USA v obviňování Číny brzdí. Její balony ovšem trápí i Japonsko a Tchaj-wan

Zbytky havarovaného čínského balonu u svého území oznámil i Tchaj-wan. Jeho armáda uvedla, že ve čtvrtek v 11:00 místního času spatřila neidentifikovaný objekt, který se vznášel nad Tung-jinem , tedy Tchaj-wanem kontrolovaným ostrovem u pobřeží Čínské lidové republiky. Prvotní vyšetřování naznačilo, že jeho nalezené zbytky byly součástí meteorologického přístroje, dodala armáda.

V pátek tchajwanský ministr obrany Chiu Kuo-cheng uvedl, že jeho resort bude havarovaný balon dále vyšetřovat, ale nebude „dělat ukvapené závěry“.

Podle místních médií je to poprvé, co byly na tchajwanských pobřežních ostrovech objeveny zbytky takového balonu, uvedl vysoký představitel obrany Čchen Jü-lin.

Balon spatřený u Tung-jinu měl v průměru asi metr a nesl jméno čínské společnosti, která dle informací na jejím webu dodává meteorologické a rádiové přístroje.

Společnost Taiyuan Radio No 1 Factory Co. Ltd. sídlí v Tchaj-jüanu, jedné z hlavních čínských průmyslových oblastí a hlavním městě provincie Šan-si. Znaky označující meteorologický přístroj byly navíc napsány zjednodušenou formou - pevninská Čína používá zjednodušené čínské znaky od 50. let 20. století, ale Tchaj-wan nadále používá znaky tradiční.

Tchajwanské ministerstvo obrany prý čínské meteorologické balony pozorovalo již dříve. Rovněž uvedlo, že by neváhalo sestřelit každý balon, který by považovalo za hrozbu. Jen o několik dní dřív deník Financial Times uvedl, že v posledních dnech vzdušný prostor Tchaj-wanu zaplnily desítky čínských vojenských balonů.

Čínské balony potrápily i Japonsko. Zjištění, že jeho vzdušným prostorem proletělo hned několik pravděpodobně sledovacích balonů bez posádky, vyvolalo obavy, že má zabezpečení vzdušného prostoru nad Japonskem značné mezery.

Japonská vláda se tak snaží připravit na další potenciální narušení prostoru. K tomu je však potřeba poupravit i zákony a zmírnit podmínky, za kterých lze využít zbraní k jejich sestřelení. To by ale dle vlády přineslo další možné problémy.

„Tvrdé reakce na takové incidenty, včetně možnosti sestřelení objektů, by mohla mít za následek odrazení od jakýchkoli pokusů o přelet podivných objektů nad naší zemí,“ uvedl dle Asia News Network jeden z úředníků ministerstva obrany.

Bývalý ministr obrany Itsunori Onodera ve středu vyzval vládu, aby se touto záležitostí rychle zabývala. „Není to do očí bijící díra v obraně našeho národa?“ namítl Onodera.

Když americká armáda 4. února sestřelila čínský balon, ministr obrany Jasukazu Hamada uvedl, že japonské složky mohou dle práva obdobné balony řešit sestřelením - kdyby byl objekt považován za letadlo.

Použití zbraní v reakci na narušení japonského vzdušného prostoru je však povoleno pouze pro „legitimní sebeobranu“ a při nouzové evakuaci.

Narušení japonského vzdušného prostoru čínskými bezpilotními letouny je poměrně častý problém - Číňané je vysílají pravidelně i do blízkosti ostrovů Senkaku v prefektuře Okinawa. Přesto je otázka zneškodňování balonů v Japonsku problém.

„S dronem lze manévrovat, takže je zřejmé, že jakékoli narušení územního vzdušného prostoru je úmyslné,“ řekl Kunio Orita, speciální profesor na univerzitě Reitaku a generálporučík sil protivzdušné sebeobrany ve výslužbě. „Je však obtížné určit záměry, které se za těmito balony skrývají. Bude zapotřebí podrobných diskuzí, abychom určili, v jakých situacích by měly být sestřeleny.“

Sestřelení takového objektu navíc není snadné ani technicky. Balon sestřelený americkou armádou 4. února letěl ve výšce asi 60 000 stop (asi 18 000 metrů). To je výše než typický provozní strop stíhacích letounů, který činí asi 50 000 stop (asi 15 000 metrů).

„Ve výšce 60 000 stop je vzduch poměrně řídký, což ovlivňuje ovladatelnost letadla,“ řekl pilot stíhačky ASDF listu The Yomiuri Shimbun. „V této výšce musí mít piloti vynikající schopnosti.“

Americká armáda v neděli sestřelila jiný vzdušný objekt nad jezerem na středozápadě Spojených států. První vystřelená raketa však minula cíl. Pro piloty je nezbytný speciální výcvik, aby mohli sestřelovat pomalu se pohybující objekty, jako jsou balony, a zároveň létat se stíhačkami ve vysoké rychlosti.

Během listopadového summitu se vlády obou zemí dohodly, že posílí na všech úrovních, aby pomohly zlepšit dvoustranné vztahy. Otázka balonů by se však mohla stát novým zdrojem tření v japonsko-čínských vztazích.

Japonsko nyní na analýze objektu spolupracuje se Spojenými státy. Ty mimo čínského balonu sestřelily i další létající objekty, které teprve zkoumá. Momentálně se však zdá, že čínský balon do vnitrozemí USA doletěl omylem – pravděpodobně se vlivem studené fronty odchýlil z kurzu a místo ke Guamu zamířil přes Aljašku do Jižní Karolíny.

U dalších třech sestřelených objektů navíc neexistují důkazy, že by jakkoli náležely k Číně.

Bílý dům přiznal, že nebyly nalezeny žádné trosky, které by umožnily jejich identifikaci. Naznačil, že byly pravděpodobně spojeny se soukromými společnostmi nebo organizacemi, které prováděly spíše výzkum než špionáž.

Jeden z menších objektů mohl navíc patřit zájmové skupině. Severoillinoiská balónová brigáda Bottlecap uvedla, že jeden z jejích balónů zmizel nad Kanadou zhruba ve stejné době, kdy byl sestřelen raketami Sidewinder, které stojí 400 000 dolarů za kus. Balon poháněný sluneční energií vysílal rádiové signály GPS.

„Chci, aby bylo jasno, nemáme žádné důkazy o tom, že by došlo k náhlému zvýšení počtu objektů na obloze,“ řekl Joe Biden. „Jen jich nyní vidíme více, částečně kvůli krokům, které jsme podnikli ke zvýšení počtu našich radarů.“

Incident čínsko-americkým vztahům rozhodně nepomohl. Prezident Biden však oznámil jednání s prezidentem Si s cílem čínskému balonu „přijít na kloub“. Biden prohlásil, že se neomlouvá za jeho sestřelení, ale trvá na tom, že nestojí ani o studenou válku s Čínou. Obě země na sebe uvalily vzájemné sankce vůči dodavatelům obranných zařízení.

Čína uvalila sankce na americké společnosti Lockheed Martin a Raytheon kvůli prodeji zbraní na Tchaj-wan a zakázala jim dovoz, vývoz a investice v Číně. O několik dní dříve USA zavedly omezení vůči pěti čínským obranným společnostem a jednomu výzkumnému ústavu.

„Usilujeme o konkurenci, nikoli o konflikt s Čínou,“ řekl Biden ve svém prvním vyjádření k sérii sestřelených plavidel. „Nechceme novou studenou válku,“ dodal. Datum jednání s čínským prezidentem dosud nestanovil.