Článek
Když v říjnu 2022 zavraždil slovenský extremista dva lidi v bratislavském baru Tepláreň (více zde), odvolával se ve svém anglicky psaném manifestu na americkou ideologii nadřazenosti bílé rasy. „Počet barevných nájezdníků v Americe stále roste a roste, nekontrolovaně,“ napsal vrah. Střelec také uvedl, že ho inspiroval teroristický útok bělošského rasisty na začátku roku na supermarket v černošské komunitě v Buffalu ve státě New York.
Časopis Foreign Affairs konstatuje, že se Spojené státy po desetiletích nedostatečné a neúčinné snahy o potlačování rasismu staly exemplárním příkladem země, odkud se šíří extremismus a terorismus. Právě to přitom dlouhá léta v rámci války proti terorismu vyčítaly jiným státům, jako je Saúdská Arábie, Írán nebo Pákistán.
Krajně pravicové násilí je dnes stále častěji kombinací ideologie a strategie importované ze Spojených států. Konspirační teorie „velkého přemístění“, která tvrdí, že lidé jiné než bílé barvy pleti jsou cíleně přiváděni do západních zemí, aby podkopali politickou moc bílých voličů, začala ve Francii, ale tento druh myšlení je již dlouho součástí amerického bělošského supremacismu.
Nyní si razí cestu do mainstreamové rétoriky ve Spojených státech a získává stále více mezinárodní publikum, píší autoři textu ve Foreign Affairs. Američtí extremisté také podle nich převzali z marxismu strategický cíl „akceleracionismu“, což znamená urychlení kolapsu společnosti podněcováním k chaosu a krveprolití.
Konspirační teorie velkého přemístění získala v USA velký ohlas na sociálních sítích zejména po vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách, k čemuž vyjadřovali stoupenci krajní pravice hluboký odpor. Zároveň se šířením teorie prosazovali myšlenku, že ke kolapsu vládnoucích institucí a společnosti je potřeba násilí.
Neonacisté a islamisté si v mnohém rozumějí
Myšlenky islamistických fanatiků a neonacistů se často prolínají:
Teorie přemístění nebo také nahrazení tvrdí, že dochází k neustálému úbytku bělochů a úpadku jejich kultury, což má být součástí záměrné strategie židů a liberálních elit.
Teorie tvrdí, že tohoto cíle je dosaženo velkorysými imigračními zákony a nekontrolovanou nelegální migrací, udělováním volebního práva menšinovým skupinám a vymazáním nebo zásadní změnou tradičních kulturních norem. Teorii zpopularizoval francouzský nacionalista Renaud Camus v roce 2010, její kořeny ale sahají do USA.
Podpora z Ruska a Íránu
Růst populistických hnutí na celém světě byl mimo jiné reakcí na příliv uprchlíků z Blízkého východu, stejně jako na aktivismus hnutí Black Lives Matter. Pravicoví populisté pak dokázali vyhrát volby v USA v roce 2016 a v Brazílii v roce 2019, stejně tak triumfovali v britském brexitovém referendu.
Americký extremismus pak vydatně posílila vláda Donalda Trumpa, který v prezidentské kampani opakovaně karikoval etnické menšiny a stoupence jiných náboženství než křesťanství jako hrozbu pro národní bezpečnost i pro samotné Američany.
Když byl v roce 2017 v Charlottesville po shromáždění „Sjednoťte pravici“ zavražděn aktivista, bělošští supremacisté vyvolávali hesla jako „Židé nás nenahradí“ nebo „Krev a půda“. Trump později prohlásil, že na obou stranách byli „skvělí lidé“ (více zde).
Rasismus, antisemitismus, xenofobie a homofobie amerických bělošských supremacistů nachází kvůli sociálním sítím nové stoupence po celém světě, důkazem je i teroristický útok na Novém Zélandu, kde vyznavač těchto ideologií zabil ve městě Christchurch v roce 2019 51 věřících (více zde).
„Stali jsme se vývozci pravicového extremismu,“ napsal expert na terorismus Matthew Levitt. A násilí má hluboké důsledky pro Spojené státy, které jsou nyní ve světě vnímány jako slabé, rozdělené a zranitelné. Všimli si toho už američtí protivníci v Rusku a Íránu, kteří začali podobné extrémně pravicové skupiny podporovat.
Pravicový extremismus šířící se z Ameriky se už snaží zastavit i dlouholetí partneři USA. Kanadská vláda například označila jednu ze skupin zapojených do útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021 – Proud Boys – za teroristickou. Několik amerických krajně pravicových skupin zařadila na své teroristické seznamy i Velká Británie.
Autoři textu ve Foreign Affairs soudí, že řešení problému leží hlavně ve Spojených státech a jejich politicích. Ze 73 organizací, které figurují na teroristickém seznamu ministerstva zahraničí, není ale ani jedna relevantní neonacistická nebo bělošská supremacistická. Článek sice připouští, že by takový krok byl zpolitizovaný a vyvolal kritiku, připomíná ale, že už v roce 1870 vláda zasáhla speciálně proti terorismu páchanému Kukluxklanem a dalšími násilnými skupinami na jihu USA.
