Článek
Spojené státy a jejich koaliční partneři oficiálně ukončili v Iráku vojenskou misi, která se zaměřovala na boj proti teroristické skupině Islámský stát.
„Tento milník odráží úspěch dvanáctileté kampaně, která porazila ISIS jako organizovanou vojenskou hrozbu v Iráku a v celém regionu,“ stojí v prohlášení mluvčího amerického ministerstva obrany Seana Parnella.
„Přišli jsme bojovat proti chalífátu. Žádný chalífát už není. Jdeme domů,“ uvedl Trump ohledně odchodu vojáků z Iráku na své síti Truth Social. Spořádaný odchod amerických vojáků ze základny v Irbílu je podle něj v protikladu s odchodem amerických vojáků z Afghánistánu v roce 2021, který začala připravovat první Trumpova administrativa a provedla ho vláda Joea Bidena. Při odchodu z Afghánistánu zemřely desítky afghánských civilistů a 13 amerických vojáků, napsala ČTK.
Přestože má odchod amerických sil v Iráku širokou podporu, část obyvatel ho podle agentury Reuters považuje za předčasný.
„Domníváme se, že Irák v tuto chvíli stále není plně připraven převzít odpovědnost za bezpečnost,“ řekl novinářům Abdal Rahmán Zubájí, sunnitský kmenový vůdce z Fallúdže. Město bylo v minulosti baštou odporu proti přítomnosti Američanů.
V Teheránu radost, u Kurdů nejistota
Irácká vláda označuje odchod Američanů za den samostatnosti. „Začala nová éra, která se vyznačuje suverenitou Iráku, pevností jeho institucí a vyváženými partnerstvími s jeho přáteli,“ prohlásil premiér Alí Zajdí během slavnostního ceremoniálu.
Ze sousedního Íránu pak dokonce zní prohlášení o historickém vítězství. Iráčtí Kurdové se ale obávají vzniku bezpečnostního vakua, informovala stanice Al-Džazíra.
„Nemáme vlastní protivzdušnou obranu. Jaké máme záruky, že po stažení Spojených států nebudou drony volně létat do Kurdistánu a zpět? V minulosti jsme již byli svědky toho, že drony pronikaly do Kurdistánu a bez omezení tam podnikaly útoky,“ řekl Reuters už minulý týden Mahdí Kali, který žije v kurdském Arbílu.
Kurdský velitel Sirván Barzání pro Reuters shrnul, že irácké síly a pešmergové během války proti Islámskému státu získali zkušenosti a zlepšili své fungování, k čemuž přispěla logistická, morální a technologická podpora koalice.
„Přesto pro nás zůstává slabým místem skutečnost, že nemáme stejné technologické a zpravodajské kapacity jako koaliční síly, zejména Spojené státy,“ upozornil.
Islámský stát znovu aktivní
Ukončení americké vojenské přítomnosti může podle iráckých bezpečnostních expertů poskytnout volné pole působnosti Teheránu a zároveň umožnit návrat dalších odpůrců USA, včetně Islámského státu.
„Již více než dva týdny pozorujeme pohyb spících buněk Daeš (arabské označení pro Islámský stát, pozn. red.). Stalo se tak poté, co média informovala o plánovaném stažení mezinárodní koalice z Iráku do konce září. Podle mého názoru to posílilo morálku bojovníků. Máme k dispozici řadu zpravodajských informací, ať už od ministerstva pešmergů, nebo od iráckých zpravodajských služeb, které potvrzují pohyb těchto buněk,“ popsal kurdský velitel aktivity teroristické organizace v regionu.
Podle Parnella USA očekávají, že irácké bezpečnostní síly, včetně kurdských jednotek pešmergů, budou i nadále „usilovat o zajištění bezpečnosti“ v Iráku a potlačí zbylé složky IS.
Američané v Iráku
Spojené státy v roce 2003 podnikly invazi do Iráku, při níž svrhly režim prezidenta Saddáma Husajna. Během následné dlouholeté okupace Američané společně se spojenci čelili ozbrojenému povstání sunnitských i šíitských milic.
Na konci roku 2011 se USA z Iráku stáhly, nicméně jednotky se do země vrátily o tři roky později v reakci na vzestup Islámského státu, který dobyl v Iráku a v sousední Sýrii rozsáhlá území, na nichž vyhlásil chalífát.
Do boje proti Islámskému státu se zapojily i proíránské šíitské milice, z nichž některé tento rok útočily na americké základny a další objekty USA, včetně diplomatických misí.
Text jsme upravili v celém rozsahu.
