Článek
Spojené státy schválily v pátek v den výročí ruské agrese na Ukrajinu nový balík protiruských sankcí. Oznámil to na svých oficiálních stránkách Bílý dům.
Sankce amerického ministerstva obchodu a financí cílí proti ruskému obrannému, technologickému a bankovnímu sektoru, ale i proti třetím zemím, které Rusku pomáhají obcházet západní sankce a vést válku. Dotknou se přibližně 250 osob a společností.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena nový sankční balík ukazuje ochotu USA dále podporovat Ukrajinu. „Budeme stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to jen bude potřebné a dovedeme Rusko k odpovědnosti,“ uvedl Bílý dům v oficiálním prohlášení.
Hlavním cílem sankcí je dlouhodobě oslabit ruskou ekonomiku a minimalizovat jejich vliv na Spojené státy a jejich spojence. Sankce mají primárně ochromit ruský obranný průmysl. A zabránit třetím stranám, aby ruský obranný sektor držely životaschopný.
Cílí také na ochromení ruského bankovního systému. Spojené státy plánují zmrazit zahraniční aktiva čtyř velkých ruských bank, jako je například VTB Bank. Dále také omezí schopnost Ruska obchodovat v cizích měnách.
Prezident Biden potvrdil, že ruské banky nebudou zcela odtrženy od platebního systému SWIFT. Pro vyloučení Ruska z tohoto systému už dlouhou dobu některé státy volají.
Přijato bylo také zvýšení cel na určitý ruský export do USA. Navýšení bude téměř 200procentní. Vyšší cla se dotknou dovozu kovů, minerálů a chemických produktů do USA v hodnotě 2,8 miliardy dolarů ročně. Vyšší cla začnou platit od 10. března.
Americké ministerstvo obchodu v rámci tohoto tažení přidalo 86 společností na seznam subjektů, které mají zakázáno nakupovat některé americké výrobky. Důvodem je podezření, že podpořily ruské vojenské úsilí.
Ministerstvo uvedlo, že 79 zasažených organizací sídlí v Rusku, zbylé v Číně, Francii, Kanadě, Lucembursku a Nizozemsku.
Rozšíří se také sankční seznam osob. Americké ministerstvo zahraničí nově pod sankce zahrne devět členů ruské vlády a gubernátory skoro 50 ruských regionů a zavede vízová omezení pro více než 1000 členů ruské armády.
Sankce cílí i na třetí země
Sankce se snaží omezit také třetí země, které pomáhají Rusku obcházet sankce a vést válku.
Takovou zemí je například Írán. Ten už několik měsíců Rusku dodává vojenskou pomoc. Íránské drony Šáhid-136 se staly jedním ze symbolů ruské agrese v podzimních měsících. Rusové je hojně využívali proti vojenským i civilním cílům.
Podle západních zpravodajských služeb Čína uvažuje, že Rusku dodá vojenské systémy schopné zabíjet. Spojené státy a jejich západní spojenci se domnívají, že Čína už Rusku dodává systémy, které mají jak civilní, tak vojenské využití. Jde například o drony nebo polovodiče.
Čína tato obvinění popírá.
Rok války, rok sankcí
Podle informací, které na svých oficiálních stránkách zveřejnil Bílý dům, Spojené státy za poslední rok proti Rusku uvalily celkem dva tisíce sankcí a zavedly přes 300 dovozních omezení.
Prezident Biden během tiskové konference uvedl, že není vyloučeno, že se sankce v budoucnu ještě zpřísní.
Fungují sankce?
S účinností evropských sankcí bojují členské země od samého počátku. V některých státech porušení embarga nebylo do nedávné doby ani trestným činem. Pašování ropných produktů se týká balíčku evropských sankcí číslo šest, který zakazuje obchod s ropnými produkty po moři i potrubím, což je přesně případ, který popsaly Seznam Zprávy.
Na obchod pouze prostřednictvím ropovodu Družba se vztahuje výjimka. Platit v rublech ale není možné. Pašeráci se od samého počátku snaží sankce obejít právě tím, že k ruským komoditám, jako je třeba nafta, dávají falešnou dokumentaci a peníze posílají přes třetí země.
Na konci roku mezinárodní policejní instituce jako Europol, Frontex a Eurojust uspořádaly společnou akci Oscar, která se snaží zabránit obchodům právě podobných pašeráků, o kterých informovaly Seznam Zprávy.
Spojené státy schválily také nový balíček vojenské a civilní pomoci Ukrajině.
V rámci vojenské pomoci by Ukrajina měla získat drony, munici pro raketové systémy HIMARS, munici pro dělostřelectvo a komunikační vybavení. Výše vojenské pomoci by měla dosáhnout dvou miliard dolarů.
Další pomoc bude směřována do energetického sektoru. USA chtějí umožnit Ukrajině, aby mohla lépe chránit svou energetickou infrastrukturu.
Celková pomoc by se měla vyšplhat na 550 milionů dolarů. Součástí této částky je i finanční pomoc nejchudší evropské zemi – Moldavsku, které je zcela závislé na ruském plynu. Americká pomoc má za úkol moldavskou energetiku učinit méně závislou na Rusku.
10. unijní sankce
Státy Evropské unie se v pátek večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí. O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU. Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.
Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února a unijní země si daly za cíl schválit ji během dneška. Velvyslanci členských zemí však v posledních třech dnech marně hledali shodu na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem.
Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.
Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků. Unijní země by ji měly formálně schválit v sobotu dopoledne.
