Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené státy obnovily rozhovory se Saúdskou Arábií o možné spolupráci v oblasti jaderné energetiky. V případě, že by se podařilo dohodu uzavřít, Rijád by získal přístup k americkým technologiím. A teoreticky by mohl i sám obohacovat uran, píše The New York Times. Podle ministra energetiky Chrise Wrighta lze letos očekávat významný vývoj.
„Zatím jsme se nedohodli na podrobnostech dohody, ale vypadá to, že existuje cesta, jak toho dosáhnout. Jde o kontrolu nad citlivými technologiemi,“ řekl Wright po nedělním setkání se saúdským ministrem energetiky princem Abdulazízem bin Salmánem.
Saúdská Arábie již léta naléhá na Spojené státy, aby jí pomohly s rozvojem jaderného energetického programu. Roky totiž hledá cesty, jak snížit svou závislost na ropě a diverzifikovat ekonomiku. Rozhovory ohledně jaderného partnerství ale dlouho vázly. Hlavně proto, že Rijád odmítl závazky, jež by zakazovaly vývoj jaderných zbraní nebo sdílení technologií s jinými státy.
Ale nyní se země podle Wrighta posouvají k dohodě. Tou by měla být takzvaná dohoda 123, která je podle stejnojmenného článku amerického zákona o atomové energii nezbytná pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Dokument stanovuje devět přísných podmínek, které mají zabránit zneužití jaderného materiálu pro vojenské účely, zmínila agentura Reuters.
Rijád kromě USA zvažoval i jiné možnosti. V úvahu přicházela spolupráce s Čínou nebo Ruskem – tedy zeměmi, které bývají ochotné poskytovat technologie s menšími podmínkami. „Je velmi důležité, aby se partnerem staly Spojené státy. Skutečnost, že se o tom mohlo pochybovat, ukazuje na ne úplně produktivní vztahy mezi zeměmi v posledních několika letech,“ řekl v neděli Wright.
Princ Muhammad bin Salmán se pokoušel prosazovat dohodu, která by umožnila domácí obohacování uranu, jehož má království podle jeho přesvědčení rozsáhlé zásoby. Podle zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se ale našla zatím pouze „značně neekonomická“ ložiska.
Zastánci dohody varují, že pokud by dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií nevyšla, Rijád si najde jiného dodavatele. A ten pravděpodobně nebude klást tak přísné podmínky.
Washington nicméně trvá na tom, že každý stát, který chce s USA spolupracovat na jaderném programu, musí přijmout přísná pravidla, jako je zákaz obohacování uranu nebo přepracování paliva na vlastním území. O finální podobě dohody nakonec rozhodne Kongres, který má pravomoc ji zablokovat. V minulosti se proti podobným dohodám vyjadřovali i někteří současní členové vlády, včetně ministra zahraničí Marca Rubia.
Debata o jaderné dohodě nabrala na síle během Bidenovy administrativy. Korunní princ Muhammad bin Salmán tehdy nabídl navázání diplomatických vztahů s Izraelem výměnou za spolupráci při výstavbě jaderných reaktorů a dalších ústupků ze strany USA, včetně bezpečnostních záruk, připomíná The New York Times. Tato jednání skončila po událostech ze 7. října, které prohloubily tamní podporu Palestinců a nepřátelství vůči Izraeli nejen v Saúdské Arábii, ale i v celém regionu.
