Úspěchy Ukrajiny na moři jsou neuvěřitelné. Je to lekce i pro USA, říká expert

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina nepřestává útočit na ruské válečné lodě. Naposledy, ač se zatím neví, jestli nebo jak moc bylo vážné poškození, měla dostat zásah ruská záchranná loď Kommuna.

Od začátku ruské invaze Ukrajina poškodila, nebo zničila už téměř určitě nejméně něco kolem jedné třetiny z celé ruské Černomořské flotily. Podle analytika Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) Stevena Horrella tento stav zapříčinila ukrajinská schopnost „myslet jinak“, inovovat a přizpůsobit se.

„Máme na pobřeží v zemích NATO rakety? Máme letecké základny s námořními hlídkovými letadly jako je například P-8 Poseidon? Máme nějaké vzdušné, hladinové či podvodní nepilotované prostředky?,“ zní podle něj hlavní otázky, které by si nyní mělo NATO pokládat, jestli se chce z vývoje v Černém moři poučit.

Když jsem o situaci v Černém moři mluvil loni na podzim s bývalým ukrajinským námořním kapitánem Andrijem Ryženkem, řekl mi, že ukrajinské úspěchy jsou na úrovni taktické a operační, ale zatím ne strategické (tedy se znatelným dopadem na chod celé války). Jak se na to díváte vy nyní, na jaře 2024?

Myslím si, že k této otázce je důležité říct, že v této válce jde od začátku o pevninské území, došlo i v podstatě k téměř napoleonskému útoku na hlavní město, na prezidenta Zelenského a vedení země. Je to prostě zjevně hlavně pevninská válka. Ale i když se na to podíváme staromódním způsobem přemýšlení o pozemní válce, námořní rozměr zůstává důležitý a běh války ovlivňuje.

Mohli jsme to vidět už v roce 2021, kdy Rusko v okolí Ukrajiny hromadilo své síly. Jednou z důležitých věcí bylo přesouvání výsadkových lodí z Baltské a dokonce i Kaspické flotily do Černomořské flotily. Rusko tím rozšířilo hrozbu možného útoku až k Oděse a utáhlo kleště kolem Ukrajiny od severu přes východ až na jih. Námořní síly toho byly důležitou součástí a plnily strategický cíl odříznutí Ukrajiny od černomořského pobřeží.

A teď už neplní?

Ukrajinci Rusku potopili vlajkovou loď, která sloužila jako protivzdušný deštník celé flotile, vzali Rusku Hadí ostrov a ruskou Černomořskou flotilu v podstatě vyhnali i ze Sevastopolu až do Novorosijsku. I tento přístav na východě moře navíc ohrožují díky nově vyvinutým hladinovým, a myslím, že nyní už i podvodním, plavidlům.

To všechno se jim povedlo, přestože Rusko mělo obrovskou převahu v počtu lodí, ponorek i raket připravených k odpálení. Jak se s tím Ukrajina vypořádala, je v podstatě úžasné až neuvěřitelné. Ukrajinci inovovali, adaptovali se a uspěli. Myslím si, že je to významné i pro budoucí plány Západu a NATO.

Proč myslíte, že jsou tak často cílem ukrajinských útoků výsadkové lodě?

Příčin bude víc, ale domnívám se, že největší roli hraje to, že jsou to prostě snadné cíle - sami se dokáží bránit hůř než fregaty, korvety i hlídkové čluny.

A hodnota těchto lodí v této fázi konfliktu spočívá především v čem? Je to hlavně logistika, nebo si Ukrajinci ničením těchto lodí mohou i pojišťovat, aby v budoucnu nedošlo k vylodění?

Hlavní hodnota těchto lodí pravděpodobně spočívá spíš v jejich logistických schopnostech. Jejich ofenzivní schopnosti nejsou dostatečné pro vylodění na bráněných březích, ke kterému docházelo například v druhé světové nebo korejské válce, nebo jaké mají například americké moderní lodě. Tohle není ruský operační koncept a k ničemu takovému Rusové výsadkové lodě na Ukrajině rozhodně nepoužili.

Nejvíc je využívali v Azovském moři v Berďansku před pádem Mariuopolu. Tou dobou byl nicméně Berďansk už zabraný, takže šlo spíš o vykládku než o nějaký útok na pláž. Ještě před tím, než začala válka a než byl anektován Krym, jsme mohli výsadkové lodě Černomořské flotily vidět také dovážet zásoby z Novorossijsku do Sýrie.

Podle mě jsou tyto lodě určitě vybírány jako cíle hlavně kvůli příležitosti. Nedá se říct, že by byly pro Rusko nějak významně cenné. Samozřejmě nějakou hrozbu vylodění na jakémkoliv místě až k Oděse, nebo až k hranicím, představují. To ale není moc pravděpodobný scénář. Nejlíp poslouží pro čistě zásobovací účely. To vám říkám z pozice bývalého zpravodajského důstojníka se zkušeností přímo z oddílu výsadkových lodí amerického námořnictva s několika nasazeními na moři po 11. září 2001.

Už jste nastínil téma možných ponaučení z ukrajinských úspěchů pro světová námořnictva. Vidíte něco, co by mohlo být důležité třeba i pro budoucí priority USA a Číny v rámci jejich přípravy na případný konflikt v Pacifiku?

Nemyslel jsem to tak, že by například Spojené státy chtěly v Pacifiku využívat drony podobným způsobem jako Ukrajina. Případný konflikt s Čínou, to bude hodně odlišný model. Myslím si ale, že Ukrajina nám ukázala, jak důležité je myslet jinak a mimo zažité vzorce.

Spojené státy už vyvíjí, a samozřejmě tak činí s vyhlídkou potenciálního konfliktu v Pacifiku, nepilotovaná hladinová plavidla. Ta jsou ale úplně jiná než ukrajinské drony.

Ukrajina používá menší plavidla, která jsou na dálku ovladatelná, mají kamery a mohou nést náklad výbušnin. Tyto drony jsou určené zejména k tomu, aby lovily ruské lodě. Amerikou vyvíjené drony jsou o hodně větší a vize je taková, že budou sloužit například jako platformy pro odpalovaní raket, nebo jako zásobovací plavidla, budou tvořit doprovod například velkých torpédoborců. To je všechno velmi odlišný model než ukrajinské využívání dronů.

Poučením tedy je, že díky inovacím lze i s nevelkými zdroji čelit mocnému námořnictvu. To je všechno?

Vůbec ne. Myslím si, že vůbec největší ponaučení pro USA a Západ se váže k samotnému regionu Černého moře.

Jde o to, že tam Rusko mělo víc plavidel nejen ve srovnání s Ukrajinou, ale i s NATO. Není to sice tak, že bychom Rusku Černé moře postoupili. Ještě v roce 2021 tam operovalo britské a nizozemské námořnictvo a provádělo společné cvičení s Ukrajinou. Převaha v počtu lodí, ponorek a raket na nich ale byla jasná.

Turecko sice má silné námořnictvo, ale hlavně v Egejském a Středozemním moři, Rumunsko a Bulharsko mají malá námořnictva. Větší mocnosti jako například USA, Velká Británie, Francie, Španělsko, Nizozemsko a tak dále, ty zase limituje Konvence z Montreux. Tato nerovnováha byla vždycky vnímána jako palčivý problém.

Staromódní pohled na věc naráží na to, že Rusko má víc plavidel, tím pádem je v Černém moři silnější a schopnější. Ponaučením z války na Ukrajině je, že to nezbytně není jen o plavidlech.

Může to být i tom, jestli máme na pobřeží v zemích NATO rakety, jestli máme letecké základny s námořními hlídkovými letadly jako je například P-8 Poseidon, jestli máme nějaké vzdušné, hladinové či podvodní nepilotované prostředky. To je podle mě základní ponaučení pro USA a NATO. Měli bychom myslet jinak stejně jako Ukrajinci a využít těchto prostředků k tomu, abychom Černé moře nepostupovali Rusku.

Co je momentálně pro Ukrajinu nejdůležitější, aby mohla v úspěších v Černém moři pokračovat?

Ukrajina potřebuje, aby jí Západ dodal rakety dlouhého doletu. Z velké části proto, že rozhodující oblastí je Krym.

Pokud Ukrajinci budou mít rakety delšího doletu, dokáží ho nadále ohrožovat, mohou, a už to v minulosti taky udělali, zasáhnout námořní základny, ale nejen to. Rusko už většinu Černomořské flotily ze Sevastopolu stáhlo, ale podle mě je důležité, aby si Ukrajina zachovala možnost ohrožovat veškeré ruské schopnosti na Krymu, takže například i zásobovací linie (což ostatně platí i o těch na Donbase) nebo Kerčský most. To vidím jako klíčovou věc pro to, aby Ukrajina mohla dosáhnout vítězství, skončení války na základě svých podmínek, zachovat si suverenitu a území v takové podobě, jaká byla mezinárodně a referendem uznána v roce 1991.