Utajené esemesky. Šéfka Evropské komise má zveřejnit komunikaci s Pfizerem

Jedním z poslání Evropské komise je dbát na průhlednost a otevřenost úřadů v celé EU. Bruselští úředníci za tímto účelem připravují různé předpisy a kontrolují, jak se transparentnost dodržuje v jednotlivých členských státech.

Samotná Komise však v této oblasti nepostupuje vždy úplně předpisově. Její šéfka Ursula von der Leyenová aktuálně čelí kritice, že nechce odkrýt, jak dojednávala nákup vakcín proti nemoci covid-19.

Evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová v pátek vytkla Komisi, že se vyhýbá zveřejnění mobilních zpráv, které si von der Leyenová psala se šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou.

Na esemesky přitom upozornila sama předsedkyně Evropské komise, když se o nich zmínila v rozhovoru pro americký deník The New York Times. Podle článku z dubna loňského roku si von der Leyenová se šéfem Pfizeru psala textové zprávy a telefonovala asi jeden měsíc. Šlo o nákup 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu, přičemž „velkou roli hrála osobní diplomacie“.

Této informace se chytil redaktor Alexander Fanta z německého média netzwerk.org a požádal Evropskou komisi, aby mu textové zprávy poskytla. Přišla mu však odpověď, že Brusel nemá o esemeskách žádné záznamy.

Šetření ombudsmanky, na kterou se novinář následně obrátil, ukázalo, že úředníci EK vůbec nepožádali pracovníky osobní kanceláře von der Leyenové, aby esemesky vyhledali. Místo toho si řekli jen o dokumenty, které splňují formální kritéria pro uchovávání záznamů, což mobilní textové zprávy nejsou.

Podle ombudsmanky O'Reillyové však postupovali špatně - i na důležité textové zprávy by se mělo nahlížet jako na úřední dokumenty, na které se vztahuje právo na svobodný přístup.

„Textové zprávy zjevně spadají pod transparentní právo EU, a tím pádem by se relevantní textové zprávy měly zaznamenávat. Tvrdit něco jiného je nevěrohodné,“ uvedla ombudsmanka v tiskové zprávě.

Úředníci Komise se podle ombudsmanky mají znovu obrátit na kancelář von der Leyenové, aby se pokusila textové zprávy vyhledat. Pokud se najdou, až tehdy by měla Evropská komise posoudit, zda spadají pod veřejně přístupné dokumenty.

K tomu, jak má unijní administrativa do budoucna nakládat s esemeskami, pak ombudsmanka vydala navíc zvláštní doporučení. Evropská komise se k němu podle svého mluvčího vyjádří do stanovené lhůty, což je 26. dubna.

Odmítavý přístup Bruselu na žádost o esemesky von der Leyenové hájila také česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti právě transparentnost. Jak upozornil zpravodajský web Politico.eu, v odpovědi jedné z poslankyň Evropského parlamentu Jourová uvedla, že textové zprávy nejsou „vzhledem k jejich krátké životnosti a pomíjivé podstatě“ považovány v Komisi za nosiče s významným obsahem.

Pro šéfku Evropské komise jsou esemesky citlivé téma, do problémů se kvůli nim dostala už v roce 2019 ještě jako německá ministryně obrany. Šlo o aféru ohledně lukrativních zakázek pro externí poradce ministerstva. Komise německých poslanců sice von der Leyenovou očistila, během šetření však vyšlo najevo, že si ze svých mobilů vymazala textové zprávy, které mohly sloužit jako důkaz. Von der Leyenová tvrdila, že esemesky se vyšetřované kauzy netýkaly.