkou amerických vrtulníků do Česka by na Ukrajinu zamířily staré stroje ze sovětské éry.
O konci dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu mluvil i polský premiér Mateusz Morawiecki. Nejenže mezi Kyjevem a Varšavou propukl spor kvůli zákazu dovozu obilí z Ukrajiny, zemi navíc v polovině října čekají parlamentní volby a vládnoucí strana Právo a Spravedlnost (PiS) se snaží udržet své hlasy. Podle polské krajní pravice, která v průzkumech roste, se vláda chová příliš servilně.
Premiér Morawiecki několikrát zopakoval, že se země bude soustředit na modernizaci a budování vlastní armády. Vyloučil další dodávky na Ukrajinu, zároveň ale potvrdil, že platné kontrakty proběhnou podle dohody.
Na Slovensku se pak v posledních měsících hovořilo o konci vojenské pomoci. V předvolební kampani to sliboval především expremiér Robert Fico, jehož Směr víkendové hlasování vyhrál.
Situace však není tak černobílá. Komentátor deníku Pravda Marián Repa Seznam Zprávám řekl, že i přes Ficova slova, že Slovensko pod jeho vedení Kyjevu už nic nepošle, budou dodávky soukromých firem nadále pokračovat, protože existují platné smlouvy mezi zbrojařskými firmami a ukrajinskou vládou.
Zároveň popsal realitu, která se podobá výše popsanému problému nedostatku munice ve skladech evropských zemí, jež posílají pomoc na Ukrajinu. Podle něj jsou slovenské státní zásoby munice téměř na nule, a tak stejně není co posílat.
