Hlavní obsah

USA žádaly o zdržení invaze do Gazy. Brzdí ji i krize důvěry uvnitř Izraele

Foto: Profimedia.cz

Příprava izraelských vojáků na pozemní invazi do Pásma Gazy na neupřesněném místě.

Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Gallanta dlouhodobě rozdělují spory. Mohlo se to podepsat i na pravděpodobném odkladu invaze do Pásma Gazy?

Článek

Spojené státy poradily Izraeli, aby ještě odložil invazi do Pásma Gazy. Washington tak doufá ve více času na jednání o propuštění rukojmí a také na dovezení humanitární pomoci civilistům v léta blokované enklávě, kterou neziskové organizace považují za „největší vězení světa pod širým nebem“.

O americké žádosti informoval deník The New York Times s odvoláním na několik zdrojů z administrativy Joea Bidena. Dalším cílem je získat více času na přípravu invaze, což by mělo umožnit vyhnout se masivnímu počtu obětí z řad civilistů.

Připravovat se ale chtějí i Američané, a to na případné útoky na americké cíle ze strany proíránských militantních skupin, které tak mohou reagovat na izraelskou invazi.

Washington chce dát šanci jednáním

Spojené státy ale i nadále invazi podporují, jak dodaly zdroje NYT. Jejich žádost o oddálení invaze přišla krátce po propuštění dvou žen s americkým občanstvím, které s Hamásem vyjednal katarský emír. Washington by dal rád této cestě ještě šanci a počkal, zda se nepodaří vyjednat propuštění více rukojmí.

Další důvody jsou ale vnitropolitické. Reportéři serveru Ynetnews přišli v pondělí s výbušným materiálem o krizi důvěry mezi izraelskou vládou a armádou. Premiér Benjamin Netanjahu podle jejich zdrojů zuří a veškerou vinu za to, co se stalo, svaluje na generály a na to, jak vedou armádu. Na jejich návrhy reaguje netrpělivě a nijak nespěchá s jejich přijetím.

Hamás propustil dvě Američanky

Ženy původem z Evanstonu nedaleko Chicaga přijely do Izraele navštívit své příbuzné. Hamás je zajal v kibucu Nahal Oz asi kilometr a půl od hranice Pásma Gazy.

Mluvčí izraelské armády v minulých dnech prohlásil, že armáda je připravena a s invazí čeká jen na to, až dostane od politiků zelenou. „Od vražedného útoku Hamásu uplynulo 17 dní. Pro rodiny, jejichž blízcí jsou drženi někde v Gaze, je to velmi dlouhá doba,“ píší autoři Nahum Barnea a Ronan Bergman.

Když mluvily Seznam Zprávy s Efrat Machikawaovou, jejíž příbuzní byli uneseni do Gazy (článek si přečtěte zde), vyjádřila žena naději, že s invazí pomohou vojenské zkušenosti opozičního lídra Bennyho Gance a bývalého šéfa generálního štábu Gadiho Eisenkota.

Oba muži jsou sice k dispozici, jejich angažmá má ale jeden háček – podle dohody s Netanjahuem se sami nemohou setkávat s vysokými představiteli armády, pokud nepůjde o oficiální jednání kabinetu, nebo jim to případně neschválí sám premiér. Jejich stopa na výsledku tak bude podle autorů analýzy jen omezená.

Kromě Gazy hrozí i další eskalace na severu Izraele, kde by mohl udeřit Hizballáh, šíitské radikální hnutí napojené na Írán. Armáda a ministr obrany Joav Gallant byli už minulý týden připraveni k preemptivnímu úderu na Hizballáh, operaci měl ale zabránit Netanjahu. Jeden z ministrů vlády ho proto pod podmínkou anonymity označil za „zbabělce“.

Spory Netanjahua s ministrem obrany

O krizi důvěry mezi Netanjahuem a armádou svědčí i dvě premiérovy schůzky s generálmajorem ve výslužbě Jicchakem Barikem, který je známý ostrou kritikou schopností izraelské armády a staví se proti pozemním invazím do Gazy.

Neshody panují i mezi Netanjahuem a ministrem obrany Gallantem. Toho už Netanjahu na konci března vyhazoval z vlády poté, kdy Gallant řekl, že se justiční reforma vlády promítá v armádě, a ohrožuje tak bezpečnost státu. Po další vlně demonstrací si Netanjahu svůj krok rozmyslel a Gallant v kabinetu pokračuje.

Milníky blízkovýchodního konfliktu

Přečtěte si o historii konfliktu mezi Izraelem a Palestinci:

Minulý týden mu ale Netanjahu měl zabránit v tom, aby svůj názor na průběh války sdělil prezidentu Bidenovi, Gallant tak mluvil jen se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem. Tomu sdělil svůj názor na to, že nejdříve by se mělo zaútočit na Hizballáh.

Kromě sporů o to, kdy by měla invaze začít, existují i neshody v tom, jaký by měla mít cíl. Od ministrů Netanjahuovy vlády zaznívají požadavky na totální zničení Hamásu, mluví se o jeho zdecimování na dalších 50 let. To ale experti oslovení v minulých týdnech SZ označili za úplný nesmysl (přečtěte si zde).

Nejasný cíl i budoucnost

O veřejně oznámeném cíli pochybují podle analýzy v Ynetnews i lidé v izraelské armádě. Náčelník generálního štábu Herzi Halevi sice slíbil „rozebrání celé organizační struktury, která je pod (zakladatelem vojenského křídla) Jahjá Sinvárem“, není ale jasné, jak bude tohoto cíle dosaženo. Omezí se pozemní operace jen na město Gaza, nebo na celé Pásmo Gazy? Armáda podle analýzy říká, že je politickou chybou vlády, že nedefinovala jasné cíle operace. Nemusí být tedy jasné, zda a kdy Izrael válku nad Hamásem vyhrál.

A už vůbec se v armádě ani ve vládě neví, jaký bude další osud palestinské oblasti. Podle Bidena nemá Izrael zájem na její opětovné okupaci, ideologie Netanjahuovy vlády založená na snaze rozdělovat Palestince jí ale zároveň brání předat Gazu palestinské samosprávě, jež vládne v části Západního břehu Jordánu.

Doporučované