„Významný příspěvek k obnově míru,“ přivítal Zelenskyj plánovaný finanční balíček USA

Rozvojový program OSN (UNDP) varoval, že pokud bude Rusko pokračovat ve svém útoku, 90 % lidí na Ukrajině se může ocitnout v chudobě. Informovala o tom stanice BBC.

„Mluvíme o tom, že devět z deseti Ukrajinců upadne do chudoby, pokud bude válka pokračovat až do konce roku,“ říká Manal Fouaniová, zástupkyně UNDP na Ukrajině.

Podle ní je to „šokující číslo“, vzhledem k tomu, že těsně před začátkem války činila míra chudoby v zemi pouhých 2,5 %.

Ukrajinská armáda v těchto dnech slaví úspěchy v okolí Charkova, ruští okupanti ale posilují kontrolu na Donbase a stále mají k dispozici značnou část sil nashromážděných před únorovou invazí. Takové bylo podle agentury AFP hodnocení vývoje války, které dnes tlumočil novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Varoval, že konflikt ještě může trvat dlouho.

„Nadále máme za to, že tento konflikt se potáhne,“ citovala AFP z dnešního pravidelného brífinku. Nejmenovaný pracovník Pentagonu řekl, že Rusové se stále potýkají se stejnými problémy, jaké provází jejich tažení od počátku, a že jejich síly nyní nejsou dostatečné na to „vyhrát válku“. Moskva má ovšem „stále k dispozici významnou část prostředků, které hromadili od podzimu“ podél ukrajinských hranic.

Francie kvůli hrozbám souvisejícím s ruskou agresí na Ukrajině umístila na základně Severoatlantické aliance v Rumunsku nový raketový systém protivzdušné obrany. Podle francouzských médií to dnes oznámil mluvčí generálního štábu francouzské armády Pascal Ianni.

Mluvčí upřesnil, že jde o systém země-vzduch nové generace Mamba, který „dokáže zajistit ochranu silám působícím v dané oblasti“. Jeho umístění v Rumunsku je určeno především k ochraně letecké základny aliance, na níž se nachází několik tisíc vojáků, a k „posílení odrazující a obranné pozice NATO na východním křídle v Evropě“.

V prohlášení, které zveřejnil francouzský generální štáb, se mimo jiné konstatuje, že systém Mamba byl do Rumunska vyslán vzhledem „k hrozbám, jež představuje konflikt na Ukrajině“.

V tweetu označil schválení podpory ve výši 40 miliard dolarů Senátem za „významný příspěvek k obnovení míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě“.

Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že balíček pomůže zajistit porážku Ruska. „Směřujeme k vítězství sebevědomě a strategicky. Děkujeme našim spojencům,“ dodal.

Bělorusko koupilo od Ruska „potřebné množství“ raket Iskander a systémů protivzdušné obrany S-400, oznámil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle státní agentury BelTA. Lukašenko také vyjádřil naději, že se běloruským zbrojovkám podaří do konce roku vyvinout vlastní obdobu rakety Iskander, kterou ruské síly používají během 85 dnů trvající války proti Ukrajině.

Bělorusko se invaze přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na sousední zemi své území.

„Domluvili jsme se s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem. Koupili jsme u vás potřebné množství těch Iskanderů a S-400, vyzbrojili naši armádu. S těmito zbraněmi je to už úplně jiná armáda. Tyto zbraně přinejmenším mohou způsobit (nepříteli) nepřijatelně vysoké škody,“ prohlásil Lukašenko během schůzky s gubernátorem ruské Nižegorodské oblasti Glebem Nikitinem.

Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu, a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas. Podle listu The New York Times opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.

Hlasování v Senátu bylo dalším důkazem podpory obou velkých politických stran pro rozsáhlé investice do obrany Ukrajiny, která třetím měsícem čelí ruské agresi. Pro návrh hlasovalo 86 senátorů, proti bylo jen jedenáct. Sněmovna reprezentantů jej minulý týden schválila poměrem 368 hlasů ku 57, přičemž proti hlasovali výhradně republikáni.

Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. ČTK to dnes sdělila mluvčí Evropské komise, podle níž kromě ČR získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.

Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko, kde se registrovalo téměř 350 tisíc běženců.

Komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur, z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur.

Při ruském ostřelování města Severodoněck v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny dnes zahynulo nejméně 12 obyvatel. Další čtyři desítky lidí utrpěly zranění. Na sociální síti Telegram o tom informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

„Skřeti (hanlivé označení používané Ukrajinci pro ruské vojáky – poznámka ČTK) hned ráno začali chaoticky střílet na regionální centrum z těžkých zbraní. Ostřelování dosud pokračuje. V podstatě jsou záměrně zasahovány zejména obytné domy,“ napsal gubernátor.

„Nyní je 12 obyvatel Severodoněcku mrtvých a více než 40 zraněným je poskytována lékařská pomoc,“ dodal Hajdaj. Údaje o obětech ruské palby se ale dál upřesňují, poznamenal v této souvislosti s poukazem na to, že není možné prozkoumat území, které je dál ostřelováno.

Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl dnes americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Oznámil též, že jeho vláda do konce dne předloží Kongresu zprávy týkající se přijetí obou skandinávských států do NATO, informovala agentura Reuters. Vzhledem k vyjádření kongresových lídrů lze očekávat, že Spojené státy vstup Finska a Švédska relativně rychle odsouhlasí.

Biden se sešel s finským prezidentem Saulim Niinistö a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou den poté, co jejich země oficiálně předaly NATO žádosti o vstup. Pro jejich přijetí do aliance je souhlas všech stávajících členských států. Největší překážkou se v tomto směru zdá být Turecko, které dává najevo nesouhlas a domáhá se vyslyšení svých požadavků týkajících se kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov dnes telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se svým americkým protějškem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleyem, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Telefonát se podle ruské agentury uskutečnil z americké iniciativy.

Generálové Milley a Gerasimov spolu podle dostupných informací naposledy hovořili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala před 85 dny. Ani tehdy podrobnosti rozhovoru nezveřejnili.

Písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky na vojenské technice ruských invazních sil na Ukrajině nepředstavují oficiální vojenské symboly a nemají žádný zvláštní dodatečný význam. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany v odpovědi na dotaz jednoho z moskevských poslanců. Písmena Z a V se v ruské abecedě, azbuce, nevyskytují.

„Doufám, že tato odpověď pomůže někomu vyhnout se neodůvodněnému stíhání za vyjádření postoje k písmenům cizích abeced. Nemám nic proti použití odpovědi ministerstva obrany v libovolných soudních případech,“ napsal poslanec moskevského sněmu Jevgenij Stupin, který vyjádření ministerstva, podepsané zástupcem náčelníka hlavní politické správy, zveřejnil.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila obrovské ekologické škody, za něž bude Kyjev prostřednictvím mezinárodních soudů žádat na Moskvě kompenzace. Podle agentury Reuters to na dnešní tiskové konferenci řekl ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.

„Během uplynulých dvaceti let je toto první vojenský konflikt na světě, při němž byly způsobeny ekologické škody takových rozměrů,“ prohlásil ministr. Válka zahájená ruským agresorem zničila celé ekosystémy, připravila divokou přírodu o její přirozené prostředí a kontaminovala půdu v zemi, která patří k hlavním světovým producentům obilí, dodal.

Ukrajinské úřady podle něj zaznamenaly 1500 případů zničení ekosystémů nebo kontaminace půdy.

„Ruské rakety zasáhly naše ropné sklady, tepelné elektrárny, chemické závody – to má rozhodně dopad na životní prostředí. Hoří lesy, jsou ničeny cenné chráněné oblasti,“ zdůraznil Strilec. Poukázal také na to, že boje v okolí odstavené černobylské jaderné elektrárny, kde se v roce 1986 odehrálo největší jaderné neštěstí na světě, vyvolaly požáry na prostoru přesahujícím 12.000 hektarů a zničily flóru a faunu v jedinečném prostředí.

Severoatlantická aliance se zabývá obavami, které Turecko vyjádřilo ohledně rozšíření o Švédsko a Finsko, a chystá se na ně reagovat. Podle agentury AFP to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal opakovaně najevo, že Ankara se staví odmítavě k žádosti o členství této dvojice severských zemí.

„Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu“, řekl Stoltenberg při návštěvě dánské Kodani. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v alianci nejsou nic neobvyklého. „V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení,“ uvedl.

Ukrajinský prokurátor dnes požádal o trest vězení na doživotí pro ruského vojáka, obžalovaného z válečného zločinu kvůli zastřelení civilisty na Ukrajině. Agentura AFP to uvedla ze soudní síně v Kyjevě, kde se koná první proces svého druhu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Soud má podle stanice CNN pokračovat v pátek. Jedenadvacetiletý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin ve středu přiznal vinu, dnes vypověděl, že jednal na přímý rozkaz, uvedla reportérka listu The Guardian.

První ruský voják souzený za válečné zločiny na Ukrajině ve čtvrtek u kyjevského soudu řekl vdově, že „lituje“, že během války zabil jejího manžela.

Jedenadvacetiletý Šišimarin je souzen kvůli tomu, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy 62letého muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země.

„Ano, uznávám svou vinu. Chápu, že mi nebudete moci odpustit, ale je mi to líto,“ řekl Šišimarin.

Na otázku, zda lituje toho, co udělal, odpověděl: „Ano, uznávám svou vinu.“ Řekl také, že cítí „hanbu“.

Žena se ruského vojáka zeptala, proč přijel na Ukrajinu, a položila řečnickou otázku: „Přijel jste nás bránit? Před kým? Bránil jste mě před mým manželem, kterého jste zabil?“.

„Dostali jsme rozkaz přijet s kolonou, co bude následovat, jsem nevěděl,“ řekl Šišimarin.

Kreml dnes popřel, že by se v Rusku obnovovala pionýrská organizace, známá pamětníkům komunismu. Právě v dnešní den, na který připadá 100. výročí vzniku sovětské pionýrské organizace, ruský parlament obdržel návrh na vytvoření mládežnického hnutí Velká změna, napsal na svém webu list Kommersant.

„V posledních dnech zaznělo mnoho otázek ohledně vzniku nového pionýru. Nikdo se nechystá oživovat žádné pionýry. Tato předloha souvisí s hnutím. Jde o hnutí, a ne školáků, ale v širší souvislosti, v (širším) věkovém rámci: jde jak o školáky, tak o mládež. Je to nápad vytvořit hnutí, se kterým (další) organizace mohou být solidární,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Děti jsou podle mluvčího v současnosti členy různých organizací, které by měla sjednotit nová iniciativa mládeže, a to i tím, že se stane neformálním hnutím, ve kterém „generátory vizí“ se stanou samy děti. Prezidentův mluvčí podle Kommersantu poznamenal, že nikdo nebude nikoho nutit, aby vstoupil do nového hnutí.

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.

V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné „evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze“. To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.

„Vše je na dobré cestě,“ napsala na Twitteru předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když oznámila, že jedná o možném vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před českým parlamentem. Spolu s ní se na jednáních podílí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Zelenskyj od začátku války přes videokonferenci vystoupil už před mnoha světovými parlamenty, mj. před americkým Kongresem, izraelským Knesetem nebo před parlamenty Japonska, Jižní Koreje, Polska, Velké Británie a Itálie.

Pokud má Rusko vyslyšet výzvu OSN a jejího Světového potravinového programu (WFP) k otevření ukrajinských přístavů, pak je potřeba zvážit ukončení protiruských sankcí. Podle agentury Interfax to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí v Moskvě. WFP opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích.

Provoz většiny důležitých přístavů na jihu Ukrajiny zablokovaly ruské invazní jednotky, a země tak nemá jak ve velkém vyvážet obilniny, které jsou důležitým artiklem. Na dovozu obilnin z Ukrajiny a Ruska ve velké míře závisí například Jemen, Libanon či Egypt. Samotný Světový potravinový program dodává potraviny 125 milionům lidí a nakupuje 50 procent obilí z Ukrajiny, uvedl jeho šéf David Beasley.

Beasley se ve středu znovu obrátil na ruského prezidenta Vladimira Putina s žádostí, aby export obilí umožnil. „Nejde jen o Ukrajinu. Jde o ty nejchudší z nejchudších po celém světě, kteří jsou právě v této chvíli na pokraji vyhladovění. A tak žádám prezidenta Putina: Pokud máte srdce, tak ty přístavy prosím otevřete,“ řekl.