To internet ještě nezažil. Válka v Izraeli spustila dezinformační peklo

Každý den se na sociálních sítích objeví hromady nových dezinformačních příspěvků, fotek a videí, které mají často násobně větší dosah než následná upozornění na jejich nepravost. Pro miliony lidí se tak stávají pravdou. Pro velkou část z nich je tato „pravda“ i žádoucí, protože potvrzuje jejich názory, což ještě víc zmenšuje šanci, že si informaci ověří.

Na ničem z toho samozřejmě není nic nového. Vypadá to ale, že s probíhající válkou mezi Izraelem a teroristy z palestinského hnutí Hamás tento fenomén můžeme sledovat v jeho nejsilnější a nejhorší podobě. Zejména pak na sociální síti X, dřív známé jako Twitter.

Data o množství a dosahu dezinformací spojených s tímto konfliktem zatím nejsou. Vzestupný trend je ale nepřehlédnutelný a odborníci na dezinformace uvádí, že něco takového jako sledují teď, ještě nezažili.

„Upřímně je to teď s velkým náskokem nejhorší ze všech možných situací, co jsem kdy měl možnost sledovat,“ řekl o dezinformacích doprovázejících události, které odstartoval teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října, zakladatel a kreativní ředitel investigativního projektu Bellingcat Eliot Higgins v rozhovoru pro IWPR (Institute for War and Peace Reporting).

Higginsův dojem není v komunitě lidí, co zkoumají dezinformace, ani zdaleka ojedinělý - „Nikdy jsem neviděla takové množství dezinformací a misinformací,“ řekla například Layla Mashkoorová z oddělení forenzního digitálního výzkumu think tanku Atlantic Council pro CBC News.

Za „obzvlášť nepřehledný“ na poměry toho, na co jsou výzkumnici zvyklí z jiných válek, označil konflikt i digitální forenzní analytik Hany Farid z Kalifornské univerzity v Berkeley citovaný deníkem New York Times. Už čtyři dny po 7. říjnu zmínila „téměř bezprecedentní příval misinformací i dezinformací“ v článku serveru Intercept mediální kritička Sana Saeedová.

O jaké dezinformace se typicky jedná?

I nyní, v době rozmachu nástrojů umělé inteligence, převažuje podle odborníků dobře známá praktika sdílení reálných fotografií nebo videí a jejich zasazování do vymyšlených kontextů.

Příkladů jsou hromady. Ještě než si ale ukážeme některé z nich, připomeňme, že značnou část z podvrhů lze během malé chvíle poměrně snadno odhalit. Podrobný návod na tzv. reverzní vyhledávání fotek, které vás může nasměrovat ke skutečnému zdroji snímku, nebo například alespoň ukázat, že fotka byla na internetu už dávno před tou či onou událostí, najdete v tomto našem starším článku. Z videí můžete vystřihnout screenshot a postupovat stejně nebo zvolit vyhledávače specializované na videa.

Jinými slovy - k prohlédnutí značné části podvrhů, které si teď ukážeme, stačí několik kliknutí v nástroji, který je zdarma a můžou ho mít k dispozici všichni. Přesto se z nich pro miliony lidí stala „pravda“.

Absurditu a chaotičnost informační války dobře ukazuje třeba následující příklad zneužití záběrů z natáčení krátkometrážního filmu z roku 2022, který popsala agentura AP.

Různé účty tyto záběry chlapce v kaluži umělé krve, které s probíhajícím konfliktem neměly nic společného, sdílely s různými popisky a usilovaly o navození dojmu, že na videu můžeme vidět nekalou aktivitu Izraelců či Palestinců.

„Podívejte se, jak Izraelci natáčí falešná videa, aby mohli říct, že palestinští bojovníci za svobodu zabíjí děti,“ citovala AP jeden tweet, který sdílely tisíce dalších účtů. „Tito teroristé se převlékají za židovské vojáky a natáčí falešná videa. Jsou to fejky! Propaganda!“ stálo v jiném příspěvku na Instagramu.

Totožné video, které původně zveřejnil na TikToku jeden z členů štábu filmu těsně před premiérou v roce 2022, tedy paradoxně posloužilo jako dezinformační materiál naprosto protichůdným falešným narativům.

Právě sdílení starších fotek nebo videí ve snaze navodit dojem, že jedna či druhá strana byla tímto přistižena při lži, je jedním z velmi často se opakujících motivů.

Populární jsou například i záběry z protestu proti egyptské vládě z roku 2013, při němž lidé zabalení v dekách na zemi simulovali mrtvoly. Dezinformátoři je opakovaně sdílí s popiskem, že jde o výsledek práce Hamásu, který se snaží nafingovat video obětí izraelských útoků.

Dalším příkladem je video pořízené v nemocnici na Západním břehu Jordánu, na němž je šestnáctiletý chlapec, který přišel o nohu při nepokojích v uprchlickém táboře. V mnoha příspěvcích byl ale označen za „herce“, který své zranění předstírá. Dojmu, že tomu tak je, přispívaly další přiložené fotky a videa, na nichž měl být zobrazen údajně ten samý člověk, jak (přestože měl být vážně raněn) vykonává různé činnosti. Ve skutečnosti to byl ale někdo úplně jiný a dvojice mužů si byla jen podobná.

„Video falešně tvrdící, že toto je palestinský ‚krizový herec‘ jeden den vážně zraněný a druhý den úplně v pořádku, viděly desítky milionů lidí. Jde o dva různé muže a video z nemocnice bylo pořízeno v srpnu,“ napsal k tomu na X novinář BBC Shayan Sardarizadeh, který každý den sdílí nově vyvrácené dezinformace týkající se konfliktu.

Evergreenem jsou i záběry a fotky skutečných obětí jiných válečných konfliktů, například ze Sýrie, nebo starší záběry z Gazy, které účty sdílí s popiskem, že jde o následek aktuálního izraelského bombardování. Možná ještě častější je ta samá dezinformační taktika s obrázky ukazujícími exploze nebo trosky domů.

Podobně je tomu často i s příspěvky, které tvrdí, že na fotce je zničená izraelská obrněná technika, i když ve skutečnosti jde třeba o záběry z Ukrajiny, nebo dokonce z počítačové hry, typicky počinu českého studia Bohemia Interactive Arma 3.

Poznáte, že jde o záběry z videohry?

Konkrétně u tohoto příspěvku zafungoval fact-checking samotné sociální sítě X, která video označila poznámkou, že video je záznamem ze hry. Zdaleka ne vždy ale kontrolní mechanismy podvrhy označí.

Mezi další časté motivy dezinformačních příspěvků patří i snímky z demonstrací, které mají podle popisku být na podporu Palestiny, ale ve skutečnosti ukazují úplně něco jiného jako například shromáždění fotbalových fanoušků.

V podstatně menší míře se pak objevují sofistikovanější pokusy o klamání jako například video vyrobené tak, aby vypadalo, jako že je z BBC a prezentuje „zjištění“ skupiny Bellingcat, že Ukrajina dodává zbraně Hamásu.

Možná překvapivě poměrně zřídka dochází k šíření dezinformací vytvořených umělou inteligencí. Známým příkladem je třeba tento vygenerovaný obrázek údajného otce z Gazy ověšeného dětmi procházejícího troskami.

Účty na X napojené na Hamás také sdílely například tento zcela zjevně umělou inteligencí vytvořený obrázek, který má ukazovat fotbalové fanoušky na stadionu v Madridu podporující Palestinu.

Podle expertů oslovených deníkem New York Times (NYT) ale malá míra používání této taktiky neznamená, že by umělá inteligence neměla na informační válku spojenou s tímto konfliktem vliv. Ten totiž spíš než v úspěchu klamavých výtvorů umělé inteligence spočívá v rozšíření pochyb o tom, co je pravé.

Jinými slovy se často stává, že lidé nevěří skutečným fotkám a videím, protože se domnívají, že je mohla vytvořit umělá inteligence, i když tomu tak ve skutečnosti není.

Jako příklad NYT uvádí fotku ohořelého dítěte zveřejněnou Izraelem, kterou hojně sledované účty shazovaly s tím, že je vytvořená umělou inteligencí. Jeden z nich své tvrzení, že jde o umělý výtvor, podporoval výsledkem online nástroje na odhalování AI výtvorů, který ale podle Bellingcatu vykazuje velkou míru chybovosti. Hned několik expertů se podle NYT následně shodlo, že fotka je pravá.

„Způsob, jakým lidé používají krev nevinných, aby získali lajky, sledující a odběratele, je opravdu nechutný,“ řekl k tomu Higgins. „Viděl jsem hodně obrázků z jiných konfliktů, lidé například používají fotky ze Sýrie a tvrdí, že ‚tohle se děje v Gaze‘. To je taky nechutné, obzvlášť když to třeba dělají ti, kdo popírají válečné zločiny Bašára Asada v Sýrii,“ dodal.

Proč je je zrovna válka v Izraeli spouštěčem možná historicky nejhorší dezinformační vlny?

Podle expertů jde o souhru více faktorů včetně například typicky silně vyhraněného postoje lidí k izraelsko-palestinskému sporu či změny pravidel sociální sítě X.

„X měl problémy s misinformacemi a dezinformacemi už dlouho před tím, než nad ním převzal kontrolu Elon Musk. Muskovy změny ale rychlost šíření nepřesných nebo škodlivých informací zrychlily, protože přinesly finanční motivaci pro sdílení senzacechtivých informací,“ napsal k tomu magazín Forbes.

Časopis tím narážel na hojně kritizovanou praktiku vyplácení finančních odměn majitelům účtů založených na počtu zhlédnutí příspěvků bez ohledu na to, co je jejich obsahem, což nahrávalo tomu, aby se z dezinformací staly nejsledovanější příspěvky.

Teprve koncem minulého měsíce, po silné kritice z různých stran, X tuto praxi změnil a uvedl, že finanční odměna nebude vyplácena za ty příspěvky, které se ukážou být klamavé.

Škody už ale byly napáchány.

Typickým příkladem dezinformátora, který se díky změnám ve fungování sociální sítě dostal na výsluní, je influencer a opakovaně odhalený lhář Jackson Hinkle. Ten má na X už 1,8 milionu sledujících. Většinu z nich navíc získal zjevně právě kvůli příspěvkům týkajícím se války. Nástroj Wayback Machine umožňující prohlížet si minulou podobu internetových stránek ukazuje, že Hinkleův účet založený v roce 2019 měl ještě letos 7. října, v den začátku teroristických útoků Hamásu, jen 417 tisíc sledujících.

Valerie Wirtschafterová z think tanku Brookings k tomu dodala, že kromě lidí, kteří dezinformace šíří promyšleně ve snaze vydělat nebo se zviditelnit, je tu jistě hodně lidí, kteří jednoduše chtějí jen poškodit jednu či druhou stranu. Vyloučený podle ní navíc není ani vliv státních aktérů. „Zatím nevíme, jestli v tom jsou i promyšlené a státy řízené strategie. To bude předmětem budoucího výzkumu,“ řekla Wirtschafterová v podcastu think tanku.

Podle Higginse by se neměly přehlížet ani specifické okolnosti samotného konfliktu. I ty totiž šíření dezinformací můžou významně pomáhat. „Konflikt trvá už dekády a lidé už si na něj udělali názory. Kvůli tomu je velmi těžké dostat se v online prostoru k čemukoliv, co nevychází z už dřív vytyčených pozic. Tohle v kombinaci s úpravami Twitteru Elonem Muskem vytvořilo prostředí, které je jako dělané pro dezinformace a jejich šíření,“ řekl zakladatel Bellingcatu.