Článek
Není to úplně standardní obrázek: český vojenský důstojník v uniformě si s úsměvem třese rukou s běloruským mužem v zelené uniformě a údajně debatují o spolupráci.
V kulisách válečného konfliktu na Ukrajině, v němž Minsk poskytuje Moskvě spojeneckou podporu v jejím krvavém tažení a Praha zase Kyjevu při obraně země, to dokonce odporuje současné geopolitické matematice.
Tato schůzka za účasti českého vojenského přidělence Jiřího Kareše na běloruském ministerstvu obrany se odehrála v pondělí u příležitosti udělení souhlasu s jeho působením v Minsku na českém velvyslanectví. Tak o ní na síti X (dříve Twitter) alespoň informovalo běloruské ministerstvo. A vypadá to, že si dalo záležet. Do světa vypustilo hned několik fotek, které podsouvají atmosféru přátelského jednání, i anglický popis, aby každý, kdo chce, rozuměl.
Česká vláda momentálně řeší, jak nastavit diplomatické vztahy s konfliktními zeměmi, tedy Ruskem i Běloruskem. Jedním z otazníků je, nakolik se diplomaté na takto citlivém území mohou stát objektem nepřátelské propagandy.
Mohlo by vás zajímat
Je to jedna z nejtěžších misí, kterou může český diplomat či diplomatka momentálně vykonávat. Na českého vyslance v Rusku nečekají ani snadná jednání, ani pohodlný život.
Práce propagandy
Podle Ministerstva zahraničních věcí česká diplomacie udržuje s běloruským režimem diktátora Alexandra Lukašenka jen nezbytný pracovní kontakt. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake připustil, že běloruské úřady však s takovými akcemi pracují po svém.
„Propaganda je schopná zneužít každý kontakt a manipulovat s ním. Neměli bychom se ale zcela připravovat o možnosti komunikace - ačkoli je namístě přemýšlet o jejich přidané hodnotě,“ uvedl pro Seznam Zprávy Drake.
O propagandě režimu hovoří v souvislosti se snímky také běloruská exilová opozice. „Lukašenkův režim použije tyto fotografie k vlastní propagandě a vytvoření dojmu, že má se sousedy přátelské vztahy a možnost spolupráce,“ uvedl pro Seznam Zprávy Pavel Latuška, jenž vede jednu z běloruských exilových opozičních platforem – Národní protikrizové řízení (NAU).
Latuška upozorňuje, že Lukašenkův režim je ten samý, který „dovolil Rusku odpálit na Ukrajinu víc než 800 raket“. „Lukašenkův režim je dál hrozbou pro stabilitu regionu a hodnoty Evropské unie jako celku. Tyhle fotky využije k vytváření jiné image,“ podotýká politik, jenž je členem exilového kabinetu vedeného Svjatlanou Cichanouskou.
Neznamená to souhlas, říká ministerstvo
Vojenské přidělence vysílá na české zastupitelské úřady Ministerstvo obrany – jde o standardní záležitost. Tito zástupci armády jsou v základní „výbavě“ naprosté většiny ambasád po celém světě.
„Máme v Minsku ambasádu a zatím nám přítomnost dává smysl. Což neznamená souhlas s běloruskou politikou,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf odboru komunikace ministerstva David Jareš. Ke zveřejněným snímkům a běloruským komentářům uvedl: „Je to běloruská interpretace spolupráce. Jednalo se o předání akreditačních listin novým přidělencem, což je standardní procedura.“
V anglickém popisku příspěvku na síti X na profilu Valerije Revenky, vedoucího odboru mezinárodní vojenské spolupráce běloruského ministerstva obrany, se píše, že český a běloruský představitel spolu „diskutovali o tématech bilaterální vojenské spolupráce a kontrole zbrojení.“
Minulý týden si přitom stejný běloruský představitel „stěžoval“ stejně okatě na svém profilu na nedostatek komunikace s Polskem. Polsko a Bělorusko mají jako sousední země významně napjaté vztahy – a jejich vzájemná hranice patří dlouhodobě k neuralgickým bodům evropské bezpečnosti.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar zdůrazňuje, že čeští představitelé i v nepřátelském běloruském terénu prosazují české pozice. „Dlouhodobou snahou České republiky a našich spojenců je, aby se Bělorusko přímo nezapojilo do ruské invaze na Ukrajinu svými vojáky a aby Ruské federaci při invazi asistovalo co nejméně,“ napsal Seznam Zprávám.
O Bělorusech v Česku
Bělorusové žijící v zahraničí mají nový problém. Lukašenkova diktatura už delší dobu politicky angažovaným lidem odnímá občanství, nyní konzuláty nebudou expatům vydávat nové doklady. Týká se to i Bělorusů v Česku.
Bez velvyslance
Složité česko-běloruské vztahy dále ilustruje fakt, že v zemi nepůsobí český velvyslanec. Nejvyšším diplomatickým zástupcem je v tuto chvíli Tomáš Kryl. Ten sice byl na české straně schválený jako ambasador, ale česká strana nežádala o takzvaný agreement, tedy souhlas o působení v roli velvyslance. Tím se český zástupce mimo jiné vyhne osobnímu setkání s Lukašenkem a třesením rukou s ním.
Nižší než velvyslanecké vztahy v diplomatické řeči symbolů znamenají chladnou relaci.
Obdobná diskuze se vede i o tom, jak nastavit diplomatické vztahy s Ruskem. Jak už dříve informovaly Seznam Zprávy, vláda se kloní k řešení vyslat do Moskvy nového českého velvyslance. V tuto chvíli i tam fakticky české velvyslanectví vede diplomat s hodností chargé d`affaires. Kandidátem na funkci ambasadora má být zkušený diplomat a bývalý náměstek ministerstva obrany Daniel Koštoval.
Nové ambasadory do Ruska už za války poslaly například USA, v posledních měsících se stejným krokem přišlo Německo či Velká Británie.
Výrazně proti jmenování velvyslance jsou politici TOP 09. „Nevidím důvod, proč bychom teď měli mít velvyslance v Moskvě. Nesmírně si vážím osob, o kterých se uvažuje, ale zločinnému režimu nemůžeme dávat signál, že je partnerem. Navíc u režimu, který označujeme za teroristický,“ napsal na sociální síť X předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek.
Možná překvapivě se pro udržení velvyslaneckých vztahů s putinovským režimem vyslovil bývalý ministr zahraničí za TOP 09 a autorita české zahraniční politiky Karel Schwarzenberg, který zároveň radí prezidentu Petru Pavlovi. „Tak jako krejčí nezahodí nůžky, když stříhal ošklivou látku, tesař nezahodí pilu, se kterou řezal dřevo napadené dřevomorkou, tak, prosím, nechme diplomacii její nástroje, tedy velvyslance, na místě,“ napsal v komentáři pro server Novinky.cz.
