Čínská firma vyzývá miliony Američanů k demonstracím proti Kongresu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ben Stanley objevil kouzlo TikToku, když začal tvořit svá vlastní umělecká díla. Kvůli psychickým a fyzickým zdravotním komplikacím se mu nedařilo udržet běžnou práci a právě tato aplikace a její algoritmus mu poskytly flexibilní způsob výdělku bez přetrvávajícího trápení.

Kvůli návrhu zákona o zákazu platformy v USA, který minulý týden prošel americkou Sněmovnou reprezentantů, by se ale vše mohlo změnit.

„Pokud by byl TikTok zakázán, moje podnikání by se neudrželo, nikde jinde nemám takový počet sledujících,“ cituje internetového tvůrce web Bussiness Insider. „Opět bych byl v podstatě nezaměstnaný, což by znamenalo obrovskou zátěž pro mé zdraví i pro mou ženu, která čeká našeho syna.“

Od svého rebrandingu před zhruba šesti lety se TikTok stal jednou z nejoblíbenějších sociálních sítí a podstatnou součástí života zejména mladé generace. Jen v USA ho měsíčně používá zhruba 170 milionů uživatelů a jeho prostřednictvím si vydělávají statisíce amerických tvůrců.

Nejsou to ovšem jen „tancující influenceři“, kdo dokázal ve víru aplikace uspět - TikTok představuje místo, kde mohou zákazníky získat nejrůznější firmy či drobní podnikatelé, jejichž příjmy z velké části stojí na existenci této sítě. I ti by v případě finálního schválení zákona mohli tvrdě narazit.

„Přesný ekonomický dopad odhadnout nedokážu, obecně si ale myslím, že americký Kongres ho trochu podceňuje,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu AV ČR. „Americkou ekonomiku sice nepoloží, v této oblasti ekonomiky jsou ale obrovské peníze, které živí spoustu lidí.“

Její slova podporuje i studie z dílny Oxford Economics, kterou si TikTok nechal zpracovat. Podle té jen tato platforma loni přispěla k hrubému domácímu produktu USA částkou 24,2 miliardy dolarů a majitelům malých podniků zajistila příjmy ve výši 14,7 miliardy dolarů.

I když odbornice na sociální sítě uvedla, že tiktokoví tvůrci většinou mají určitou základnu sledujících také na dalších platformách, což je pro některé alespoň částečnou záchranou, případný oficiální zákaz TikToku by se podle ní neobešel bez hněvu.

„Ten zákaz je vyargumentován tak, že vlastně spíše není,“ upozornila v rozhovoru Heřmanová. „Spoustě lidí na něm do jisté míry závisí živobytí a vláda nedává žádné zdůvodnění, proč by o něj měli přijít. To si myslím, že je velký problém.“

Řada amerických influencerů, včetně Stanleyho, tak vytáhla do boje a snaží se možný zákaz platformy ve Spojených státech odvrátit. Sama firma je ostatně před sněmovním hlasováním požádala, aby odjeli do Washingtonu demonstrovat proti tomu, co se odehrává za zdmi Kongresu.

V hlavním městě se řada z nich zúčastnila veřejných protestů a setkala se s americkými zákonodárci. Vzniklo ale i mnoho videí, kterými tvůrci dávají najevo svůj odpor, snaží se celou problematiku osvětlit svým sledujícím nebo jen se světem sdílejí, co pro ně platforma znamená.

Na rozdíl od tradičních lobbistů nebyli tvůrci vyslaní do Washingotnu za podporu TikToku placeni. Společnost jim však podle informací The New York Times uhradila dopravu, ubytování a stravu.

„Většina lidí si stále myslí, že TikTok je jen nějaká zábavná aplikace, ve skutečnosti se tam ale buduje podnikání,“ cituje americký list Paula Trana, jednoho z tvůrců, kteří do hlavního města přijeli, a majitele značky péče o pleť Love & Pebble, jejíž tržby pocházejí převážně z aplikace.

S jistotou však lze říct, že ztráta TikToku by nezasáhla jen tvůrce obsahu. Na protest proti jeho zákazu se totiž ozývají i běžní uživatelé, kteří si stěžují například na to, že různé komunity, jako jsou LGBT+ lidé nebo lidé se zdravotním postižením, přijdou o místo, kde se mohli lépe propojit s ostatními, či jen o místo, kde se cítili bezpečně.

„Většina lidí používá TikTok hlavně pro zábavu, myslím si ale, že rozhodně roste procento lidí, kteří z něj získávají informace a sledují na něm edukační obsah,“ nabízí pak další z důvodů uživatelské nevole antropoložka Heřmanová.

„S jeho zákazem by lidé přišli o nějaký zdroj informací, který jim nabízí něco, co žádná jiná platforma. V tomto smyslu je TikTok nějakým demokratizačním nástrojem, kde se diskutuje o věcech, o kterých třeba New York Times nepíší,“ dodává odbornice a jako příklad tématu, kterého se tato skutečnost týká, uvádí izraelsko-palestinský konflikt.

Sama Heřmanová prý má dojem, že americké zákonodárce děsí, jakým způsobem se o něm na TikToku může diskutovat bez jejich dozoru. Existují důkazy, že například americká společnost Meta, pod kterou spadá Facebook nebo Instagram, určitý typ tohoto obsahu cenzuruje.

„Dá se to vnímat jako rozumná obava o bezpečnost státu, také se to však podle mě dá vnímat z hlediska svobody slova; tedy jestli lidem dovolíte, aby dané informace měli, nebo ne,“ přibližuje dále antropoložka.

Právě produkty zmiňované Mety se nejspíše stanou těmi, které otevřou náruč tvůrcům z TikToku, pokud by zákaz vešel v platnost. Její zakladatel Mark Zuckerberg je ostatně jedním z velkých podporovatelů tohoto kroku, což nejspíše nepřekvapí už jen proto, že TikTok byl po velmi dlouhé době první aplikací, která dokázala přijít s něčím novým a tím v podstatě ohrozit monopol jeho firmy.

Právě tímto vývojem si již prošla třeba Indie. Její vláda v zemi TikTok zakázala v roce 2020 a o zaplnění této mezery se ihned strhl boj mezi americkými technologickými giganty a místními startupy. Zatímco domácí alternativy postupně zanikly, Meta se svými reelsy (napodobenina krátkých tiktokových videí, pozn. red.) zaznamenala úspěch.

Nutno ovšem podotknout, že příběh to pro všechny nebyl růžový.

Charli D'Amelio - nejpopulárnější influencerka na síti TikTok.

„Mnoho uživatelů a tvůrců po zákazu upadlo v zapomnění a někteří se z něj dosud nedostali,“ cituje web CNN Clydea Fernandese, výkonného ředitele ve společnosti Opraahfx, která se zabývá marketingem. „Způsob, jakým člověk získával dosah a sledující na TikToku, je stále nesrovnatelný s jakoukoli jinou platformou, která je v současné době k dispozici.“

O tom, zda je minimálně dočasný návrat uživatelů TikToku na Instagram a další americké platformy kýženým cílem celého dění, by se dalo nejspíše dlouze diskutovat. Heřmanová nicméně upozorňuje na to, že spíše jako politickou diskuzi lze vnímat celou záležitost, přičemž TikTok je její obětí.

„Jde o politickou a ideologickou diskuzi v tom smyslu, že se vlastně bavíme hlavně o zahraniční politice a vztahu k Číně,“ říká odbornice. „A v té je mnoho legitimních důvodů být ostražitý a opatrný, nicméně zrovna co se týče TikToku, debata je plná dezinformací,“ dodává s tím, že v politických patrech pozoruje ohledně sítě velké zmatení.

„Tipla bych si, že většina lidí, kteří o návrhu hlasovali, tu aplikaci nikdy nepoužila.“

Jsou to ale nakonec i sami politici, kdo se zákazem TikToku ztratí. Přestože je aplikace dnes zakázána na amerických vládních zařízeních, řada volených představitelů na ní má zřízený svůj účet a pravidelně na platformu přispívá.

Nedávno pak na síť přibyl i účet kampaně amerického prezidenta Joea Bidena, jehož prostřednictvím se před volbami snaží oslovit mladé voliče, u kterých v posledních měsících ztrácí. Úřadující hlava státu se přitom nechala slyšet, že pokud se návrh zákona dostane až na její stůl, podepíše ho.

TikTok přitom podle zjištění Pew Research Center používají dvě třetiny Američanů mladších 30 let, což Bidenovi do karet příliš nehraje. Před následky zákazu TikToku dříve, než v listopadu proběhne klání o Bílý dům, tak již hlasitě varují demokratičtí stratégové i mladí demokraté jako takoví.