Čísla v Německu opravdu ukazují reálný problém s migrací, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V nedělních zemských volbách v Sasku a Durynsku uspěla krajní pravice. Strana Alternativa pro Německo (AfD) přesáhla v obou spolkových zemích hranici 30 procentních bodů, když dokázala voliče oslovit svými tématy. Bojuje proti migraci, proti podpoře Ukrajiny, zelené politice i proti bruselskému „diktátu“.

Vítězství AfD sice automaticky neznamená, že se ujme moci v zemských vládách, přesto však ukazuje, jaký trend mezi německými voliči převažuje.

Na to, jakou roli by obdobná témata mohla sehrát i v české politice a zda výsledky německých voleb ovlivní chování politických stran v tuzemsku, odpovídal v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na česko-německé vztahy Vladimír Handl. Působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Mezi hlavní témata AfD patří obavy z migrace nebo odmítavý vztah k evropské integraci, pomoci Ukrajině či zelené politice. Jak moc jsou to témata, která už můžeme, nebo výhledově budeme moci sledovat i u nás?

Pokud jde o azylovou a migrační politiku, je to v tuto chvíli skutečně plošné téma, které můžeme sledovat v celé evropské společnosti. V regionu Saska i Durynska jde o nejdůležitější téma, které je již několik let silně spojeno právě s AfD, které je v této oblasti mezi voliči ve zmiňovaných regionech připisována i kompetence.

K tak silnému tématu, jako je migrace, se nějak musí postavit každá politická strana.

I u nás je to téma ve veřejném prostoru již delší dobu a v podstatě u nás není žádná politická strana, která by se k migraci stavěla vstřícně. Většina zaujímá defenzivní pozici, některé jsou i vyloženě ofenzivní. Migraci prezentují primárně jako ohrožení, ale druhotně ji někteří voliči spojují i s těmi dalšími tématy a problémy jako jakýsi komplot Bruselu a jakési spiknutí proti Evropě a České republice.

Zásadní rozdíl však je, že čísla a statistiky v Německu ukazují reálný problém. V roce 2022 žilo v zemi 14 milionů cizinců a dál jich přibývá. Jenom za loňský rok přišlo dalších téměř 350 tisíc žadatelů o azyl. Navíc je s nimi často spojená i kriminalita, což bylo vidět třeba před několika dny v Solingenu.

V České republice takový problém s migranty nemáme, přesto v současné chvíli vidíme například silnou kampaň SPD před krajskými volbami, která se nese v podobném duchu. Můžeme tedy pozorovat nějakou paralelu mezi AfD a SPD? koneckonců v evropské politice jde o partnery z jedné frakce.

Určitě. Obě strany bychom v podstatě mohli označit za sesterské. Kultura jejich politiky a ideí je kompatibilní.

Co však bude dle mého názoru zajímavější a navíc i relevantnější, je vývoj pozice hnutí ANO. To se za poslední roky od středové strany liberálního ražení posunulo k pozici orbánismu.

Samozřejmě –⁠⁠ Andrej Babiš se Viktorem Orbánem inspiroval vždy, ale byl přece jen limitován tím, že ANO se zejména na evropské půdě prezentovalo jako liberální strana.

A mohou tedy české strany úspěch německé krajní pravice využít i v domácí politice? Že svým voličům řeknou: „Podívejte se, i v sousedním Německu se daří názorům proti Bruselu, proti zelené politice a podobně“?

Velmi pravděpodobně ano. Zejména u SPD to lze očekávat, ale pravděpodobně i u jiných stran včetně části hnutí ANO. Jejich politici budou poukazovat i na to, že oni vždy říkali, že se máme před migranty zavírat, a nyní se i politická nálada v Německu pomalu stáčí k této naší pozici, kterou jsme jako Česká republika zaujali už v roce 2015 či 2016, kdy migrační vlna do Evropy začala.

Podle mého se ale německá politika na vládní úrovni mění nikoli z ideových důvodů, ale v reakci na ta čísla, která opravdu značí reálný problém.

Kromě AfD ve volbách uspěla i krajně levicová BSW Sahry Wagenknechtové. Její českou spojenkyní je Kateřina Konečná. Něco naznačily už evropské volby, ale lze u nás očekávat návrat komunistů do vyšší politiky po vzoru právě BSW?

To je otázka samozřejmě otevřená a těžko nyní predikovat. Německá levice za sebou má jiný vývoj, byla otevřená některým moderním otázkám jako například genderu či ochrany životního prostředí. Získala tak i podporu mladších lidí, což opravdu není příběh naší KSČM, která je starou stranou –⁠⁠ věkem i ideově.

Zajímavé ale je, že BSW je pokus spojit levicový program v ekonomických otázkách s pravicově-národním programem v otázkách kulturních. Sahra Wagenknechtová svoji bývalou stranu die Linke kritizovala jako příliš liberální, a taky ji ve volbách se svým programem prakticky vygumovala.

A podle mého názoru se Kateřina Konečná snaží u nás přesně o totéž. Přidala k tradičním tématům levice silný odpor k migraci, k genderové teorii, ochraně životního prostředí a tak podobně.

S tím částečně souvisí nedávný německý průzkum, který ukázal, že 30 % prvovoličů ve volebních regionech označuje za hrozbu i Stranu zelených.

Stejně jako v České republice –⁠⁠ i ve východním Německu zelená témata nikdy nebyla nosná. V obou případech jde o společnosti, které se teprve modernizují a dohánějí regiony, které dříve byly součástí Západu, kde dnes již můžeme hovořit o postmoderní společnosti.

V jistém slova smyslu tedy můžeme mluvit o německo-české paralele, ovšem s tím rozdílem, že v Německu se Zelení stali skutečně předmětem nenávisti –⁠⁠ ideově, ale bohužel dokonce už i fyzicky.

Nemůžeme o jisté ideové nenávisti hovořit i u nás, když se podíváme, jaká uskupení s jakými tématy uspěla v nedávných evropských volbách?

U nás jsou skutečně téměř všechny politické síly nastaveny proti tzv. zelenému údělu. Ale nemyslím si, že by to u nás bylo do budoucna tak vyhrocené téma, jelikož v Česku tato nenávist nemá přímý objekt. Nositelem zelené politiky jako tématu u nás totiž v podstatě nikdo není. Strana Zelených se pohybuje v průzkumech daleko pod hranicí vstupu do vysoké politiky.

Ve východoněmecké společnosti je naopak tamní Strana Zelených a s ní spojená témata de facto symbolem zaostávání za západním Německem.

Zeptám se ještě obecně: Lze pozorovat nějaký vliv chování německých voličů na voliče české?

Podle mého spíš ne. Rozhodně můžeme pozorovat spolupráci mezi stranami, třeba mezi zmiňovanou AfD a SPD nebo CDU-CSU s KDU-ČSL. Společnosti jsou však nadále v něčem oddělené a konkrétní trendy se přes hranice tak jednoduše nepřelévají. Přece jen: Každé volby, včetně třeba voleb evropských, jsou v první řadě o národních otázkách toho či onoho státu.

Pak jsou některá témata, která štěpí společnost všude –⁠⁠ jako právě zmiňovaná ekologie. Neřekl bych ovšem, že český vztah k ní se k nám přelil z Německa.

Sasko i Durynsko jsou regiony bývalého východního Německa, které –⁠⁠ jak jste naznačil –⁠⁠ ve spoustě ohledů stále nedohnaly spolkové země bývalého Západu. Zároveň jsou to regiony v těsné blízkosti našich upozaděných regionů – lze pozorovat nějakou paralelu právě třeba mezi Saskem a Ústeckem?

V první řadě je nutné říci, že spolkové země mají mnohem větší míru autonomie než u nás kraje. Volby tak mají v Německu zřetelnější dopady.

Nicméně pokud jde o ta témata, tak určitě ano. Věčné zaostávání za jinými regiony se na chování voličů projeví.

A co je dále zajímavé: AfD mívá na hranicích s Českou republikou vůbec největší úspěchy. I to souvisí s nějakou defenzivní pozicí tamní společnosti a názory o přeshraniční kriminalitě typu „Češi kradou“. To mi přijde, že vztah spíše brzdí, než že by se voličská nálada přelévala.