Problém pro Ukrajinu? Úspěch rumunské krajní pravice může ovlivnit podporu

Rumunsko čekají v neděli parlamentní volby, které mohou spolu s prezidentskými výrazně ovlivnit zahraniční politiku balkánské země.

Zvláště to platí o podpoře Ukrajiny. Až dosud byla Bukurešť spolehlivým spojencem napadené země, pokud by ale uspěla krajní pravice, může se to změnit.

Výběru zákonodárců předcházelo první kolo voleb prezidentských, v němž senzačně zvítězil do té doby outsider - kandidát krajní pravice Călin Georgescu.

Politikovi skeptickému k Severoatlantické alianci i EU a kritizujícímu rumunskou pomoc Ukrajině pomohla velká popularita na sociální síti TikTok. Server Politico v té souvislosti napsal, že to nahrává domněnkám o zahraničním ovlivňování voleb.

Rumuni se obrátili na Evropskou komisi, aby případné vměšování vyšetřila.

Tamní ústavní soud pak ve čtvrtek nařídil přepočet hlasů, jak informovala agentura AFP. Šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem 3000 hlasů, rozhodnutí odmítla.

Radu Magdin, který má doktorát z odolnosti vůči ruským vlivovým operacím, v rozhovoru pro Seznam Zprávy okomentoval šance jednotlivých kandidátů. Analytik působil na přelomu let 2014 a 2015 jako poradce rumunského premiéra, později také jako poradce premiéra Moldavska. Je rovněž členem think tanku Atlantic Council.

„Nemyslím, že by se něco změnilo bez vážných důkazů z nynějšího vyšetřování,“ okomentoval soudem nařízený přepočet hlasů. Možnost, že by do druhého kola postoupil premiér Marcel Ciolacu, by podle něj situaci také nezměnila. „Současný premiér by podle mého názoru prohrál s Lasconiovou nebo Georgescem, protože je tu vlna antiestablishmentu,“ myslí si.

Jak tedy vidíte šance kandidátů ve druhém kole prezidentských voleb? Může zvítězit kandidát krajní pravice?

Ve druhém kole se odehraje velmi polarizovaný souboj mezi Călinem Georgescuem a Elenou Lasconiovou. Georgescuovo vedení v prvním kole ukazuje nárůst podpory nacionalistické a protistátní politiky, ale jeho kontroverzní postoje k NATO, Evropské unii a Rusku z něj činí postavu, která lidi rozděluje.

Lasconiová jako proevropská a reformní kandidátka pravděpodobně přiláká centristické a levicově orientované voliče - zejména ty, kteří jsou rozčarováni z tradičních stran, jako je PSD (Sociálně demokratická strana, pozn. red.). Zatímco Georgescu má dynamiku, Lasconiová má díky širšímu záběru na městské, mladé a proevropské voliče solidní šanci čelit nárůstu krajní pravice.

Kdyby přesto zvítězil Călin Georgescu, jak moc by se změnil rumunský postoj vůči válce na Ukrajině?

Georgescovo prezidentství by mohlo vést k výrazné změně rumunské politiky vůči válce. Vzhledem k jeho proruské rétorice a kritice NATO by Rumunsko mohlo vůči Ukrajině zaujmout neutrálnější nebo méně podpůrný postoj. To by mohlo zahrnovat snížení vojenské nebo humanitární pomoci a méně hlasitou podporu Ukrajiny na mezinárodním fóru, což by mohlo vyvolat určité napětí se spojenci v NATO a EU. Jak jsem ale už zmínil, pravděpodobnost, že se Georgescu stane prezidentem, je nízká.

Rumunsko má rovněž před parlamentními volbami. Čekáte po nich nějaké významné změny v zahraniční politice?

Pokud krajně pravicové nebo nacionalistické strany získají silnou pozici, mohly by změny v zahraniční politice prosadit. Rumunský proatlantický a proevropský postoj je však hluboce institucionalizován a úplný obrat by narazil na značný odpor jak uvnitř politického systému, tak u mezinárodních partnerů.

Vyvážený parlament má větší šanci odolat jakýmkoli drastickým změnám, i když se prezident přikloní ke krajní pravici. Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR), patřící k radikální pravici, zmírnil svůj postoj k členství v EU a NATO, takže pilíře rumunské zahraniční politiky se nezmění.

Je válka na Ukrajině pro rumunské voliče zásadní téma?

Ano, je významným faktorem, i když nepřímým. Válka podnítila debaty o národní bezpečnosti, závazcích Rumunska v NATO a ekonomických tlacích, jako jsou rostoucí ceny energií.

Georgescu využil obav a nespokojenosti spojených s těmito otázkami, zatímco Lasconiová zdůrazňovala solidaritu s Ukrajinou a západní spojenectví Rumunska. Názory voličů na tato témata silně ovlivňují základnu podpory kandidátů. Strach z války se pravděpodobně stane klíčovým tématem debat během druhého kola volební kampaně.

Co si o válce myslí rumunská veřejnost? Sdílí obavy Západu z Ruska?

Veřejné mínění v Rumunsku je smíšené. Mnozí podporují postoj NATO a EU k Ukrajině a oceňují bezpečnostní záruky a hospodářské vazby Rumunska se Západem. Roste však část voličů, zejména ve venkovských oblastech a mezi staršími lidmi, která zpochybňuje přínos rumunské vojenské podpory Ukrajině. Obavy z ekonomických potíží a únava z války způsobily, že někteří voliči jsou vnímaví k Georgescově rétorice, která bagatelizuje význam západní podpory.