Článek
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo muže, který byl podle vyšetřovatelů součástí zmařeného íránského pokusu zavraždit před úterními prezidentskými volbami republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP s odkazem na v pátek zveřejněné soudní dokumenty. USA už v létě za podobných okolností vznesly obvinění proti jinému podezřelému.
V nové kauze u federálního soudu na Manhattanu vláda uvádí, že nejmenovaný činitel Íránských revolučních gard dal v září pokyn svému kontaktu ve Spojených státech, aby vytvořil plán sledování Trumpa a atentátu na pozdějšího vítěze voleb. Obviněný, kterého USA identifikují jako Farhada Shakeriho, údajně dostal za úkol vypracovat plán před podzimními volbami.
Podle obvinění zároveň íránský činitel svému spolupracovníkovi sdělil, že když plán do voleb nebude hotový, Teherán věc odloží, protože věří v porážku Trumpa, po níž by byl atentát jednodušší, uvádí AP. Shakeri podle nově zveřejněných materiálů tuto komunikaci tlumočil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI).
Obviněný muž v minulosti v USA strávil čas za mřížemi za loupež a podle amerických úřadů má síť kontaktů mezi lidmi, kteří se pro Teherán snaží připravovat atentáty, píše AP. Aktuálně ve vazbě není a zdržuje se v Íránu. Američané ovšem v pátek zadrželi jiné dva muže podezřelé z účasti na jiných spiknutích, mimo jiné s cílem zabít prominentního íránsko-amerického novináře.
Írán podle federálních úřadů dlouhodobě usiluje o odvetu proti Trumpovi a dalším činitelům za operaci, která na začátku roku 2020 zabila vrchního velitele Íránských revolučních gard Kásema Solejmáního. Z podílu na snaze zavraždit amerického politika nebo vládní představitele už v srpnu USA obvinily 46letého muže pákistánského původu, který byl posle úřadů napojený na Írán. Televize CNN tehdy informovala, že vyšetřovatelé za možný cíl spiknutí považovali i zabití Trumpa.
Exprezident, který ve volbách získal druhý mandát, kromě toho v kampani čelil dvěma pokusům o atentát v podání amerických občanů, s nimiž podle všeho Teherán neměl nic společného.
Trump je od svého prvního mandátu zastáncem tvrdé linie ve vztahu k Íránu. Kromě atentátu na Solejmáního dohlížel také na odchod USA od dohody z roku 2015 o omezení íránského jaderného programu výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí. V září při jednom z předvolebních projevů Trump uvedl, že by jako prezident pohrozil Íránu zkázou, aby tamní režim odradil od útoků na americké politiky.
