Článek
Zdá se, že povýšit jedno z nejzamořenějších míst na zemi jako výchozí místo pro útok na Kyjev ruským generálům nijak nevadilo.
A tak tanky rozrývaly radioaktivní půdu černobylské oblasti, vojáci kopali zákopy v Rudém lese a měsíc tak tábořili v jednom z nejradioaktivnějších míst na planetě.
Z okupované jaderné elektrárny dlouho žádné zprávy nepřicházely. Nebylo jasné, co se uvnitř děje a v jak velkém nebezpečí je nejen zadržený personál, ale celá Evropa. Nyní je pod kontrolou Ukrajiny a na místo proudí první novináři.
Seznam Zprávy v ukrajinštině
„Přišli a dělali si, co chtěli,“ popsal pro New York Times Valerij Simjonov, hlavní bezpečnostní inženýr jaderné elektrárny v Černobylu. Patří mezi inženýry a techniky, kteří s ruskými vojáky za zády pracovali 24/7 a nemohli odejít, s výjimkou jedné výměny směny koncem března.
Ukrajinský personál doplnili i členové ruské agentury pro atomovou energii Rosatom.
„Chtěli vědět, jak je zařízení řízeno. Chtěli informace o všech postupech, dokumentech a operacích. Měl jsem strach, protože výslech prakticky nepřestával a někdy byl i násilný,“ řekl Yogitě Limayeové z BBC Oleksandr Lobada, dozor nad radiační bezpečností na stanici.
V nejvyšším patře hlavní budovy elektrárny jsou umístěné klíčové místnosti, odkud je areál ovládán. Některé pokoje byly zamčené. Když se Rusům nepodařilo najít klíče, dovnitř se vloupali. „Museli jsme s nimi neustále vyjednávat a snažit se je neurazit, aby našemu personálu dovolili elektrárnu řídit,“ řekl inženýr Simjonov.
Neurvalé chování potvrdil i 64letý Volodymyr Falšovnyk, vedoucí, který do elektrárny přišel „s druhou směnou“ 20. března. Rusové dle něj elektrárnu drancovali.
„Dali nám personál z Rosatomu a v jejich doprovodu jsme objížděli nekryté sklady. Po celou dobu tyto sklady vykrádali,“ popsal CNN. Při odchodu prý uloupili, co mohli, a vzali s sebou i zajaté členy národní gardy.
Jako nejtěžší chvíle personál popisuje výpadky proudu. „Kdybychom přišli o proud, mohlo to být katastrofální,“ vysvětlil Oleksandr. „Mohl se uvolnit radioaktivní materiál. Jeho rozsah si dokážete dobře představit. Nebál jsem se o život. Bál jsem se toho, co by se stalo, kdybych tam elektrárnu nehlídal. Bál jsem se, že to bude tragédie pro lidstvo.“ Valerij dodal, že se snažil najít palivo pro chod generátoru. Prý se uchýlil k tomu, že některé ukradl Rusům.
Podle Simjonova si Rusové k sarkofágu, který chrání poškozený jaderný reaktor, naskládali pytle s pískem, za které se v případě útoku mohli schovat. Tomu se Valerij vysmál a řekl, že ukrajinskou armádu by ani ve snu nenapadlo střílet na jaderný reaktor.
Krušné chvíle zažíval i bezpečnostní personál. 169 vojáků Ukrajinské národní gardy, kteří zařízení hlídali, bylo podle ukrajinského ministra vnitra uzavřeno v podzemním jaderném bunkru elektrárny z dob studené války. Namačkáni v těsných ubikacích bez přístupu k přirozenému světlu, čerstvého vzduchu nebo komunikace s vnějším světem byli zavřeni 30 dní.
Nyní není jisté, kde zadržení vojáci jsou. Zaměstnanci Černobylu ale věří, že v Rusku.
„Maximálně rok“
V prostředí se zvýšenou radiací ruští vojáci působili měsíc. Ukrajinský ministr energetiky German Galušenko jim v pátek vzkázal, že jim dává maximálně rok.
„Všichni okupanti v uzavřené zóně dostali velkou dávku radiace a bylo kontaminováno i jejich vybavení. Kopali do půdy, sbírali radioaktivní písek do pytlů na opevnění, dýchali rozvířený prach. Nečeká je život, ale smrt,“ řekl ministr dle serveru Ukrajinska pravda. „Opravdu nechápu, proč do toho lesa chodili, je to šílené, opravdu,“ řekl v pátek ministr CNN.
Za zvláště neuvážené považují odborníci nejen výkopové práce v Rudém lese. Simjonov popsal také incident, kdy ruský voják z jednotky chemické, biologické a jaderné ochrany holýma rukama z úložiště odpadu sebral zdroj kobaltu-60, čímž se během několika sekund vystavil takovému záření, že na něj Geigerův-Müllerův počítač nestačil. Co se s vojákem stalo dál, prý není jasné.
Zatímco mezinárodní experti na jadernou bezpečnost tvrdí, že se mezi vojáky nepotvrdily žádné případy nemoci z ozáření, rakovina a další potenciální zdravotní problémy spojené s vystavením radiaci se mohou rozvinout až o desítky let později.
Černobyl v pátek navštívil i bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Jestli jsme si jistí, že se tu ruské jednotky nemůžou zítra objevit znovu? Moje odpověď by byla ne. Putin je naprosto nepředvídatelný. A jaderný mrak neomezují hranice. Může zasáhnout východní Evropu, střední Evropu a dokonce i Velkou Británii. Nebezpečí kontaminace Evropy je velmi vysoká, dokud Rusko v této válce pokračuje,“ dodal varování.
