Článek
Moskva je podle Lavrova připravena k dalším jednáním, včetně možné diskuze obou prezidentů. Šéf ruské diplomacie se v pátek vyjádřil také k postoji Česka.
„Co se týká nové české vlády, ano slyšíme, co říkají, slyšíme jejich vyjádření,“ poznamenal Lavrov. Rusko podle něj ale teprve uvidí, kam přesně budou mířit české návrhy. Čeho přesně se jeho vyjádření týkalo, nebylo bezprostředně zřejmé.
Český premiér Petr Fiala ale ve čtvrtek prohlásil, že ministerstva obrany, zahraničních věcí a další experti jednají o možné pomoci Ukrajině. Šéfka resortu obrany Jana Černochová uvažuje o dodávce zbraní a munice Kyjevu.
„O pomoci jednala ministryně obrany s náčelníkem generálního štábu i s ministrem zahraničních věcí a výsledkem je, že příští týden ve středu bude vládě předložen návrh na konkrétní pomoc Ukrajině. Půjde o dělostřelecké granáty,“ napsala tento týden televizi Seznam mluvčí resortu Jana Zechmeisterová.
Česko podpoří Ukrajinu dodávkou dělostřelecké munice. Informaci @televizeseznam potvrdila mluvčí @ObranaTweetuje. Návrh ministerstev obrany a zahraničí a generálního štábu ještě projedná příští týden vláda. Více v dnešních Večerních zprávách.
— Jan Richter (@janofmoravia) January 20, 2022
Západ v pátek Lavrov vyzval k ukončení „nepřátelské hysterie vůči Rusku“. Moskva podle něj nikoho neohrožuje a nechystá se přepadnout žádný stát. To podle něj tvrdí „rusofobní menšina“, která ale udává tón.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken, který páteční rozhovor s Lavrovem označil za „otevřený a věcný“, takové tvrzení odmítl. Postoj Západu je podle něj určen fakty a historií. U hranic s Ukrajinou, jejíž Krym Rusko anektovalo v roce 2014, je nyní kolem 100 000 ruských vojáků.
Blinken proto Moskvu vyzval k tomu, aby dokázala, že invazi na Ukrajinu doopravdy neplánuje. „Pokud chce Rusko přesvědčit svět o tom, že směrem k Ukrajině nemá žádné agresivní záměry, mělo by začít tím, že deeskaluje napětí, že stáhne své vojáky z ukrajinských hranic,“ uvedl podle agentury AFP Blinken.
Americký ministr zahraničí také zopakoval, že pokud Rusko zaútočí, bude reakce Západu rychlá, tvrdá a jednotná. Washington podle něj nadále pevně stojí za Ukrajinou a podporuje její suverenitu a teritoriální celistvost. „Záleží na Rusku, jakou si vybere cestu,“ poznamenal Blinken.
Moskva naopak tvrdí, že je to NATO, kdo ohrožuje Rusko. Lavrov uvedl, že jeho zemi znepokojují především dodávky zbraní na Ukrajinu a pomoc ze strany vojenských expertů Západu. Věří, že po pátečním asi hodinu a půl dlouhém jednání se situace zklidní. Podobně se vyjádřil i Blinken, podle kterého nyní obě strany lépe rozumí svým postojům.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu ve velmi blízké době a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, to ale popírá a požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.
Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci také uvedl, že prezident Vladimir Putin je kdykoliv připraven k dialogu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Případnému summitu obou politiků by ale podle něj musely předcházet delší přípravy. Další setkání na ministerské úrovni by se podle agentury RIA mohlo uskutečnit v únoru.
