Ukrajinci vědí, kdo je skutečný nepřítel, říká obyvatelka Kyjeva

Ukrajinská metropole Kyjev zažívá v posledních dnech další velkou vlnu útoků. Ruské rakety a drony útočí na městskou infrastrukturu, zasahují ale i obytné domy a obětí přibývá.

„V těchto dnech do krytů nechodíme. Čas trávíme spíš v chodbě nebo v koupelně. Je šílené chodit do krytu každý den, to dělají hlavně rodiny s dětmi. My nemáme kryt až tak blízko a doba od varování do útoku balistické rakety je velmi krátká,“ vypráví Seznam Zprávám v telefonickém rozhovoru Kyjevanka Krystyna Rybačoková, která v minulosti žila také v Praze.

Kromě toho, jak se žije v ostřelovaném městě, mluví mladá žena i o sporech ukrajinského vedení a rozhořčení části veřejnosti.

„Lidé jsou rozzlobení, že někteří lidé z okolí prezidenta - jako jeho náměstci, vedoucí kanceláře a další - zbohatli po únorové invazi, nakoupili si nemovitosti a auta… Ukrajinci neprotestují, ale očekávají, že vláda bude v budoucnu trochu chytřejší,“ podotýká.

Rusové v noci na dnešek opět masivně útočili na Kyjev. Jak jste poslední noc prožila?

Moc jsme toho nespali. Asi v jednu ráno začaly nálety dronů, slyšeli jsme výbuchy nedaleko. Okolo páté nebo půl šesté se znovu ozvaly sirény, pak se ozývaly výbuchy. Na Kyjev mířilo na 30 velkých raket a deset balistických raket typu Kinžal.

Bez elektřiny je teď asi 250 lidí, rakety zasáhly rozvodný systém. Stejně tak je část Kyjevanů bez přístupu k vodě, i ta byla zasažena. My vodu i elektřinu máme, ale v některých částech města není.

Jaká je mezi lidmi nálada? Mají strach?

Není to první zima, kdy takové věci zažíváme. Připravovali jsme se na to, lidé si kupovali kamna a veškeré vybavení nutné pro přežití. Čekali jsme, že se to stane, čekali jsme, že to začne i dříve. Připravila se i moje rodina. Pokud si (Vladimir) Putin myslí, že se vzdáme a budeme protestovat proti válce, je to naprostý nesmysl. To se nestane, protože Ukrajinci vědí, kdo je skutečný nepřítel a co by se stalo, kdyby přestali bojovat.

Proto se stále snažíme žádat o západní pomoc a o zbraně. Vzdušná obrana Kyjeva není špatná, ale přece jen i dnes máme jednoho mrtvého (úřady později bilanci obětí zvýšily na dvě oběti, pozn. red.) a dalších 20 lidí bylo zraněno. Ale pro ostatní města je to mnohem větší hrozba, Kyjev je oproti nim dobře chráněn.

Problémem je i to, že se Rusku zjevně daří překonávat sankce a vyrábět rakety doma. Jejich součástky se vyrábějí všude po světě, například v USA, Číně, Evropě, ale myslím, že i v Česku.

Potřebujeme zpřísnit sankce, jinak to bude pokračovat. Nejdříve nám říkali, že Rusko přijde o své kapacity k výrobě raket, ale oni jsou schopni jich vyrábět stále stejně nebo i více. Před pár dny zaútočili na Ukrajinu více než 150 různými střelami, dnes asi stovkou. Jsou tam samozřejmě i íránské Šáhidy, spousta raket se ale stále vyrábí v Rusku.

Trávíte útoky v krytu?

Ne, v těchto dnech do krytů nechodíme. Čas trávíme spíš v chodbě nebo v koupelně. Je šílené chodit do krytu každý den, to dělají hlavně rodiny s dětmi. My nemáme kryt až tak blízko a doba od varování do útoku balistické rakety je velmi krátká.

Před Vánoci vyšla zpráva, že Ukrajinci je budou slavit jako většina Evropanů, tedy 25. prosince. Jaká je vaše zkušenost z Kyjeva?

Já osobně jsem tu nebyla, myslím ale, že je velmi přirozené slavit Vánoce jako zbytek civilizovaného světa a Evropy tak, jak jsme je slavili už před 100 lety. Protože až poté, co vznikl Sovětský svaz a přišli Rusové se svou církví, nám řekli, že máme slavit až 7. ledna. Takhle je to přirozenější, o Vánocích se člověk může postit, až pak přijde Nový rok. Myslím, že většina lidí oslavy posunula na 25.

Velké oslavy jsme neměli, bylo ale pár shromáždění s ukrajinskou hudbou, písněmi, tanci, kapelami, ukazovali lidem ukrajinské tradice, jak se slavily Vánoce v minulosti.

Jak velká omezení přináší současná eskalace pro normální život?

Žádná omezení nejsou, samozřejmě s výjimkou náletů - během nich zůstává většina nákupních center zavřených, úřady vyzývají lidi, aby se schovali v krytech. Nefungují vládní úřady.

Normálně ale žádné restrikce nejsou, protože veřejnost potřebuje zboží, sociální služby, atd. Samozřejmě nemůžeme mít nějaké velké oslavy, když platí zákaz nočního vycházení od půlnoci do pěti ráno. Mladí lidé z toho pochopitelně nemají radost - zvláště o Vánocích - nemyslím ale, že by proti tomu nějak protestovali.

Byla jsem tu 31. prosince, v ulicích se pár lidí procházelo, byli vidět i cizinci, kavárny a restaurace byly otevřené, ale jen do deseti večer. Život sice pokračuje, na velké oslavy ale není nálada. Používání pyrotechniky město zakázalo.

Rusové nyní obvinili Ukrajince z útoků proti civilistům v Bělgorodě. Kam mířily jejich rakety a drony v posledních dnech v Kyjevě? Zmínila jste už elektrickou infrastrukturu…

Mimochodem, jedna z budov, kterou včera Rusové trefili, bylo Muzeum Stěpana Bandery ve Lvově. To je další znamení ruské paranoie, jak bojují proti neviditelnému nepříteli.

Dnes v Kyjevě zasáhli jeden bytový dům, v němž vypukl velký požár. Několik lidí z něj bylo zachráněno, jedna osoba nepřežila. Pak útočili na elektrickou a vodárenskou infrastrukturu, pak také nějaké sklady se zbožím. Snaží se znemožnit lidem živit v místě, kde žijí, a nemohou opustit myšlenku, že se Ukrajinci vzdají.

V poslední době se psalo o sporech mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Jak to vidí Kyjevané? Komu z obou politiků důvěřují více?

V posledních dvou měsících probíhaly občanské protesty nazývané „peníze pro obranné síly“. Radnice Kyjeva totiž rozhodovala o rozpočtu města a vyšlo najevo, že chce dát jen velmi málo peněz obranným silám, Kyjev přitom vysílá pozemním obranným silám jednu brigádu. V plánu byly také ale některé až luxusní investice, proti nimž se protestovalo. Nebylo to přímo proti osobě Klička, ale proti přílišnému utrácení městské pokladny vzhledem k válce. Nakonec ale schválili další peníze pro armádu z kyjevského rozpočtu, což bylo malé vítězství.

Co se týče těch sporů, nemyslím si, že by někdo volal po odvolání prezidenta ani po tom, aby něco takového vyvolávala městská rada. Pravda ale je, že se důvěra veřejnosti vůči oběma politikům snížila, což není příliš dobré znamení. S tím budou muset něco udělat, my ale nechceme, aby odešli. Jsou ve funkcích od začátku války a chceme, aby tam zůstali do jejího skončení. Pak se teprve mají uskutečnit prezidentské i parlamentní volby.

Společnost ale není příliš spokojená, například v Kyjevě chtějí bezdůvodně postavit velkou silnici kolem města, jež by zničila mokřiny, které jsou jeho přirozenou ochranou a znemožnily Rusům do něj proniknout. Kličko tam chce postavit byty, protože by z toho bylo hodně peněz, strategické uvažování to ale není. Chybějící strategické plánování je problémem nejen pro lokální samosprávy, ale i pro vládu v Kyjevě.

Lidé jsou rozzlobení, že někteří lidé z okolí prezidenta - jako jeho náměstci, vedoucí kanceláře a další - zbohatli po únorové invazi, nakoupili si nemovitosti a auta… Ukrajinci neprotestují, ale očekávají, že vláda bude v budoucnu trochu chytřejší.

Zatím ještě nemáme rozpočet zahraniční pomoci, který nám pomůže přežít letošní rok. Peníze docházejí a my čekáme na pomoc od Američanů a Evropské unie. A vláda musí Západu ukázat, že tu pomoc utrácíme rozumně.