Článek
Šest ruských vojáků, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, dostalo ve Francii na základě žádosti o politický azyl dočasná víza. Bojovníci za lidská práva to označují za první velký případ týkající se přijetí skupiny dezertérů do země Evropské unie, napsal britský The Guardian.
Podle organizace, která vojákům na útěku pomáhá, a výpovědí dezertérů dorazili muži do Paříže v průběhu několika posledních měsíců. Původně uprchli do Kazachstánu v letech 2022 a 2023.
„Když jsem přistál ve Francii, bylo to poprvé, co jsem se mohl plně nadechnout. Pocítil jsem klid a svobodu. To nejhorší jsem měl za sebou,“ řekl v rozhovoru pro The Guardian Alexandr, bývalý ruský smluvní voják, který byl vyslán na Ukrajinu a loni v létě dezertoval.
Od začátku ruské invaze podle ochránců práv dezertovaly nebo odmítly bojovat desítky tisíc Rusů. Západ se však již dlouho potýká s rozhodnutím, zda s nimi zacházet jako s hrdiny, potenciálním bezpečnostním rizikem, nebo válečnými zločinci, podotýká britský list.
EU a její členské státy sice veřejně diskutovaly o nabídce azylu ruským dezertérům, k žádnému rozhodnutí však nedospěly. Ukázalo se navíc, že získání azylu pro zběhy je obtížné. Organizace, které ruským utečencům pomáhají, doufají, že rozhodnutí Francie povede k útěku dalších vojáků.
„Je to poprvé, kdy země EU vpustila skupinu dezertérů, kteří neměli žádné cestovní doklady ani zahraniční pasy, na své území,“ řekl Ivan Čuviljajev, mluvčí skupiny Go By The Forest, která ruským dezertérům pomáhá a na případu týkajícího se šesti vojáků pracovala.
Většina dezertérů utekla do zemí sousedících s Ruskem, jako jsou Arménie a Kazachstán, kam mohli vstoupit bez pasu. Na místě ale zůstali uvězněni bez možnosti cestovat dál.
Moskva vynakládá velké úsilí, aby je vypátrala. Roste proto počet případů, kdy byli dezertéři skrývající se v postsovětských zemích uneseni nebo deportováni zpět do Ruska. To vyvolalo hlasitější výzvy protiválečných aktivistů, aby bylo vojákům poskytnuto bezpečné útočiště na Západě.
Obhájci protiválečného postoje se nyní domnívají, že ochota Francie přijmout dezertéry by mohla vytvořit precedens a vyslat silný signál dalším západním zemím.
„Rozhodnutí Francie je výsledkem rozsáhlé spolupráce mezi francouzskými úřady a skupinou lidskoprávních organizací,“ uvedl Čuviljajev, jehož organizace pomohla více než 2000 vojákům uprchnout do zahraničí. „Doufáme, že to znamená začátek toho, že do Evropy bude vpuštěno více dezertérů,“ dodal.
Čuviljajev uvedl, že každý z dezertérů byl před vpuštěním do Francie několik měsíců pečlivě prověřován. „Chápeme, že na Západě panují obavy, že někteří z nich nemusí být těmi, za které se vydávají,“ řekl.
Mezi dezertéry, kterým byla udělena dočasná víza, byli muži, kteří bojovali v ruské válce na Ukrajině, ale také odvedenci a důstojníci, kterým se podařilo vyhnout se vyslání do první linie.
