USA s podezřením sledují čínský kosmický program a bojí se o Měsíc

Čína se před 19 lety stala po Rusku a Spojených státech třetí zemí, která sama dokázala na oběžnou dráhu vyslat astronauta. Její kosmický program se od té doby neustále rozšiřuje a jen v letošním roce dokončila svou vlastní vesmírnou stanici, na níž již vyslala i první posádku.

Mimo jiné představují čínské snahy ve vesmíru také jeden ze sporných bodů v čínsko-amerických vztazích. Velitel vesmírného velitelství USA James Dickinson v pátek podle agentury AP uvedl, že Spojené státy pozorně sledují čínské aktivity, které mohou ohrozit americké objekty ve vesmíru.

Na nízké oběžné dráze Země se podle něj totiž rychle hromadí i kvůli čínskému přičinění vesmírné smetí, tedy tisíce nejrůznějších objektů, jako například nefunkční družice, horní stupně raket i miniaturní úlomky. „Americké vesmírné velitelství nyní na blízké oběžné dráze Země sleduje takových objektů všech velikostí více než 48 tisíc, přičemž ještě před třemi lety jich bylo 25 tisíc,“ uvedl Dickinson. Smetí pak ohrožuje satelity všech zemí i Mezinárodní vesmírnou stanici.

Čínský kosmický program si vysloužil vzácnou mezinárodní kritiku již v roce 2007 poté, co provedl neohlášený test, při němž pomocí rakety vyhodil do vzduchu nefunkční čínskou družici a vytvořil trosky, které nadále představují nebezpečí, připomněla agentura AP.

„Peking se domnívá, že vesmír je velmi důležitou součástí nejen jejich ekonomického nebo globálního ekonomického prostředí, ale také vojenského prostředí, takže jeho aktivity i nadále velmi pozorně sledujeme, protože nadále zvyšuje své schopnosti,“ řekl Dickinson.

Striktně utajovaný kosmický program Číny totiž řídí armáda. Právě kvůli napojení na armádu Spojené státy vyřadily Peking z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Izolován je také z většiny forem spolupráce s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).

Ačkoliv je Peking na rozvoj kosmického programu sám, v poslední době ho rozšiřuje nezvratnou rychlostí. „Rapidní rozvoj čínských vojenských schopností představuje rostoucí riziko pro americkou nadvládu ve vesmíru,“ řekla pro agenturu Reuters šéfka štábu vesmírných sil Spojených států Nina Armagno. Připomněla také podíl Číny a Ruska na „bezohledných“ raketových testech, které vytvořily nebezpečné množství vesmírného odpadu.

Peking své snahy v posledních deseti letech směřuje hlavně k výzkumu Měsíce, na jehož povrchu lidé nestáli už půl století. Před devíti lety tam přistála čínská nepilotovaná vědecká sonda. O přistání lidí na Měsíci se ale snaží i další státy včele s NASA.

Šéf NASA Bill Nelson tak v červenci Peking obvinil ze snahy ovládnout Měsíc. „Musíme se obávat toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: ‚Teď je náš a vy se držte dál,‘“ svěřil Nelson německému bulvárnímu listu Bild.

Zdůraznil rovněž vojenský charakter čínského kosmického programu a vytkl zemi, že ukradla nápady i technologie jiným. Peking slova označil za nezodpovědnou pomluvu a podotkl, že vždy vyzýval k budování společenství národů ve vesmíru.

Vzhledem k vysokému napětí mezi USA a Čínou, které se týká hlavně otázky Tchaj-wanu, Jihočínského moře nebo sporů ohledně obchodu a technologií, se vesmír stává stále více potenciálním ohniskem napětí, podotkla AP.

„Čína pokračuje v budování kapacit, které, opravdu upřímně řečeno, ohrožují většinu našich prostředků v kosmické oblasti,“ podotkl Dickinson. Ruská invaze na Ukrajinu pak podle něj ukázala, že vesmír je spornou oblastí, kterou je třeba chránit. „Je to role, kterou my v americkém vesmírném velitelství bereme velmi vážně,“ uvedl.

Pentagon minulý týden navíc podle AP zveřejnil výroční zprávu o bezpečnosti Číny, která varuje před vývojem 1500 jaderných hlavic, které by měl mít Peking k dispozici do roku 2035. Nicméně neposkytl žádné jasné informace o tom, s jakým záměrem je vyrábí a jak je plánuje použít.

„Jednotný postoj našich spojenců a partnerů je rozhodující v boji proti nátlaku a rozvratu, který ohrožuje mezinárodní řád založený na pravidlech v Indopacifiku i mimo něj,“ řekl Dickinson.