Článek
V sobotu proběhlo v hlavním městě Ománu třetí kolo jednání mezi Spojenými státy a Íránem ohledně íránského nukleárního programu. Za americkou stranu jednal v Maskatu zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff. Islámský stát zastupoval ministr zahraničí Abbás Arakčí. Jednání, jejichž cílem je zabránit Íránu v zisku jaderných zbraní, budou pokračovat příští víkend.
Zástupci obou zemí se kvůli tématu setkali už potřetí. Trumpova administrativa si od rozhovorů slibuje novou jadernou dohodu. Přitom v minulosti už podobnou smlouvu obě strany podepsaly. Trump od ní ale v roce 2018 během svého prvního mandátu odstoupil, protože ji považoval za příliš mírnou.
Od odstoupení Spojených států od dohody Írán dramaticky urychlil obohacování uranu, které je k zisku atomové bomby klíčové. Podle mnohých expertů by teď arabský stát mohl vyvinout jadernou zbraň v rámci několika týdnů. Znamenalo by to hlubokou destabilizaci na Blízkém východě, i přestože Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Washington chce tomuto scénáři zabránit i za cenu zrušení protiíránských sankcí. Pokud ale rozhovory nepovedou k nové dohodě, Trump je podle vlastních slov ochoten použít i vojenskou sílu. Tou Teheránu v posledních dnech vyhrožoval i jeho největší nepřítel v regionu Izrael.
Jednání byla produktivní. Dohoda je však daleko
Podle agentury Reuters popsal vysoce postavený úředník americké administrativy jednání za produktivní a pozitivní.
Na druhé straně ale panoval po rozhovorech patrně menší optimismus. „Jednání jsou vážná a technická, rozdíly stále přetrvávají. Náš optimismus ohledně úspěchu rozhovorů však zůstává velmi opatrný,“ uvedl pro státní íránská média ministr zahraničí Arakčí.
K rozhovorům se v uplynulém týdnu vyjádřil i sám americký prezident pro magazín Time. „Myslím, že se s Íránem dohodneme. Určitě bych preferoval dohodu před shazováním bomb,“ uvedl v rozhovoru Trump. Šéf Bílého domu vyjádřil ochotu setkat se v rámci jednání i s íránským vůdcem Chameneím.
Hlavním požadavkem Spojených států v jednáních je, aby islámská republika zcela zastavila obohacování uranu a přestala surovinu dovážet. Teherán uvedl, že tyto kroky považuje za „červené linie, které nemohou být při jednání ohroženy“.
