Článek
„Pro Evropu to může být poslední šance,“ napsal v souvislosti s cestou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Bílého domu Gérard Araud, někdejší francouzský velvyslanec ve Washingtonu.
Macron vyrazil na schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s jediným cílem – přesvědčit ho, že ústupky Vladimiru Putinovi spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině nezajistí. Macron v týdnu před cestou mluvil s téměř třemi desítkami evropských a světových státníků, český premiér Petr Fiala (ODS) se s ním podle všeho mezi čtyřma očima nebavil.
„Během posledních hodin jsem mluvil s Ursulou von der Leyenovou, Antóniem Costou, Olafem Scholzem, Keirem Starmerem, Recepem Erdoğanem a Viktorem Orbánem,“ citoval Macrona list Ukrajinska pravda.
Důležité bylo zejména jednání s britským premiérem Keirem Starmerem, který se s Trumpem sejde tento čtvrtek. Oba evropští státníci chtějí podle deníku The Times své kroky koordinovat.
Britský ministr pro bezpečnost Dan Jervis už deníku řekl, že součástí možné dohody s Ruskem by mohlo být i ukončení jeho mezinárodní izolace.
Budoucnost Ukrajiny:
Macron je jedním z evropských lídrů, kteří už mají s Trumpem zkušenosti, a je také prvním evropským státníkem pozvaným do Bílého domu od Trumpovy inaugurace.
Ví také, že jednou z možností, jak si vládce Bílého domu naklonit, je lichotit mu: „My (Francie) plně sdílíme cíl USA ukončit ruskou útočnou válku proti Ukrajině a podporujeme přístup ‚mír skrze sílu‘ prosazovaný americkou administrativou. USA vždy říkaly, že Evropané by měli dělat více pro svou obranu. Francouzský prezident říkal totéž posledních osm let,“ řekl před cestou novinářům jeden z Macronových poradců.
„Myslí si, že ví všechno“
„Musí mít prostě kuráž, aby se postavili Trumpovi a řekli mu, co si myslí, totiž že stát na straně Putina proti Ukrajině je zničující ranou pro americkou prestiž a postavení ve světě,“ řekl listu The New York Times bývalý australský premiér Malcolm Turnbull, který má s Trumpem zkušenosti z doby jeho prvního prezidentského mandátu. Dodal přitom, že cenou za dobré vztahy s Trumpem nemůže být to, že by Evropa opustila své spojence.
Evropa řeší, jak zareagovat na Trumpa
Zapomeňme na NATO a EU? V reakci na vyjádření Trumpovy vlády se rodí nová koalice západních států, která chce pomoct Ukrajině a zajistit bezpečnost v Evropě.
Diplomat Araud, který se v minulosti zúčastnil schůzek mezi Trumpem a Macronem, soudí, že tentokrát to bude mít francouzský prezident o dost těžší.
Když zval v roce 2017 Trumpa do Paříže na vojenskou přehlídku v Den Bastily, Trump prý „nevěděl nic a nikoho neznal“. Nyní už běží jeho druhý mandát a situace je úplně jiná: „Teď si myslí, že ví všechno, je radikálnější a je obklopený přikyvovači,“ dodává Araud.
Co tedy může Macron Trumpovi nabídnout?
Podle nejmenovaného diplomata citovaného serverem Politico především vyslání vojáků. Těch by mohlo být na 30 tisíc, o velení by se dělila Francie a Británie. I kvůli tomu sezval Macron minulý týden řadu evropských vůdců do Paříže, po schůzce ale panovaly rozpaky – Němci a Poláci dali najevo, že o vyslání vojáků v tuto chvíli neuvažují. Německo má ale po volbách a k Rusku opatrný kancléř Olaf Scholz končí, což francouzsko-britským plánům může nahrávat.
Macron bude bojovat i s časem – z USA zaznívají hlasy, že Trump chce uzavřít dohodu o Ukrajině už brzy, maximálně v řádu několika týdnů, aby pak mohl mír oslavit s Putinem 9. května, kdy si Rusko připomíná konec druhé světové války, na moskevském Rudém náměstí.
Francouzský prezident tak bude muset přesvědčovat o vyslání mírových jednotek své spojence, kteří s účastí vlastních zemí váhají.
Jak vypadá situace na bojišti.
Na Valném shromáždění USA proti Evropě
Rozdílný přístup k válce na Ukrajině mezi Evropou a USA ilustruje i pondělní hlasování na Valném shromáždění OSN. Tam se bude hlasovat hned o dvou rezolucích o Ukrajině. Washington nyní podle agentury Reuters naléhá na členské státy, aby podpořily jeho rezoluci, a ne pozměňovací návrhy nebo konkurenční rezoluci předloženou Ukrajinou a jejími evropskými spojenci.
Zatímco americký text pouze truchlí nad ztrátami na životech během „rusko-ukrajinského konfliktu“ a vyzývá k jeho rychlému ukončení, Evropané navrhli změny a chtějí zahrnout slova o „invazi Ruské federace na Ukrajinu“ a podpořit suverenitu a územní celistvost napadené země.
Rezoluce Valného shromáždění nejsou závazné, ale mají politickou váhu a odrážejí globální pohled na válku.
